OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Charlieho andílci - 9

02.08.2010 (16:00) • adio • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1142×

Dvě noci u Dominika v posteli. Lilli se těšila, ale Dominik měl tak trochu strach, co se bude dít. Když bylo Lilli zle, byla docela v klidu, ale věděl, že jakmile se jí udělá líp, začne zase řádit. Začal namátkou uvažovat, jestli by si k posteli neměl připravit chladící box...
Zato Lilli to brala s klidem. Vlastně o tomhle ani neuvažovala. V hlavě se jí míhaly myšlenky, jako kterou barvu bude do tý šatny chtít a jak to tam co nejlépe uspořádat.
Takže Dominik se nakonec dokonale uklidnil, protože to došlo tak daleko, že Lilli v té šatně i nocovala. Ukazovala, co mají kam dát a dělníky (to jest Charlieho bratry) peskovala tak dlouho, dokud se jí to nezdálo perfektní. Její smysl pro dokonalost ji nakonec donutil, aby si do šatny pořídila obyčejnou bílou barvu kříženou se zeleným kobercem. Všichni v domě už spali a ona si stěhovala svoje věci do šatny. Skoro při tom usínala ve stoje, ale mermomocí to chtěla dodělat. Když měla v ruce tu největší hromadu s oblečením, někde zazvonil. Podívala se na hodiny - devět ráno. Vztekle hodila věci na postel a naštvaně dupala ze schodů, aby mohla otevřít.
,,Co kdo může chtít v tuhle hodinu?!" vrčela a s trhnutím otevřela dveře.
,,Lilli?" Byl to Jack. Usmíval se a vešel dovnitř. ,,Charlie ještě spí?" zeptal se.
,,Je devět ráno, kdo by nespal?"
,,Třeba ty."
,,Ale já si dodělávám šatnu!"
,,Teď?"
,,Jo."
,,A proč nespíš?"
,,Na to mám čas ve škole, ne?"
,,Hele, aby to nedopadlo jako minule! Nechceš se přece znova probudit s krysou v tašce, že ne?"
,,Hele, nech toho. Za tu krysu jsem dala Sherpy pořádnou pěstí mezi oči. Ještě teď tam má takovou bouli, že to vypadá jako obří beďar!"
Jack se zasmál. Lilli měl rád. Nevěděl nic o její minulosti a oboum to tak vyhovovalo, protože podle toho, co říkal Charlie, to taky nebyl zrovna svatoušek.
,,Udělám ti kafe a vzbudím Charlieho."
,,Ne, počkej, nech ho chudáka spát. Jenom mu vyřiď, že mi volala Sarah. Prý se sem nemůže dovolat, když je pořád obsazenej telefon."
,,Tak hele, nevim kdo to má na svědomí, ale já určitě nevolala Sandře, Mikovi, Igorovi, Jessice ani Angele, takže ten telefon musel zablokovat někdo jinej, třeba Charlie nebo Dominik!"
,,No jasně, kolik kluků si potrápila tentokrát?"
,,Hele, já žádný kluky netrápim, jenom jsem je ve škole trošičku provokovala, ale to přeci není nic špatnýho, ne? A taky... tak počkej, co chtěla Sarah?"
,,Chtěla mluvit s Charliem. Neřekla mi o čem, ale myslim, že se k němu chce vrátit. Kdo by taky nechtěl, že jo?"
,,Jasně..." zamumlala s pokrčeným obočím. Sarah a vrátit se k Charliemu? To určitě, když to ještě před týdnem nechtěla ani slyšet!
,,No nic, tak já jdu. Pozdravuj kluky!"
,,Jo, budu. Měj se."
Dveře se zabouchly a Lilli se opřela o botník. Pohled jí zalítnul k alarmu. Nebyl zapnutý celé dva dny kvůli Charlieho bratrům, aby mohli volně chodit tam a zpátky, když dělali tu šatnu. Celé ty dva dny na to Lilli ani nepomyslela. Teď se jí zmocnila lehká hysterie. Jestli Patrik opravdu utekl a jestli míří sem, jestli ví, kde je, mohl sem kdykoliv vpadnout a ublížit nejenom jí, ale i ostatním. Zachvěla se zatřásla hlavou, aby na to přestala myslet a zapnula alarm. Nahoru do pokoje se už vracela s menším nadšením. Když jí pohled zabloudil na velkou kupu oblečení, kterou ještě musela přestěhovat, uvažovala o tom, že ji snad radši vyhodí, ale pak si uvědomila, že jsou to její nejlepší kousky, takže se sebrala a znovu se dala do práce. Koncem desáté už byla se vším hotová. Spokojeně zavrněla, když ležela v posteli a usínala. Sice už jí nebylo špatně, ale pořád byla tak děsně unavená, že si práci pokaždé rozdělovala na několik dílů. Dneska v noci pracovala celou dobu v kuse. Ale byla spokojená.
Když se znovu probudila, už se stmívalo. V hrudi jí bubla takový ten pocit, kvůli kterému nemůžete stát na jednom místě a potřebujete udělat něco, na co si budete pamatovat až do konce svého života. Jít někam a pořádně to tam rozjet! Ale tentokrát ne sama, s Dominikem... Seběhla ze schodů a zastavila jí až zeď, do které cestou bohužel narazila. Ozvala se ohlušující rána. Oba - Charlie i Dominik - v tu samou chvíli položili hrnky na stůl a běželi k Lilli.
,,Lin, jsi v pořádku?" zeptal se Dominik a prstem jí přejel po méstě, kde měla otalčenou omítku.
,,Jasně že jo!" zachechtala se. ,,Půjdem někam? Do klubu. Na disko! Prosím!"
,,Ne, Lin, ještě pořád ses nevzpamatovala z poslední diskotéky."
,,Ale jojo! Pojď, prosím, dám na sebe pozor, nebudu se bavit s velkýma chlápkama, slibuju!"
,,S velkýma chlápkama?"
,,Jojo, velký jsou fuj!"
,,Nepila něco?" zamručel Charlie k Dominikovi.
,,Já nevím, ale občas si kupuje takový rumový kuličky, po těch se dá taky docela... no, ne opít, ale veselá z nich bude určitě!"
,,Tak to jich musela sníst nejmíň tunu."
,,Jsou obalený čokoládou."
,,Tak je to jasný!"
,,Žádný kuličky jsem nejedla, kluci! Chci se prostě jenom pobavit, no!"
,,Tak proč se nesvlíkneš a nezaběháš si okolo naší ulice?"
,,Charlie, to neříkej, neznáš jí. Ona je toho schopná!"
,,Tak jdem!" zakřičela nadšeně a začala si strhávat tričko, zatímco se snažila dostat ke dveřím. Oba ji se sméchem chytili za ruce a vynesli ji až do pokoje.
,,Pojď se radši učit, zítra se jde do školy!"
,,Už zítra?"
,,Proč zníš tak nadšeně?"
,,Mhmm..."
,,Lilli, co zase chystáš?"
Neodpověděla, protože ho ani nevnímala. Jenom seděla, ďábelsky se pochechtávala a culila se, když jí pohled padnul na skříň. Začala lehce pokyvovat hlavou.
,,Hej, Dome, je normální?" zašeptal Charlie Dominikovi tak, aby ho Lilli neslyšela.
,,Já nevim, Charlie, tohle se moc často nestává. Podívej na ní!"
Lilli si sama sobě přikyvovala a smála se. Pak vstala a začala něco hledat. Po chvíli vytáhla malou krabičku a doslova je oba vykopala z pokoje. Poslouchali za dveřmi, co se bude dít, ale slyšelli jenom její smích.

Když Lilli stála další den ve škole na chodbě, vrazila do ni Sharpy. Lilli měla tu smůlu, že vyfasovala na chemii místo vedle ní. Sherpy štvalo, že jí Lilli sebrala její postavení ve škole a že si vybudovala ještě lepší. Kluci ji braly, holky ji měly rády, učitelé na ní nic neříkali, protože byla známá Jacka, a to byl učitel, kterého se všechny učitelky snažily sbalit, takže ve škole měla volné pole působnosti. Jindy se čertila, že má chemii právě s ní, protože Lilli chemii neuměla a potřebovala taháky. No a Sharpy byla vždycky ta, která se jí snažila naprášit. Lilli seděla u okna, takže nikdy nebyl problém tahák vyhodit do vzduchu nebo alespoň zastrčit za topení, ale pak neměla z čeho opisovat, takže se musela naklánět k Igorovi. Dneska byla ale ráda, že s ní může sedět. Když jí Allmanová zkoušela a ona nic nevěděla, plácla jí Lilli naoko přátelsky do zad a přilepila jí tam malý dáreček vteřinovým lepidlem. Sharpy ohrnula nos a odklonila se od ní. Tohle už ale bylo Lilli jedno. Celý den měla srandu z toho, jak Sharpy, s frňákem k obloze, kráčí po škole se šprckou přilepenou na zádech.

SHRNUTÍ

Autor: adio (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Charlieho andílci - 9: