Pro Blodyn se ten druhý svět začíná stávat skutečnějším než ten její vlastní, už téměř necítí ani strach... Což je velká chyba.
23.12.2010 (12:00) • Texie • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 2470×
Jen co se opět ocitla zpátky, zavřela truhlici a pevně zaklapla víko. Přejala prsty kování a bez dalšího zaváhání ji zvedla. Uložila ji na její původní místo ve skříni. Kdyby kdokoliv přišel, netušil by, že se zde vůbec něco odehrálo.
Podvědomě tušila, že tenhle prohřešek by jí už starší neodpustili. Přesto toho nedokázala litovat. Její zvědavost byla silnější než cokoliv jiného a její fascinace skutečným světem stále rostla.
5. kapitola
Hra s ohněm
Další den Měla Blodyn alespoň tolik štěstí a zastihla Adride, která jí přinesla jídlo. Tušila, že je to jen proto, aby si ji osobně zkontrolovala, ale přesto jí to udělala radost. Jediné co však stačila, bylo popřát si s ní dobré jitro. Pak jí zmizela ve dveřích.
Blodyn zvedla tác a odnesla si jej ven. Cítila se mnohem lépe jak včera. Tuto noc se alespoň lépe vyspala. Měla neklidné sny, které ji několikrát probudily, ale jinak prospala téměř celou noc. Zabila tak další trochu času.
Jak slunce stoupalo a dole pod ní rej utichal, nedokázala déle jen sedět. Vstala a přistoupila ke skříni. Vytáhla truhlici. Zaváhala jen okamžik, to když měla prsty natažené kousíček nad úlomkem dřeva.
Stejně jako včera nejprve pohledem zkontrolovala pokoj. Zda je vše tam kde má. Slunce teprve stoupalo vzhůru a všude byl naprostý klid. Uvolněným krokem vtančila doprostřed místnosti. Její strach už téměř opadl. Dokud celý dům bude spát, nic jí vlastně nehrozilo a pokud mají tak tvrdý spánek jako ten netvor ležící tady, tak pochybovala, že by je vůbec vzbudila, kdyby se o to přímo nepokoušela.
Nasála do nosu vůni toho pokoje. Voněl dřevem a voskem. Byla to příjemná vůně, ale mísila se i s další, těžkou vůní, která musela být jeho. Došla ke knihovně ukryté ve výklenku, aby na ni nedopadaly paprsky slunce a jejich vazby nevybledly. Prstem přejížděla po jejich hřbetech.
Byla zde nepřeberná sbírka. Povětšinou o významných událostech či osobnostech. Možná se chtěl poučit z chyb jiných. Tenhle nápad se jí líbil, ale zároveň ji napadlo, že jediný důvod pro to asi nebude jen pro zvýšení svých znalostí, ale z jiných důvodů.
Přešla ke knize, kterou právě četl. Celá pojednávala o dobytí hradu, jehož jméno jí vůbec nic neříkalo. Položila ji zpět. Raději sáhla po jedné z knihovny. Ta byla rozhodně méně drastická. Blodyn se pohledem zabořila do jejího obsahu. Učili ji veškeré znalosti, které si starší přinesli z tohoto skutečného světa, ale bylo stále více jasnější, že od té doby se toho ještě mnoho změnilo. Stáli bokem, zatím co tento svět se dále vyvíjel a měnil. Dokonce ani lidé už nebyli tak prostí a nevědomí. Pokročili mílovými kroky vpřed, o tom zda to však bylo správným směrem měla značné pochybnosti.
Vstala teprve až když se sluneční svit protáhl škvírou mezi závěsy doprostřed pokoje. Slunce začalo klesat k západu. Vrátila knihu přesně na to samé místo kde ji vzala a rozběhla se do slábnoucích paprsků.
Tyto tajné návštěvy se začaly stávat jejím každodenním zvykem. Znala tento pokoj už zpaměti. Dočetla už i tu knihu a začala číst další. Líbilo se jí stulit se na tom velkém křesle, přitáhnout si kolena až pod bradu a hltat obsah těch knih.
Nebála se ani přijít blíže k netvorovi. Na těle jí způsobovalo jemné mrazení, když došla až k němu a zblízka mu hleděla do tváře. S nakloněnou hlavou zkoumala jeho rysy, které se jen nepatrně i ve spánku lišily od toho chladného výrazu na obraze. Bylo to jako pokoušet samotného ďábla. Přesto tomu vzrušení nedokázala odolat. Neměl potuchy, že zatím co si tu spí klidným spánkem, obchází jeho pokoj někdo jiný, jedna z těch, s nimiž vedli krvavé boje. Druh s nímž se navzájem nenáviděli. Tahle myšlenka jí způsobovala až nezkrotnou škodolibou radost. Velký netvor ležící tu naprosto bez ochrany vlastně jejímu zkoumavému pohledu zcela na pospas.
Tento svět se jí začal stávat útočištěm, kam utíkala před tím kde dosud žila. Jenže pokoušet ďábla se nikdy nevyplácí a i Blodyn jednou tu osudovou chybu udělat musela...
Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Diskuse pro článek Blodyn 5. kapitola:
ten pokoj jí láká čím dál tím víc, vypadá to, že jí nepřitahuje jen to místo ale i spící netvor, jsem zvědavá, co chystáš dál a za ten useknutej konec bys teda zasloužila, takhle nás napínat
Hustě! Blondyn je odvážná, co?
Ale je to chudák, jak se s ní nikdo nebaví... Zajímalo by mě o kom nebo o čem se jí zdá...
Kdo všechno je v tom domě? Já jen jestli je tam jen ten upír, (je to upír že jo? :D) nebo jestli je tam ještě někdo další... jestli třeba víc těch kočiček, nebo tak.
Chtěla bych vidět tu knihovnu na vlastní oči. A taky bych si chtěla z ní něco přečíst.... Není ta knížka o dobytí hradu jehož jméno Blondyn nic neříkalo právě o dobytí tohohle hradu? Jako toho, co v něm spí ten upír? Nebo je ten hrad úplně jinej? To by bylo taky možný..
No jo, když se pokouší ďábel... třeba to dopadne hodně zle a třeba to dopadne jen málo zle, že? Možná ji chytí upír, nebo jí chytí stařší... Anebo jí chytí úplně někdo jinej.
Já vim, jsem úplně hrozná, když se takhle rozepisuju, kdyby tě to otravovalo, tak řekni
to musela udělat tu osudovou chybu až na konci kapitoly?!
Tak tohle by se nemělo dělat!!Já tady už normálně div že neslintám na další kapitolku a ty nám to ještě takhle utneš!! Vím,že tím budu děsně otravná,ale moc prosííím-rychle další dílek(než mě ta moje zvědavost zaškrtí,že jsem tě neotravovala ještě víc)!!
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!