OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Animal instinct: Body like a proof - Prolog

Tyson May… před lety ještě nepoznamenaný jedinec krutostí moderního světa. Dnes? Hlavní článek kolektivní mysli, která se zabývá vším, co souvisí s porušováním zákonů lidské společnosti.
Je jen málo lidí na Zemi, co si troufnout to, co ONI. Třeba zrovna VY patříte také mezi ně. Zjistěte to.

15.08.2014 (14:00) • Gracewhite • Povídky » Na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 4383×

Ahoooj… :) Tato stránka mi už dlouho chyběla a taky mi chybělo psaní, kterého jsem teď na chvíli kvůli škole nechala. To se ale změní, :D neboť jsem přišla s rozříšením mé jednodílné povídky Animal instinct. Kdo ji nečetl, tak si ji může přečíst tady:
http://www.ourstories.cz/5-jednodilne/animal-instinct-1-2/

http://www.ourstories.cz/5-jednodilne/animal-instinct-2-2/

… nebo to jde taky číst bez tohoto jednodílného ztvárnění. Stejně se v příběhu časem všechno dozvíte. :P

Budu ráda, když okomentujete, ať už kladně, či záporně, tento úvod, abych věděla, jestli mám přitvrdit nebo radši jen tak zvolnit události, které by se měly dít.
Dost už ale mého klábosení. Příjemné čtenííí. xD  

---

 

(…)

27. června:
- 3 oběti (Viktor Koutný, Basil Svoda, Petr Vrchlický)

28. června:
 - 4 oběti (Vlastimil Třeška, Jana Haličová, Viktor Veselý, Stanislav Sobotka)

30. června:
- 1 oběť  (Petr Novák)

Tyson se opět nad vzpomínkou na tuto červeně vyznačenou osobu zarazil. Nejvíce jej udivovalo to, že je v těchto věcech zapletený i veterinář. Díky tomuto faktu si vzpomněl na včerejší komedii, ve které chtěl tvůrce filmu poukázat na to, jak se dokáže člověk snadno postavit osudu, když vše vsadí na pouhou náhodu, nejde za svým snem a celý život dělá to, co nemá rád. Když člověka nebaví jeho práce, nemá potom šťastný život.

Ve filmu jej nejvíce zarazila poznámka asi padesátiletého muže. Svěřoval se, že když měl po škole, chtěl být veterinářem. Nevyšlo to ovšem, protože se zapletl s nesprávnými lidmi a že nyní vlastní jatka. Jak smutné, že pomáhal zvířatům ze světa tou horší a především krutější cestou.

Tyson si vedl deníček lidí, kterým odcizili zvířata, už déle jak dva roky. Musel si vést záznamy, protože jinak by dnes nebyl tam, kde je, a to na stopě nejmasivnější utajené množírně na světě. Nebylo to ovšem nic lehkého, když jste šli po nejhorší stvůře ve státech, a i s pomocí utajené policie a dalších klíčových postav, vám šlo o život, protože mnohdy do toho byli zapletení lidi z tzv. PODSVĚTÍ, se kterými si není radno zahrávat ani jen ve fiktivních natočených filmech. Nezbývalo nic jiného než se dostat na stejný stupínek společnosti jako ONI. A to bylo šíleně vysoko. Ovšem pro někoho odhodlaného není nic nemožné…

Ode dne, co se udála ONÁ událost s chlapci u vody, začal se intenzivněji věnovat tématu týraných zvířat a jejich pomoci. Nejen v jeho městě, státě, ale i různě po světě. 

Jeho začátky datované od chvíle, kdy si před třemi lety prožil ten nejhorší den tehdy u jezera, jej donutily pohled na svět změnit a začít se starat ne o sebe, ale o ty bezbranné, a tím jsou na naší planetě zvířata. 

Co Tyson netušil, bylo to, že ho už delší dobu sledovalo utajené seskupení, které ho jednoho krásného dne pojalo za svého posledního důležitého člena. Tysonův pohled na spravedlnost, kterou živí tvorové na naší planetě absolutně neměli, bylo stejně tak silné jako stoprocentní vegetariánství, někdy i veganství, všech členů této organizace.

Nebezpečné razie, které někdy na své náklady, nebo od nepřímých dárců, podnikaly, také napomohly k odstranění zhruba dvou, někdy tří psích hotelů ročně, které nebyly hotely na odpočinek, ale těmi nejhoršími místy pro domácí mazlíčky. Dopadá to tak vždy, když je majitel hloupá existence, která dá z jistého důvodu svého miláčka na starost ještě větší zbytečné existenci, aniž by o ní něco blíže věděla, než jen její telefonní číslo a adresu.

Už nejednou se stalo, že Tyson a ostatní - prozatím pro vás neznámí členové - slýchávali z komunikačních zdrojů, jak například v jednom útulku se zaživa upekl pes pod přímým letním sluncem v kovové uzavřené kleci, bez přísunu vody či jídla. Nad těmito skutečnostmi, které se běžně dějí ve světě díky lidské hlouposti, se dá jen zakroutit nechápavě hlavou, proto...

Přejděme společně do děje, ve kterém jsou Strážní Andělé zvířat dnes.

 

SOUČASNOST

Organizace PAVV (pro ty všímavější, kteří vidí dvě jednoduchá V+V jako W - z překladu anglického názvu packa) přerostla počínaje od 1. 1. 2014 oficiálně v korporaci. Ovšem velká rozhodnutí přináší i svá úskalí, a pokud chtěli pracovat více a efektivněji než předtím, byli nuceni stát se kvůli státu korporací v určitém oboru podnikání. A to bylo téma dnešní - na poslední chvíli - svolané pondělní schůze všech členů.

Barry (čtěte anglicky) tiskl už asi dvacet minut několikastránkovou dokumentaci s bůhví čím.

Na stole za sebou měl připravených deset hromádek, kterým chyběl poslední teplý list. Duhovými kancelářskými sponami dokumentace sepnul a následně s nimi odešel do zasedací síně.

Šramot, který přebíjel ticho chodby, napovídal o netrpělivosti z nevědomosti této sešlosti.

Otevřely se dveře a Barry vstoupil.

„Promiňte za zpoždění," omluvil svoji nedochvilnost a každému podal jeden blok vytištěné dokumentace. „Ještě předtím, než ty papíry budete zkoumat, si chci nejprve o něčem s vámi promluvit."

Nikdo neodporoval.

„Minulej týden jsme v pátek řešili, že bysme měli vymyslet 'činnost'-'' ukázal ironicky prsty uvozovky, „- našeho podnikání, protože tak budeme mít snadnější možnosti pomoct nejen zvířatům, ale i k trestání těch, co si to zaslouží. Když jste mě zaúkolovali ve vymyšlení našeho loga a názvu, tak jsem i přišel s dalšími novinkami, které bysme mohli udělat."

„Počkat," zastavila ho jedna z členek - červenovlasá Coryl - v projevu. „Jak jsi to myslel s tím, že nám to pomůže i v trestání těch, co si to zaslouží?"

Barry na chvíli znejistěl. „No… přišel jsem s takovým neobvyklým nápadem." Arch papírů, který měl v ruce, sroloval do ruličky, popošel k oknu a posadil se na jeho velký parapet. „Nejen včera jsem na internetu viděl video, jak natočil kdosi ze zaměstnanců strašnou péči, no péči… spíš 'krásné zacházení'-" opět ukázal prsty, „- co se týká v pokusech na zvířatech ohledně kosmetiky. Léky, které se kdysi testovaly na čemkoli, v dnešní době jen na krysách a dalších hlodavcích. Ale tohle bylo odporný! Nebylo to jen na opicích a prasetech."

Tyson celou dobu seděl hned vedle místa v čele po pravici a zarytě vnímal informace. Byli totiž s Barrym nejlepší přátelé, a i když věděl, že až moc věcí ohledně zvířat přehání, jeho chování jej zarazilo, tak i zbytek věcí, co přišly.

„Prostě jsem přišel s nápadem vlastnit kosmetickou agenturu a věci bysme netestovali na zvířatech jako takových."

Nastalo ticho.

„To to chceš jako testovat na čem? Na lidech?" vyprskla opět výřečná Coryl.

„Ano," řekl rázně a popošel do čela stolu.

Místnost zahalila sprcha výsměchu typu: To ses snad úplně zbláznil? nebo Seš vůbec při smyslech? Kolik sis zase toho dal?

„Podívejte!" začal rychle listovat spisem. „Všechno mám už dopředu domluvený s jednou věznicí a šlo by to třeba domluvit i s dalšími, kteří vlastní lidský odpad, a... stačí prostě jen váš podpis na zadní straně!"

Tyson začal listovat spisem. V rychlosti zrakem přelétl fotku jednoho hlídače z přísně střežené anglické věznice. Byly tam informace o něm, pak dále jakési nákresy parcel, produktů, které by mohly dobře vynášet, a další základní věci jejich činnosti.

„Zcela nesouhlasím!" vzkřikl nejstarší - šedesátiletý člen - skupiny. „To ses dočista zbláznil? Unášet zvířata z pekla je jedna věc, ale mučit lidi by byla druhá!"

„To nejsou lidé! Jsou to zbytečné existence a to oni jsou ty nejhorší zvířata na světě!" začal svůj nápad horlivěji obhajovat.

Tyson se jako jediný k návrhu nevyjádřil a jen sledoval zarytě dění okolo. Spíše i jako jediný nejvíce pročetl dokument, který všichni obdrželi.

„Počkejte," vyslovil po chvíli Tyson a vstal. „Já si myslím, že je to dobrý nápad.“

„Jako ohledně každý s jakým Barry přijde. Se vším vždycky souhlasíš, i když to je sebevražedná hloupost," pronesla nezdvořile černovlasá Ester.

„Tak to není," ohradil se tiše. „Je to sice šílený plán, ale přijde mi spravedlivý. Pokud bychom vymysleli takovou kosmetiku, která by dokázala převálcovat jakoukoli jinou a stát na vrcholu špičky, snáz by se nám ostatní pokusy na zvířatech, pokud bychom se někdy v budoucnu na ně specializovali, odbourávaly. Zabili bychom tak dvě mouchy jednou ránou."

Na chvíli nastalo ticho.

„Je to příliš riskantní," vyřkl dosud tichý bratr starého muže. „To, co jsme dělali do teď, je nic oproti tomu, co bychom dělali nyní. Zabíjení lidí je závažný trestní čin, Tysone."

„Řekni mi, milý Goode, co v dnešní době není. My máme možnost věci změnit, tak proč nezkusíme i tohle? Tuto možnost."

„Vraždu nelze, prominout!"

„Ale notááák... " protáhl dlouze Barry. „Nemučili bychom je přece my."

„A kdo jiný?" zeptala se Ester.

„Najdeme si lidi, kteří tomu rozumí. Takových je na světě plno. Je plno zvrácených i stejně smýšlejících lidí, akorát že my můžeme tyto šíleně vysvobozující sny zvířatům skutečně ulehčit."

„Ulehčit? Jo, tak stejně i jak jsi minule přišel s pomáháním odstranění jehněčích jatek a jediné, čeho jsi svojí bezúhonností docílil, když jsi náš neposlechl, bylo to, že celá budova shořela i se zvířaty uvnitř úplně do základů!"

„Pořád mi to nepředhazujte! Vím, že jsem udělal chybu a lituju toho a budu vždycky, ale tentokrát z toho výjdou jen ti pokusní lidi špatně."

„Nemůžeme tak riskovat,“ pronesl bratr starce. „Nechceme se přece prozradit! Pokud lidé zjistí naši existenci, bude se zničením největší utajované množírny ve státě konec. To bys snad chtěl? Nebo ty, Tysone, co?!“

„Ne,“ odpověděl zklamaně Barry a zaplul do křesla v čele jako štěně, kterému páníček vynadal. Tyson udělal totéž, ovšem ne tak sklíčeně.

„Co kdybychom si aspoň s tím policistou promluvili? Za to přece nic nedáme,“ vyřkl v posledním doufání pomoci Barryho nápadu Tyson.

Asi minutu neprošla místností ani hláska, dokud se starý muž nezvedl s pomocí podepření jeho zdobené hole.

„Dobře. Přiveď sem tedy toho muže, ale nečekej prozatím zázraky.“

Ostatní členové se po chvíli také odebrali z místnosti, až zbyli už jen oni dva. Barry se rozešel kolem stolu, aby posbíral dokumenty, které tam všichni nechali, a Tyson tak začal soukromou krátkou konverzaci.

„Víš, co bychom s tím mohli dosáhnout, pokud to Rada schválí?“

„Vím… a taky že to schválí!“

Autor: Gracewhite (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek Animal instinct: Body like a proof - Prolog:

V pořádku, Tethys, tvoje kritika mi nevadí =) Šlo mi o to, abych zjístila, jestli mám udělat z jednodílný povídky kapitolovku nebo ji nechat tak, jak je. A potvrdilo se to první. :-D Šlo mi o názor a né o opravování chyb, jak zvolila Miu.
Sem ráda za každej koment, co tu je, aspoň vidím, že se potvrdilo to, co viděl i můj kamarád... a to, ať s tím neztrácím čas, když mám v počítači mnohem lepší a promyšlenější věci, než by bylo toto. =) Jen sem to chtěla zkusit.
Nechtěla sem tady rozpoutat to, co tu je o.o, tak snad mě nebudete mít za nějakou hloupou kozu. :-D

Tak jo. Kdybych asi neviděla tolik komentářů v administraci, vůbec bych na to neklikala - byť je perex docela zajímavý. Ale když jsem si pročítala tvoje, Grace (nevadí, že to zkracuju? :)) a i Miiné komentáře, nedalo mi to si dílo nepřečíst.
Nejsem profesionální kritik, a pokud mě něco zaujme, nehledím na chyby a nedokonalosti. Tady jsem si to přečetla... a ehm.
No, ze začátku jsem moc nepochopila, proč jsou tam ty jména (a proč jsou české, když Tyson asi Čech nebude), ale předpokládám, že to je asi schválně, abys nalákala čtenáře. Podobně jako Miu mi nějak nedošla souvislost mezi tím filmem a příběhem. A co se týká první části textu, strašně moc mi tam vadil ten Caps Lock. Totiž - četla jsem, najednou jsem na něj natrefila a to mě úplně vyvedlo z konceptu. Já třeba, pokud chci něco zdůraznit, používám kurzívu. Jednak mi přijde, že to vypadá lépe a navíc to ani mě jako čtenáře neruší. :)
K druhé části textu - proč závorky? Proč, proč? Ten PAVV bych asi ještě pochopila, protože ne každý tu umí anglicky, ale co ten Barry? Promiň, ale připadala jsem si jako naprostý idiot, když jsi mi tam připsala, abych to četla anglicky. Přiznávám, že pak jsem to celou dobu četla natruc "Barry". :D
Co se týká obsahu - vůbec se mi nelíbí nápad testovat kosmetiku na lidech, místo na zvířatech. Tys tam sice uvedla, že ti lidé jsou jako zvířata, lidský odpad, atd... Ale to prostě nejde. A ta věta: "ale my bychom je přece nemučili!" je na naprostý face palm. Každý normální člověk (tedy ten se svědomím) by ti na to řekl, že i tak by měl na rukou krev těch lidi, kteří v rámci té kosmetiky zemřeli.
Nerada bych, abys tenhle komentář vzala nějak špatně - ale mě to nedalo a musela jsem sem napsat svůj názor. :)

Gracewhite: Taky jsem si tuhle Miinu rýpavost zažila a reagovala jsem podobně, jako ty. Někdo si řekne, že zaregistrovaná jsem na webu jen chvíli. Mně to nevadí, ta povídka je dobrá, a málokdo by hledal všechny chyby lupou.
Moje rada je jen jednoduchá: Neber to jako urážku, jen takovou výpomoc pro příště. Zapamatuj si něco z toho a piš dál. PIŠ, PIŠ, PIŠ. Časem se to samo zlepší a přestaneš psát hrubky.

Gracewhite: Místo toho, aby sis ty chyby v povídce obhájila, nebo si je letěla opravit (protože od toho kritiky jsou; aby Ti pomohly ty chyby dát pryč a příště se jim vyvarovat), se tu chováš jak uraženej harant, a Miu prakticky nadáváš... kvůli jejímu věku? Vážně?? Nevíš, kolik toho četla, kolik toho studovala a kolik toho sama napsala, tak z kterýho prstu sis tyhle závěry vycucala? :) Samozřejmě tě může zajímat, zda sama píše, ale ourstories není jediný web, kde se dá tvorba zveřejňovat, a nemá snad povinnost tu něco mít, jen aby ji lidi jako ty "brali vážně"?
Je jen na tobě, jak se zpětnou vazbou naložíš... ale je hodně neslušný poslat dotyčné do háje, protože všechny ty chyby jsou "naschvál" (vysvětlíš mi tedy prosím "co si troufnout to"? :D), a protože nemají vyšší funkci na webu. Takže příště prostě řekni, že vyjádření nechceš, a ušetříš všem čas. ;) Nebo se jdi před vyjádřením projít na čerstvej vzduch, pokud sama říkáš, že jindy nejsi hádavá.

Chtěla jsem být stručná, ale mám ještě pár připomínek.
1) Tím, že budeš psát v jiném žánru, se kvalita tvých textů opravdu nezlepší. Volba mezi "co se děje v realitě" (mhm, odborné vyjadřování) a "fantasy" s tím, zda umíš psát nebo ne, nijak nesouvisí. (Neříkám, že neumíš psát, pokud bys měla ten pocit. Ani se to nesnažím naznačit.)
2) Admin je jen funkce na webu. Mají víc oprávnění, ale nikdo ti nezaručí, že studovali kreativní psaní, nebo že jsou dobrými kritiky... takže proč na tomhle záleží?
3) Opravování chyb je součástí kritiky, není v tom rozdíl, jen je to specifičtější. Ale jestli myslíš, že tohle byly všechny chyby v textu... :D Teď vážně. Mia jen upozornila na věci, které jsou, ani ne moc subjektivně, nelogické a špatně čitelné. Poradila ti, jak čtenářům líp předat své myšlenky, jak udělat text plynulejší. To jsou sakra užitečné rady, které bych si sama přála před pár lety dostat, protože jen se zpětnou vazbou se můžeš opravdu zlepšit.
4) Nikde neřekla, že je ta povídka špatná. Poradila ti, a jak sama píšeš, "mrhala svým časem", jenom aby ti pomohla. Jenže mrhání časem to nebylo; to si z toho udělala až ty se svojí nevděčností a uraženým egem. :)

Je mi 18,5 a napsala jsem za život jen asi 800 stran textů dohromady, nicméně jsem přečetla několik set knížek a několik tisíc povídek. Nevím proč jsou pro tebe tyhle údaje tak důležité, ale aby ses neměla na co vymlouvat, proč že je můj názor neplatný. <3

No to je jedno, jen je velký rozdíl mezi kritikou a opravováním každé chyby v povídce, které člověk nerozumí. Těžko to pochopíš, když tu němáš ani jedno dílo. Jen prostě nemám ráda lidi, co píšou tak jak ty. Stačí napsat, že je třeba povídka špatná nebo něco, ale když si chtěla mrhat tvým časem na toto tvé vyjádření, tak nevadí. Nijak se nehádám, jen sem viděla, že takhle soudíš i ostatní lidi a to je dost divný. Soudíš, aniž bys byla souzená.
Nejsem hádavý typ ani nijak namyšlená, možná sem to fakt napsala nějak, že to nejde jasně chápat, cože se mi asi stalo poprvé. Promiň, že sem možná tak vyjela. Kdybys byla admin, tak bych to chápala, protože ti ví, jak se co píše možná i víc jak my, tak proto mě to asi jen zarazilo.
=)

Gracewhite:
Zaprvé jsi napsala: "Budu ráda, když okomentujete, ať už kladně, či ZÁPORNĚ..."
Proč nechceš slyšet něčí názor na tvou povídku? Já se nehádám, chtěla jsem jen diskutovat.
Komentáře tu nejsou od toho, aby ti lidi hladili ego. Kometáře jsou od toho, aby ti lidi dali zpětnou vazbu. Tohle byla moje.
Víc reagovat nebudu, protože bych se zbytečně rozčilovala. Děkuju, že jsi mi dala vědět, že o kritiku nestojíš. ;) Kdyžtak to příšte i jasně napiš nad povídku, vyvaruješ se tak lidí, kteří ti k tvému textu budou chtít něco napsat. :)

Možná, že byla chyba tu jednodílnou povídku dát na kapitolovku. Čekala sem přesně tyto reakce. :-D
Asi se vrátím nazpět k fantasy než k tomuto, co se děje v realitě. xD

Miu: Zase se nám vracíš do rýpavé nálady? Ale Miu! (Promiň, ta chyba se mi prostě líbí!) Ty jsi nám ale zlobidlo... chtěla bych umět vidět chyby jako ty... zatraceně ti závidím, byť pak bych nejspíše nemohla psát, protože by mi mé pisálkovské schopnosti připadaly hrozné (ach, tak už vím, proč se taťka nikdy nenaučil hrát na kytaru jen proto, že má talent slyšet veškeré chyby). (Ve které chvíli je to ještě zdravý zájem a kdy už to přechází do fáze "komplex ochránce kritiků"?)
Gracewhite: Neber si to k srdci a nezlepšuj se, je to tvoje volba, zda chceš či nechceš být dobrým pisálkem. V dnešní době je takových lidí jako jsi ty spousta, takže budeš mít pěkné stádečko...
A k dílu, abych tu měla proč ten komentář dávat, byť mi to původně za komentář nestálo... zmatené, nelogické, příliš osekané, navíc nemastné, neslané... škoda nápadu, který je sám o sobě dobrý .

Ono to má Mio určitej význam, že sem to napsala, tak jak to je. Máš asi málo načtených knížek nebo nejseš v chápání věcí asi ještě ke svému věku přizpůsobená, když tady každýmu píšeš jen takhle (ty odstavce) a né nějak pozitivně. Ten slovosled je naschvál, ale nevadí, že si to nepochopila hned tak z úvodu. =)
Lidi tady ví, jak a co píšu, takže mi kritika od někoho, kdo sem nedal zatím ani Ň nebo se vydává v popisování 'strašných chyb' za admina, nevadí a nijak si to neberu výrazněji k srdci. :-) :-D
Taky 'doufám', že jsem tě nijak neurazila. (=

K perexu:
(Beru to popořadě.)
- "nepoznamenaný jedinec krutostí moderního světa" má špatný slovosled. Slovo "jedinec" by mělo být na začátku - "jedinec nepoznamenaný krutostí moderního světa"
- "Je jen málo lidí na Zemi" - "Na Zemi je jen málo lidí"
- "co si troufnout to" je asi překlep :)
- "Třeba zrovna vy patříte také mezi ně." Když si to přečteš, zní to krkolomně. Smazala bych "také". Myslím, že to tak zní lépe :)
K textu:
- máš tam zbytečně moc slov jako je: tuto, těchto, tomuto, to, tou. Prostě ukazovací zájmena :)
- první věta, špatný slovosled - "zarazil" by mělo být za "opět"
- proč jej udivovalo, že je v tom zapletený i veterinář? Není to nikde zmíněno...
- uhm... k filmu - člověk se nepostaví osudu, když nic nedělá a nechává všechno na náhodě. A jak souvisí to postavení se osudu s tím, že je smutné, že musel zabíjet zvířata?
- třetí věta v prvním odstavci zabírá čtyři řádky... Asi by to chtělo taková souvětí (máš jich tam hodně) zkrátit. Nedají se číst. Jestli jsi četla Hrabala, myslím, že pochopíš. :) Jestli ne, zkus si od něj něco najít, nebo si kousek svého textu přečti nahlas. Pokud ti dojde dech, souvětí už by se mělo rozseknout. (Žádné extra hluboké nadechování, to by byl podvod :P)
- "a že nyní vlastní jatka" nenavazuje na předchozí větu
- a teď mi došlo... veterinář se do něčeho zapletl a ve filmu je další veterinář? Je to opravdu velký zmatek, a to si v prvních třech odstavcích příběhu nemůžeš dovolit. :( Oprava, v prvních dvou. Snažila jsem se je přečíst a pochopit několikrát, ale jde to těžko. Chtělo by to něco jednoduššího nebo... srozumitelněji napsaného. Přečetla jsem ještě třetí odstavec, kde se najednou dostáváš k něčemu úplně jinému. O.o A tady to vzdávám. Promiň. :/
Jen shrnutí:
První odstavec - mrtví lidé, veterinář, film, osud, nebaví ho práce
Druhý odstavec - nějaký muž, další veterinář, nesprávní lidé, jatka, zabíjení zvířat
Třetí odstavec - deníček, odcizená zvířata, pátrání, množírna, hrozné nebezpečí, policisti, mafie
Uh. Na to, že šlo pouze o tři odstavce, které jsou navíc na začátku, tam máš až moc informací. Je to přehlcující. Mate to. Člověk neví, co je důležité, co si zapamatovat. Bude tam například někde dál zmíněn ten padesátiletý muž? Nebo co to bylo za mrtvé lidi? Nebo ten film a jatka?
Snad jsem se vyjádřila srozumitelně. :) Jestli ne, můžu to zkusit znovu. :D
A doufám, že jsem tě nějak neurazila... Pokud ano, tak se moc omlouvám, ale neměla jsem to v plánu. :)

Přidat komentář:

Nick:

Text: