14.06.2015 (11:00) • Ver • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 744×

Kapitola devátá… „Ty se nezdáš, Angelo.“

Ag nevydržela jít v klidu lesem dlouho. Zvláště ne, když měla takto příjemnou společnost, která ji velmi přitahovala. Nebo možná to bylo faktem, že byla naštvaná na Nicka a nemohla jej a jeho ženu dostat z hlavy. Každopádně se nečekaně otočila k Frederickovi a přitiskla své rty na ty jeho. Jen na chvíli, než se odtáhla a čekala na jeho reakci.

A ta se dostavila. Po původním překvapení se totiž on sám přiblížil a jazykem obkroužil její rty, přičemž ji objal kolem pasu, aby si ji přitáhl blíže. Nečekala, své ruce zapletla do jeho vlasů a pootevřela ústa, aby jej pozvala dovnitř. Líbali se hladově, až jim oběma docházel dech, a když se na něj tiskla, cítila, že jej rozhodně nenechává chladným.

„Wow, ty se nezdáš, Angelo,“ vydechl Frederick, když se jejich rty po delší době rozpojily a on popadl dech. I jí se hrudník zvedal daleko rychleji, než bylo běžné, a z úst jí v tom chladném počasí stoupaly jemné obláčky páry.

„To byl jen začátek,“ slíbila mu, otřela se o něj svým tělem a pak se lehkými polibky přesunula po tváři k jeho uchu, které obkroužila jazykem a pak lehce stiskla mezi zuby, načež spokojeně zapředla a vysloužila si pevnější sevření v jeho náruči a tiché zavrčení, které však znělo… velmi živočišně. A ji to neuvěřitelně vzrušovalo. Políbila jej na boltec a pak se prolíbala ke krku, kde začala dorážet opět i zoubky, aby z něj snad vyloudila více takových zvuků.

„Ach, doženeš mě k šílenství,“ vzdychl a ona se jen zvonivě zasmála, když mu zoubky dráždila jemnou a citlivou kůži na krku a otírala se mu přitom nosánkem o lícní kost.

„Nic jiného si nepřeji,“ broukla pak a foukla mu na vlhkou kůži, ale to už jej vyprovokovalo k výraznější odezvě a ona se ocitla ve vzduchu, jak si ji nadhodil, aby ji mohl přenést. Automaticky jej objala nohama kolem boků. Nesl ji s naprostou lehkostí, jako by nevážila vůbec nic, a ona již za malou chvíli cítila i skrze kabát hrubou kůru stromu za svými zády.

„Měla by sis dávat pozor na to, co si vlastně přeješ,“ poradil jí s lehkou hrozbou v hlase, na kterou ona nehodlala nijak reagovat. Ale líbilo se jí to, jak viděla v jeho očích tu touhu, kterou cítila i díky kontaktu s jeho rozkrokem. Věděla, že ať si muž myslí cokoliv, to ona je ta, která má všechno pod kontrolou. Naklonila hlavu na stranu, a on ji začal líbat na krku s intenzitou a vášní, kterou snad ještě nezažila. Rukama mu bloudila po zádech, nohama se jej držela jako klíště a hruď se jí zvedala pod tíhou zrychleného dechu. Slastně přivřela oči, a když stiskl její kůži mezi svými zuby, zavzdychala a přirazila svou pánev proti jeho bokům.

„Toužím po tobě,“ zašeptala mu do ucha a olízla jej, načež se ručkama přesunula dopředu a sjela až k zapínání jeho kalhot, ale on ji zarazil, když její drobné ručky uvěznil ve svých, velkých a hřejivých rukou, které však nebyly příliš zhrublé prací, ba naopak se zdály jemné a přívětivé.

„Opravdu to chceš tady?“ zeptal se, když jí druhou rukou zvedl bradu, aby se jí díval do očí. V těch jeho, které měly zvláštní zelenozlatou barvu, jak si právě uvědomila, číhala divoká dravost i jemná něha, se kterou s ní zacházel. Byl k ní tak pozorný a přitom dokázal ukázat i svou temnější, živočišnější stránku.

„Nedokážu čekat,“ odvětila mu sebejistě a její ruce v tu chvíli byly propuštěny z jeho sevření, takže se mohla obratnými prstíky dostat až ke sponě na opasku a následně ji odepnout a přesunout se ke knoflíku a zipu. On jí pomalu rozepnul kabát a zjistil, že pod ním má Angela elegantní tmavomodré šaty s poměrně hlubokým výstřihem do véčka, který ihned prozkoumal blíže, když ji začal líbat v dekoltu. Ag tak nezbylo nic jiného než zaklonit hlavu a na chvíli ustat se svými snahami mu rozepnout kalhoty, a místo toho si užívat jeho laskání, které v ní vyvolávalo další vlny touhy a tiché sténání.

„Jsi tak sladká, ach, Angelo,“ brouknul k ní Frederick a jeho ruce se schovaly pod její kabát a chytily ji opět za boky, přičemž jej od její kůže dělila právě jen ta jemná tenoučká látka. Stiskl ji pevněji a ona tiše sykla, ovšem vzhledem k tomu, že se na něj svým klínem natlačila ještě více a její pravá ruka jej pevně uchopila ve vlasech, usoudil, že tudy je cesta opravdu schůdná. „A přitom divoká,“ zamručel, když jí zuby přejel po krku. Zalapala po dechu a levá ručka sklouzla ještě níže, mezi ně, tak, aby mohla odepnout zip jeho kalhot. Což bylo náročné, vzhledem k tomu, jak blízko na sebe se tlačili.

Přesto se brzy dostala k tomu, aby mu kalhoty stáhla níže, ač ji rozptyloval svým jazykem a zuby na jejím krku a taktéž těmi šikovnými prstíky, jež ji hladily skrze látku na prsou a jemné dotyky se nepravidelně střídaly s hrubšími, naléhavějšími. Ručka vklouzla až pod trenýrky, aby je vzala s sebou, ale byla opět zastavena. Její dlaň totiž vzal opět do své, políbil a následně si položil přes rameno. Chtěla protestovat, ale jeho druhá ruka vklouzla pod její šaty a kalhotky dříve, než se zmohla na slovo. A když ucítila jeho prsty ve svém vlhkém lůně, zvládla již jen zavzdychat slastí a následně se kousnout do rtu. Očividně to neměla pod kontrolou tak, jak si myslela. A on to věděl, a proto se jiskry šibalství teď zračily v jeho očích, když prsty kroužil v ní a ona nadále nedokázala udržet zvuky, které se jí draly z hrdla, pro sebe.

Přitiskl se k ní blíže a jeho jazyk vnikl do jejích úst. Sám byl roztřesený, klepal se touhou být v ní, ale přesto… nějakým způsobem se držel a dále Ag mučil. Tou slastí. Těmi vlnami touhy, které se skrz to jedno magické místečko vlévaly do celého jejího těla. „Prosím,“ zaškemrala, když už jí hlava vůbec nespolupracovala. Frederick ji však jen lehce líbl na líci a šibalsky se usmál, když jí vevnitř podráždil prsty, než je z ní vyndal a provokativně olízl. Hořela touhou a teď téměř bolestně sykla, když v jejím nitru to dráždění ustalo. I jeho touha byla patrná. Ale on se stále nějak ovládal. „Potřebuji tě,“ téměř kňourala, když se hrudí přitiskla k němu a vsála jeho spodní ret do svých, aby jej mohla dráždit taktéž jazykem. Zároveň se otírala svým klínem o jeho a tím jej připravila o poslední špetku sebekontroly. Což přesně chtěla.

Zavrčel. Téměř jako dravá šelma, až se jí chloupky vzadu na krku zježily, a o chvíli později už byly jeho prsty zpět pod jejími kalhotkami a ty následně spadly dolů. Vzala mu i trpělivost k tomu, aby se zabýval jejich stáhnutím, prostě je strhnul, což bylo lehce překvapivé, a jeho ret vyklouzl z jejích úst. A o chvíli později sklouzly níže i jeho trenýrky, jen tak, aby odhalily jeho chloubu a on do ní mohl prudce přirazit. Bolestně sykla, protože jeho velikost rozhodně nebyla jedna z těch pohodlných, na které by mohla být při takovýchto prudkých vpádech připravená dokonale. Na chvíli ji to i zarazilo, stejně jako jeho. Frederick ji lehce začal líbat na rty a vyčkal, než mu svými boky sama nadiktuje tempo.

Pak však znovu pokračoval v přírazech, tvrdě, s živočišnou touhou a Ag mu se stejnou vervou oplácela pohyby svých boků, byť její možnosti byly omezené. Jednou rukou jej objímala kolem krku, druhou mu lehce kudlila vlasy, přičemž hlasitě sténala a tep jí zvonil v uších. Nedržel se zpátky a drtil její boky svými silnými dlaněmi, ale jí to nevadilo. Ba naopak si to užívala. Oběma to takto vyhovovalo nejlépe.

Když se blížila k orgasmu, jen se lehce svými pootevřenými rty, zpoza kterých jí stále unikaly vzdechy, dotýkala jeho tváře, jeho rtů, aniž by příliš vnímala, co přesně dělá, jak jej tahá za vlasy a tiskne se k němu, přičemž stále zběsile pohání jeho přírazy svými vlastními boky. A pak ji další tvrdé vniknutí do jejího lůna vystřelilo do nebes sladké extáze, kterou doprovodil její křik a prohnutí se v zádech, na které reagoval téměř ihned i on svým vlastním vyvrcholením.

Trvalo notnou chvíli, než se oba vzpamatovali, zpocení, znavení a zadýchaní. Frederickův obličej se schovával v jejím dekoltu a Ag se opírala stále o kůru stromu, se zakloněnou hlavou vdechovala tolik potřebný vzduch a na chvíli nemyslela vůbec na nic. V hlavě měla vymeteno a bylo jí to jedno. Nezáleželo jí na tom. Teď tu byla jen ona, ta slast, která se stále ještě šířila tělem a uvolňovala všechno svalstvo a donutila i mysl odpočívat. A mužské tělo, které se k ní tisklo, Frederick, kterého stále ještě cítila v sobě, avšak přesto, jak dobrý byl, si stále uvědomovala fakt, že jí v podstatě nezáleží na tom, kdo to je. Je jen její další sexuální hračkou.

Autor: Ver (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Agentka: 9. kapitola: