OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Truly Madly Deeply

06.10.2011 (15:00) • CrazyWolf • Povídky » Jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 608×

Na stůl jsem položil hromadu papírů. Zapnul jsem počítač a čekal, až se načte. Sednul jsem si za stůl a zíral na nabíhající obrazovku.

V tom mi na stůj přistály další dokumenty. Zvedl jsem hlavu a viděl… ji. Usmívala se na mě. „Tohle musíme vyřídit ještě dnes, tak to načti co nejdříve, dobře?“

Dokázal jsem jen tupě přikývnout. Úsměv se jí trochu rozšířil a pak si už sedla ke svému místu. Díval jsem se na ni, jak si sedá, jak si rukou rozvlnila vlasy… byla nádherná.

Budu Tvůj sen, budu Tvé přání, budu Tvoje fantazie.
Budu Tvá naděje, budu Tvá láska, budu vše, co potřebuješ.
Miluji Tě víc opravdově, šíleně, hluboce s každým nádechem.
Budu silný, budu věrný, protože počítám s novým začátkem.
Důvod k žití. Hlubší význam. Yeah...

Měla na svém stole taky spoustu papírů. Ťukala do klávesnice a přeskakovala pohledem z papírů na obrazovku. Maggie ze třetího oddělení jí na stůl položila jednu celou složku napranou papírů.

„Šéfka chce tohohle třináct kopií.“

Kate se jen strojeně usmála a dál klepala do klávesnice. Najednou se zarazila. Ještě několikrát zuřivě tloukla do klávesnice, ale pak se natáhla a bouchla pěstí do počítače.

Porozhlédl jsem se, ale zřejmě jsem byl jediný, kdo se na ni díval. Ach…

„Potřebuješ pomoct?“ zeptal jsem se u její hlavy. Jemně sebou trhla a zvedla hlavu.
„Zamrzlo mi to.“ Pokrčila rameny a nevraživě zírala na obrazovku.

Něco jsem zamručel a sklonil se ke klávesnici. Zmáčkl jsem několik tlačítek a za chvíli se monitor opět rozběhl. Kate se zasmála.

„No jo, blondýna…“

Chci s Tebou stát na hoře,
chci se s Tebou koupat v moři.
Chci s Tebou takhle navždy ležet,
dokud na mě nespadne nebe...

Stála u kopírky, složku s papíry si tiskla k hrudi. Když mě slyšela vejít, usmála se na mě. Vzala nakopírované papíry a otočila se ke mně.

Díval jsem se do jejích očí. Byla to ta nejnádhernější zelená barva, jakou jsem kdy viděl. Plály jí tam jemné jiskřičky, její úsměv byl přátelský, ale i uličnický, jakoby…

„Michaele! Kolik potřebuješ kopií?“ Zaostřil jsem na ni. Tvářila se trochu zmateně. Jako na trní jsem jí podal složku a omámeně zamumlal: „Tři.“

Usmála se a když ode mě přebírala složku, její kůže se dotkla mé. Moje srdce se při tom letmém dotyku rozběhlo závratnou rychlostí, ale ona na sobě nedala nic znát. Potlačil jsem bolest, která užuž vyplouvala na povrch, protože jsem se bál, že by mi smutek vyčetla z tváře.

Místo toho jsem myslel na její dotek, tak hřejivý, jemný… A myšlenky se mi neúmyslně stočily bolestivým směrem… Jaký muž se jí asi dotýká? Jakému muži to dovolí? Kdo ji má jen pro sebe? Kdo jen ten nejšťastnější…

„Michaele! Je ti něco?“ Její hlas mě vytrhnul z chmurných myšlenek. Beze slova jsem vzal okopírované listy a vyšel z místnosti.

A když hvězdy jasně září na sametové obloze,
pošlu své přání k nebesům, kde se ti bude chtít plakat…
Slzy radosti pro potěšení a jistotu.
Že jsme obklopeni komfortem a protekcí...
Nejvyšších sil. V osamělých hodinách. Slzy Tě zničí…

Kate zaklepala na dveře s nápisem Elizabeth Parker. Po pozvání vešla dovnitř a na stůl položila složku s listy. Žena za stolem každý z nich podepsala a pak zvedla pohled k ní.

„Zanes to, prosím, na čtvrté poschodí k Jeffersonovi. Ať podepíše jen složku, potřebuju to zpět co nejdříve.“ Znovu sklopila hlavu k nějakým svým papírům.

„K… k Jeffersonovi?“ vykoktala ze sebe Kate a srdce jí poskočilo. Elizabeth přikývla, aniž by se na ni podívala.

Kate s omámeným výrazem vyšla z kanceláře.


Ohnula se a v odraze kliky se podívala na svůj odraz. Rozpustila si vlasy a vzadu si je rozdělila přesně na půl. Uhladila si je a pak se několikrát nadechla. Zvedla ruku a spěšně zaklepala. Nečekala na odpověď a vešla. V zápětí jí srdce škobrtlo.

„Co si přejete, slečno Morganová?“ Jefferson se spěšně přisunul ke stolu a jeho sekretářka si upravovala sukni. Prošla kolem Kate a rozpačitě se usmívala.

Kate k němu přišla a beze slova mu dala podepsat papíry.

„Já jsem tak blbá,“ zašeptala o několik minut později, hlavu v dlaních. Zvedla se, otřela si oči a chtěla odejít. Nevěděla kam.

Pak jí pohled padl na něj. Díval se na ni, se stejnou bolestí v očích, jakou tam měla jistě i ona. Něco šeptal, slova neslyšela. Jenže pak jakoby všechno ztichlo, Kate slyšela každé jeho slovo.

Budu Tvůj sen, budu Tvé přání, budu Tvoje fantazie.
Budu Tvá naděje, budu Tvá láska, budu vše, co potřebuješ.
Miluji Tě víc opravdově, šíleně, hluboce s každým nádechem.

Jako v transu se otočila a běžela pryč. Lidé za ní volali, ale ona se nezastavila. Slzy jí tekly proudem, v duchu si nadávala… Jak si toho mohla nevšimnout? Jak si mohla myslet, že by on…

Zavřela dveře a opřela se o ně. Doufala, že zrovna někdo nebude chtít vejít, protože by ho nemohla pustit. Potřebovala být sama. Čerstvý vzduch, který dovnitř vál otevřeným oknem, jí pročisťoval hlavu.

Po pár minutách si otřela oči. Potřebovala jít domů. Hned. Otevřela dveře a měla v plánu jít rovnou k východu, ale někdo jí zatarasil cestu.

Dívala se do jeho zmučených očí a tělem jí proházely vibrace. Ukojila neutišitelnou touho a objala ho.

Autor: CrazyWolf, v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Truly Madly Deeply: