OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Casanova - 2. kapitola

19.04.2011 (10:00) • Katie • Povídky » Na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1915×

2. kapitola

V mém bytu jsem si odložil tašku a šel se na chvíli natáhnout do vany. Napustil jsem si teplou vodu, přidal trochu pěny a svlékl si ze sebe nenápadné oblečení. Odhodil jsem ho do koše s prádlem a vlezl si do vany. Zavřel jsem oči a přemýšlel.
Dnes bych měl ještě stihnout si udělat referát do dějepisu a samozřejmě se připravit na večer s váženou paní Stanleyovou, která se před rokem provdala - teprve osmnáctiletá - za nejbohatšího obchodníka s ovocem, panem Stanleyem. Jak mě potěšilo, když se mi tato vážená paní předevčírem ozvala a požádala mě o společnost. Řekla, že její manžel je na služební cestě a tak má celý obrovský dům jen a jen pro sebe. A protože její manžel není nejmladší (je o dvacet let starší než ona) a nemá už tak dobrou výdrž, vyhledala mě, svůdníka všech žen.

Vylezl jsem z vany, omotal si kolem pasu ručník a vypustil vanu. Šel jsem do svého pokoje a na veliký seznam jmen jsem si připsal jméno Isabella. Jméno dívky, se kterou jsem strávil včerejší noc. Ze skromného šatníku jsem si vyndal - jako vždy - černou košili a úzké džíny. Vlasy jsem si nechal rozcuchané. Ženské rajcovalo, když měl chlap jen tak poházené vlasy. Říkaly mi, že to vypadá sexy.
Oblečení jsem si ještě neoblékal, jen jsem si ho položil na postel a natáhl si na sebe domácí tepláky. Zapnul jsem si starý počítač a hledal inforamce o Trojské válce, na kterou si musím udělat referát.

Referát jsem dokončil o půl osmé. Zakousl jsem bagetu se šunkou, zapil ji pomerančovým džusem a odebral se znovu do koupelny.
Vlasy už jsem měl suché a rozčepýřené. Ale bylo to sexy, tak co. Když se to dívkám líbí... Z malé skříňky jsem vytáhl deodorant Play boy a nastříkal jím svoji nahou hruď. Vyčistil jsem si zuby - pečlivě dvakrát - a pak se vrátil se do svého pokoje a oblékl si na sebe připravené oblečení, které krásně vonělo. Vždy si oblečení po noci vyperu.
Jakmile jsem byl oblečený, vyšel jsem vstříc svému nočnímu životu.

Tentokrát jsem si ani nebral taxíka, nýbrž paní Stanleyová bydlela jen o ulici dál. Kráčel jsem si to po ulici a ušklíbl se vždy, když se nějaké dívka či žena otočila za mnou.
K honosnému domu jsem dorazil o chvilku později a zazvonil na domovní zvonek. Ihned mi otevřel nějaký starý sluha, ale tomu jsem se ani v této době nedivil, protože pan Stanley byl proslulý svou leností a ani jeho mladá žena nebyla příliš pracovitá.

„Pan Casanova?" zamumlal starý pán. Kývl jsem.

„Máte se dostavit do pokoje paní Stanleyové, ihned," oznámil mi a pomalým krokem odešel pryč. Bože, mluvil tak staromódně.

Stoupal jsem nahoru po schodech a doufal, že pokoj nějak poznám a nemýlil jsem se. Jen jediný pokoj na tomto byl otevřený a už na chodbě jsem cítil vůni růží?

Vešel jsem do pokoje. Vlastně to ani nebyl pokoj, ale koupelna. Obrovská a moderní koupelna. Všude kolem byly poházeny okvětní lístky růží a z mohutné vany se na mě usmívala paní Stanleyová.

„Vítej, Casanovo," usmála se a ponořila se hlouběji do vody. Vešel jsem dál a zavřel za sebou dveře.

„Pojď, prosím za mnou," poprosila devatenáctiletá paní a vyzývavě se na mě podívala. Já si neostýchavě svlékl košili a sledoval, jak se jí zajiskřilo v očích. Rýsovalo se mi na pěkně divokou noc.
Sundal jsem si i kalhoty, které mě začínaly přirozeně tlačit. Stál jsem před ní jenom v boxerkách a čekal na další její instrukce. Určitě jí musí dělat dobře, být - alespoň prozatím - ve vedení.

„Svlékni si i ty zbytečné spodky a pojď už za mnou," šeptla svůdně a posadila se ve vodě. Naskytl se mi pohled na menší, ale pevné poprsí. Můj kamarád se v mžiku postavil a už už chtěl být s ní ve vaně.
Nakonec jsem si přeci jen sundal i boxerky a vlezl za ní do vany. Chvilku jsme se pozorovali, ale já se pak ujal vedení a posadil si ji na klín. Když se mé přirození dotklo jejího klína, zavzdychala a zavrtěla se. Tím třením mi způsobila chvění v podbřišku.
Vzal jsem z okraje vany malou žínku a namočil ji do vody. Pak jí začal mít těle a nepatrně jsem se jí přitom dotýkal těla. Oddechovala a když se má ruka s žínkou přiblížila do jejího klína, otočila se a přitiskla své rty na ty mé. Oplácel jsem jí vášnivé polibky a šátral jí rukama do vlasů. Přitiskla se na mě a zasténala mi do úst. Můj klenot se neustále třel o její klín a způsoboval mi tak ohromnou rozkoš. Zničehonic jsem pocítil její šikovnou ručku na svém vzrušení a divoce zasténal. Začala rukou pohybovat nahoru a dolů a já se uvolnil a nechal ji konat. Sténal jsem a když se blížil můj vrchol, vykřikl jsem a nastříkal svoji bílou tekutinu na její podbřišek. Spokojeně zamručela a znovu mě políbila.
Chtěl jsem jí také působit rozkoš, ale ona na mě naprosto nečekaně navlékla kondom a rychle na mě dosedla. No co, problesklo mi hlavou, když to chce hned...
Začal jsem oproti ní přirážet. Nebyla vůbec úzká ba naopak. Nebylo to sice tak úžasné, jako kdyby se kolem mě stahovala, ale přesto jsem si to užíval.

Bylo to strašné. Vůbec nemohla dojít vrcholu a tak jsem si začal říkat, co dělám špatně. To se mi nestávalo, aby nějaká žena nedosáhla "velkému třesku", ale tato mladá, devatenáctiletá paní prostě ne a ne vyvrcholit. Byl jsem už opravdu docela vyčerpaný. Musel jsem do ní bušit snad už přes jednu hodinu, ale sebral jsem veškerou svou sílu a začal přirážet tvrději. A vyplatilo se. Za chvíli se kolem mě stáhla, a pak vybuchla.
Rychle jsem z ní vyklouzl, nechal ji ve vaně a utřel se do ručníku, který byl pohozený přes opěradlo vany. Pak jsem se oblékl a hnal se ke dveřím. Měl jsem strach, aby si tato paní ještě něco nevymyslela, zdála se totiž být dosti výkonná.

„Děkuji ti," poděkovala, „věděla jsem, že ty vydržíš dlouho." Pousmál jsem se - čistě ze zdvořilosti - a opustil koupelnu. Koukal jsem do země a snažil se být co nejrychleji pryč, když v tom jsem do někoho vrazil. Podíval jsem se oné osobě do očí. Vrazil jsem do drobné dívky s bledou pletí, kaštanovými vlasy a čokoládovýma očima. Drobná a hubená dívka se začervenala, omluvila se a utekla pryč.

Nějak nepřirozeně mě tlačilo u srdce a tak mi má pravá ruka vylétla na místo mého srdce. Nechápal jsem, co se to děje. Když má ruka přistála na místě, kde se mělo nacházet mé srdce, strnul jsem. Srdce mi bilo jako o závod. Snad jako by běželo maraton. Bylo to zvláštní. Tohle se mi ještě nikdy nestalo.

»

_______________________________________

Snad se Vám pokračování Casanovy líbí a doufám, že mi i u této kapitolky zanecháte připomínky, názory nebo kritiku. Děkuji.

Autor: Katie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Casanova - 2. kapitola: