OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Casanova - 9. kapitola

04.05.2011 (11:00) • Katie • Povídky » Na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 2136×

9. kapitola

Pohled Iana:

Když jsem se ráno probudil, zjistil jsem, že se mi leží hodně nepohodlně. Zvedl jsem se a opřel se o lokty, abych zjistil příčinu mého nepohodlného ležení. A byl to přímo božský pohled. Vedle mě ležela Sarah, stočená do klubíčka a sladce si oddychovala. Přemýšlel jsem, jak a kdy se sem dostala. Ale nevadilo mi to. Lichotilo mi to.
Usmál jsem se nad tím, jak si v klidu spala. Byla roztomilá a já zase dostal chuť, ochutnat její rty. Pak se probudila a já se jí optal, co tu dělá. Už se nezdráhala a přiznala se mi. Byl jsem rád, že si na nic už nehraje a dává průchod svým citům.
Znovu jsem ji obsypával polibky a když pootevřela ústa, vklouzl jsem do jejích úst i jazykem. Čekal jsem, jak zareaguje, protože jsem dobře věděl, že toto dělá poprvé. Ale překvapila všechna má očekávání. Počkala, aby zjistila, jak to dělám já a pak udělala to samé. Na to, že to bylo její první líbání s jazykem, byla velice dobrá a chovala se zkušeně. Pak mi zavzdychala do úst a já se nad jejím konáním pousmál.
Odtáhla se a sklopila svůj pohled. „Promiň,” špitla. Já se její omluvě hlasitě zasmál.
„Proč se omlouváš?” smál jsem se.
Zašklebila se a chystala se zvednout z pohovky, ale já ji včas zachytil. „Sarah, neblbni,” zamumlal jsem a přitáhl si ji do náruče. Když byla v mé náruči, cítil jsem se užitečný, potřebný, milovaný.  Úplně jinak, než jsem se cítil dříve. Ale líbilo se mi to.
„Byla jsi úžasná!” obdařil jsem ji úsměvem. „Sarah je mi jedno, jak jsi nezkušená.”
„Iane, poslouchej,” začala mluvit vážně a pootočila se mi v náruči. Při tom se jí vyhrnula košilka a já pocítil, jak se mi kamarád probouzí v boxerkách. Bohužel pořád bolel a taky musel být ještě nateklý a ztuhlý. Nevšímal jsem si toho a soustředil se jen na své vzrušení vůči Sarah.
„Já,” začala, ale já ji polibky utěšil. Už jí to šlo velice dobře. Zamotala mi ruce do vlasů a přitiskla se pevně na mou hruď.
Rty jsem jí slíbával každičkou část jejího obličeje a vychutnával si její vůni. Pak jsem rty přesunul na její krk, kde jsem konal stejnou práci jako u jejího krásného obličeje. Ani mě nepřekvapil drobný křížek na jejím krku. Ušklíbl jsem se a sundal jí ho. Prvně se tvářila nesouhlasně, když jsem ale své rty přesunul zpátky na ty její, plně se tomu oddala, křížek mi vzala z rukou a hodila ho do kouta. Pousmál jsem se v polibku, protože jsem věděl, že jsem ji získal.
Její vzdechy, které mi zněly v uších jako ta nejdokonalejší melodie, mě vybízely, abych šel dál. Tak jsem jí tedy vyhrnul košilku a sundal jí ji. Naskytl se mi pohled na moji skoro obnaženou bohyni. Její krásné kopečky mě k sobě přímo volaly nejen svou vůní. Opatrně jsem se jich dotýkal. Musel jsem si v hlavě neustále opakovat, abych byl opatrný a jemný, protože tohle dělá můj andílek poprvé. Všechno, co se týče těchto přenádherných věcí je pro ni poprvé.
Dále jsem jí laskal její bradavky a vzdychl, když mi zaryla své drobné prstíky do mých nahých zad.
„Iane,” vzdychala mé jméno pořád dokola. Chtěl jsem, aby na toto vzpomínala jen v tom nejlepším. Chtěl jsem, aby dnes a teď pocítila tu největší rozkoš, jakou kdy mít nemohla. Chtěl jsem ji udělat šťastnou.
Podivil jsem se, když jsem na své hrudi ucítil její vlhké rty, které mi zkušeně slíbávaly každičkou část. Působilo mi to neuvěřitelnou rozkoš už proto, že byla tak jemná. Zvrátil jsem hlavu dozadu a vychutnával si ty pocity. Takhle jsem se ještě necítil. Většina z mých dam, byla až příliš horlivých po vyvrcholení, ale Sarah byla jiná. Sarah byl můj andílek.
Poté – naprosto nečekaně – se dotkla mého údu a já zalapal po dechu. Za prvé to bylo tím, že jsem i přes bolest byl pořádně vzrušený a její ostýchavý dotek mi způsobil výbuch rozkoši, ale také neúprosné bolesti.
„Promiň, promiň, promiň,” omlouvala se hned, když si uvědomila, co způsobila. Zatnul jsem zuby a vyčkal, než ta bodavá bolest ustane.
„To je v pořádku, Sarah,” ucedil jsem skrz zuby, „bohužel, ale sex se dneska konat nebude.”
Sarah přikývla a natáhla se pro svoji noční košilku, kterou si znovu přetáhla na své hubené tělo.
„Počkej,” přitáhl jsem si ji zpět na své tělo, „ty nejsi sexuálně neschopná.”
Zalapala po dechu, když mi moje drzá ruka sjela do jejího klína. Sarah se ale rychle vzpamatovala, chytla moji ruku a odtáhla ji pryč.
„Dneska by to už stačilo,” špitla s knedlíkem v krku.
„Jsi si jistá?” ptal jsem se jí. Přikývla a začala hledat po pokoji svůj křížek.
„Sakra, kde je?” klela a plazila se po pokoji. Při tom se jí košilka vyhrnula až nad zadeček a já na sucho polkl.
„Není to jedno?” zeptal jsem se a odkašlal si.
„Ne, Iane. Je to moje součást,” řekla s vážnou tváří a hledala dál. Klekl jsem si na koberec a pátral po něm taky a snažil se nepodívat se na její pozadí.
„Mám ho!” zvolal jsem, když jsem spatřil její křížek pod stolečkem. Vzal jsem ho do ruk a pak jí ho připl ke krku.
Políbil jsem jí na rameno a poslechl si její tichý vzdech.
„Iane, musím do práce,” oznámila mi, vyškubla se mi z náruče a dohopsala do koupelny.
„Sarah?” zavolal jsem z obýváku. Zrovna jsem si natahoval kalhoty.
„Ano?” ozvalo se z koupelny.
„Co kdyby ses ke mně přestěhovala? Byt mám dost velký pro oba,” navrhl jsem jí. Ve mně se včera cosi stalo a já už věděl, že se Casanova už nikdy nevrátí. Věděl jsem, že jsem se zamiloval a že za to může tato malá potvůrka.
Sarah vyšla oblečená z koupelny a tvářila se dost nevěřícně. „C-cože?” vykoktala.
„Nabízím ti společné bydlení,” zopakoval jsem a zapnul si poslední knoflík na košili.
„To myslíš vážně?” ptala se pořád nevěřícně.
„Nechceš? Já myslel, že teď si moje přítelkyně. Nebo jsi snad ten typ, který stojí pouze o úlet?”
„Ne, samozřejmě že ne,” špitla, „ale-”
„Ale co?” přerušil jsem ji.
„Předevčírem by jsi mi rozhodně společné bydlení nenabízel. Co se stalo?” chtěla vědět.
Zvedl jsem oči v sloup. „Předevčírem se mezi námi ještě nic nestalo. A prostě chci být s tebou,” řekl jsem automaticky.
„Ty si neděláš srandu, že?” dívala se na mě.
„Ne,” řekl jsem a zatvářil se co nejvíc vážně, aby mi uvěřila.
Pak se její tvář rozzářila a ona mi skočila do náruče. „Ano, ano, ano! Miluju tě, Iane,” zašeptala mi do ucha a políbila mě na tvář.
„Taky tě miluju.” To bylo teprve podruhé, co jsem tato slůvka vyslovil...

»

______________________________________

Už náš čekají pouze dvě kapitoly. Ale doufám, že se Vám i tato kapitola líbila. :) V příštím díle se také můžete těšit, na společné bydlení Sarah a Iana.

Budete mít také v textu obrázky jeho bytu. ;)

Autor: Katie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Casanova - 9. kapitola: