Vysvětlení toho, proč jsou mé povídky temné, proč jsou hlavní hrdinky mých děl špatné, proč málo kdy něco končí happy endem. Snad pochopíte. :´(
18.08.2011 (15:00) • SafiraDarkfire • Povídky » Jednodílné • komentováno 15× • zobrazeno 1041×
smazáno autorem
Autor: SafiraDarkfire (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné
Sdílet
Diskuse pro článek Temnota skrytá za maskou dobra...:
srry ze sa opakujem ale este furt mi sviha z toho jake boli v blave teplotne rekordy
A poviem ti to takto že vieš že ma to ani neprekvepuje? A poviem ti vôbec mi to nevadí pretože každý človek tak raz umriem len u väčšiny to trvá roky a u teba len jeden okamih. A po pravde ti poviem že každý potom obživne či chce alebo nie i keď u väčšiny je to neskoro ale posolstvo tohto tu je že každý raz zomrie ale každý zato aj obživne.
Ivča: Jo kéž by...
To člověk musí věřit, že se něco dobrého stane
Joi: Velice děkuji za podporu, moc mi pomáhate:)
Ať v tobě temnoty kolik chce i tak dokážeš psát krásně. A souhlasím s Ivčou, něco hodně dobrého by pomohlo. Vždy po smutku musí přijít nějaká radost.
A držím ti palce, nepřestávej s tou temnotou bojovat. 
Marketasaky: Děkuji, ale o lítost jsem nikdy nestála, každý máme něco. Nenapsala jsem to proto, aby mě lidi litovali, napsala jsem to proto, abych všechno vysvětlila. Myslím, že kdybych tady doopravdy napsala všechny své narozniny a co se o nich dělo, nepochopil by nikdo. Ale i tak děkuji.
Život je prostě krutý, u někoho více, u někoho méně a já se s tím už naučila žít...
Tak to je mi líto.. 
Ivča: Nevím, mě se zatím ještě nic dobrého nestalo, a když jo, okamžitě se to obratilo. Ale možné je vše, kdo ví...
LostAngel: Děkuji za podporu, jsem ráda, že i přesto, jste schopní tohle číst...:D
Na to nejde skoro nic říct, snad jenom, že je to dobře napsané a že tady budeme vždycky my, kteří budeme číst tvé povídky ať už budou o čemkoliv. Jinak je mi to moc líto 
Waw fakt dobře napsané, ale já si myslím, že kdyby se ti stalo něco fakt hodně dobrého možná by si se změnila. 
Nejen, aby to nepoznali, ale aby tě to nepohltilo úplně, aby aspon zůstala ta maska, když už nic jiného. Mrzí mě to, protože vím jak to teraz tíží mě. Čím dál více. Je to težší a těžší skrývat a potlačovat. A nepřeju to nikomu, jenže... Když člověk jednou umře, už to jinak nejde zastavit... Vím, že jednou mě přeroste natolik, že ji lidi uvidí, protože já už ji nebudu moct zakrýt... Stačilo mi co se stalo na mé narozeniny v roce 2009.:( A bojím se čím dál více, dalších narozenin. Ale co už...
Nebreč 
A nemusí tě to mrzet, je sice těžší se s tím naučit žít, aby to lidi nepoznali, ale tak nějak sem si všimla.
Eris: Děkuji ti moc, ty jsi taky moje sestřička, dyť to víš. Upřímně vehnala jsi mi slzy do očí. A tebe se nikdy nepokusím zbavit, protože vím, že mě chápeš, že to svým vlastním způsobem znáš. Sice mě to mrzí, že jsi tu temnotu poznala taky, ale nikoho jiného u sebe takového nemám, a o to víc, si tě vážím, a nechci tě ztratit. Děkuji... Ale... Vždyť ty víš. :)
OK, teď nevim, co mám napsat... he... 
No každopádně já sem jedna z těch, kteří zůstanou, ať se bude dít cokoli, pač si moje milovaná setřička 
I když vím, alespoň z malé části, jak se s tím žije, tvoje povídky sou hoooooooodně super... takže ať tě ani nenapadne, i kdyby to šlo, se jí zbavit
/podpora z mý strany -> vždy/
Přidat komentář:
