Bolest je můj osud - 3. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Další dílek. V tomto díle čeká Elinu koupání :-)

03.01.2010 (15:00) • geniela • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1030×

3. kapitola

Elina

Když jsem se probudila, stále jsem ležela na Brianově posteli, až s tou výjimkou, že on ležel semnou a měl pře ze mě ruku. Chvíli jsme takto ležela, ale po chvíli začala volat příroda. Když jsem se na něj otočila, vypadal tak sladce když spal. Byl takový bezbranný, přímo k sežrání. Absolutně se mi ho nechtělo budit, ale asi by mi moc nepoděkoval, kdybych se mu vyčůrala na koberec. Ještě chvíli jsem se na něj dívala a pak mu jazykem oblízla obličej. Jen zamručel a spal dál. Znova jsem mu oblízla obličej a on zas nic. Místo toho se ke mně otočil zády. Tak to tedy ne. Seskočila jsem z postele. Šla k protější zdi. Vyměřovala jsem si skok. Poté jsem se rozběhla a skočila do postele. Skočila jsem přímo na něj a začala mu oblizovat znova obličej. Tentokrát jsem byla neústupná . přestala jsem až se úplně probral.

„Kirsi co to děláš. Tohle se nedělá páníčkovi.“ tak páníčkovi. Já ti dám takového páníčka až ti bude zle. Chystal se znova ulehnout, ale to já mu nemůžu dovolit. Začala jsem se s ním přetahovat o peřinu.

„Kirsi nech toho!“ křičel na mě, ale semnou to ani nehlo.

„No tak Kirsi nech toho. Jsem unavený.“ už přímo žadonil. Já toho nechala a jen na něj štěkla a kývla hlavou směrem ke dveřím.

„Co chceš. Chceš jít ven?“ ptal se mě. Já v duchu jásala. Okamžitě jsem seskočila z postele a už na něj čekala u dveří. Hned co jsme vyšli z domu jsem pelášila k prvnímu křoví. Hned jak jsem byla hotová, okamžitě jsem šla zpátky k domu a štěkala jsem na Briana ať si pohne. Byla celkem zima. Počítala jsem, že za deset dní by měli být Vánoce.

„Ale copak snad ti není zima.“ dobíral si mě Brian. Já na to reagovala výhružným vrčením

„Dobrá tak se nerozčiluj.“ rezignoval. Já na to zvesela štěkla a už jsem pelášila do domu ještě jsem si u rohožky očistila tlapky a poté zamířila do jeho teplounké postele.

„To není možný. Kirsi musela někomu utéct, nebo si to jinak neumím vysvětlit, aby byla tak krotká a vychovaná.“ divil se Chris. Jo kdyby jste jen věděli.

„Nevím je to možný.“ potvrdil jeho mínění Brian

„Možná by jsme měli vyvěsit letáčky jestli někomu neutekl vlk.“ řekl Chris

„Tak to v žádném případě Kirsi je už naše a já jí nikomu nedám.“ rozčilovala se Stela. Já jen na souhlas štěkla.

„Dobrá, dobrá byl to jen návrh.“ obhajoval se Chris

„Ale pěkně blbý návrh!“ opáčila se na něj Stela

„No tak promiň lásko. Mě už nic takového nenapadne. To ti slibuji.“ jak toto říkal přibližoval se k jejich rtům. Až tuto vzdálenost úplně překročil a ti dva se začali vášnivě líbat.

„Nu tak to pro nás nic nebude viď Kirsi.“ řekl Briam a zavíral dveře do pokoje. Poté si šel lehnout za mnou do postele

„Hele nechceš se trošku posunout? Celkem dost zabíráš místa.“ opáčil se na mě Brian. Já se na něj podívala a když jsem viděla jeho pohled tak jsem se radši posunula.

„No tak mohla bys ještě kousek. Na zemi máš místa dost.“ podíval se na mě vážným obličejem „ Ne dělal jsem si legraci. Chtěl jsem vidět tvou reakci. Víš mám takové tušení, že mi až moc rozumíš“ jak toto dořekl začal mě škrabkat v kožichu. Po chvíli toho nechal a vstal z postele. Šel do jakési místnosti, kterou jsem ještě neviděla. Po chvilce jsem si uvědomila, že je to koupelna. Okamžitě jsem vystřelila z postele a dobývala se dovnitř koupelny. Po pěti minutách se mi podařilo otevřít dveře a já vběhla do horké vany. V této době mi bylo jedno, že je Brian úplně nahý a že poprvé ve svém životě vidím nahého muže. Teď mě jen zajímala ta horká voda ve které se nacházelo mé tělo. Po dlouhé době jsem si připadala jako člověk. Z mého snění mě vytrhl Brianův hlas

„No páni. Jsi asi první vlk, který se jde dobrovolně koupat!“ na to jsem mu jen šťastně štěkla.

„No ne že bych tě vyháněl, ale ta koupel byla pro mě.“ z jeho připomínky jsem si nic nedělala a dál si užívala horkou vodu.

„No ale už bys mohla vylézt. Já bych se také rád vykoupal“ vyrušil mě Brian po půl hodině. Já jen na něj výhružně zavrčela.

„Nu co už ti nepomůže žádné vrčení.“ Díval se na mě přísným pohledem. Připadala jsem si jako malá holka co spáchala nějaký zločin v tatínkově pracovně.

„No nekoukej na mě takto. A vylez ven!“ poté se ke mně sehl v domnění, že mě vytáhne. Ale já se jen tak nedala a po dlouhém boji jsme oba skončili ve vodě. Chvíli jsme se na sebe dívali a poté se začal Brian nekontrolovatelně smát. Chvílemi jsem měla strach aby se smíchem neudusil. Poté ke mně stáhl ruku a z hlavy mi sundal pěnu.

Brian

Když jsme oba leželi v posteli, vzpomněl jsem si , že jsem se chtěl jít okoupat. Šel jsem do koupelny a začal si chystat koupel. Slyšel jsem Kirsi jak se dobývala dovnitř. Po pěti minutách se dostala do koupelny a okamžitě skočila do vany. Byl jsem totálně v šoku. Odkdy vlci se dobrovolně koupou? A k tomu si v koupeli přímo libují?

„No páni. Jsi asi první vlk, který se jde dobrovolně koupat!“ bylo jediné co jsem ze sebe dostal. Po půl hodině už mě to přestalo bavit čekat než mě milost paní pustí do vany a tak jsem se snažil jí vyhnat. No moc se mi to nedařilo. Po dlouhém boji, jsme oba skončili ve vaně. Dívali jsme se navzájem sobě do očí. Myslel jsem, že mám halucinaci. Na chvíli jsme místo vlčí hlavy viděl dívčin nádherný obličej, ale jak jsem mrknul už se zas na mě dívala vlčí hlava s pěnou na hlavě. Vypadalo to jako kdyby z té pěny měla udělaný klobouk a já se začal nekontrolovatelně smát. Poté jsme vylezli ona z vany. Já Kirsi ještě vyfénoval. Bavilo mě jí pozorovat jak se mi při fénování natáčela. Poté jsme šli zpátky do postele, kde jsme si pustili nějaký film.

Autor: geniela (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování