OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Dohoda - 4. kapitola

07.10.2010 (15:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1245×

Druhý pokus

S Liamem jsme mluvili dlouho do noci. O půl noci jsem se rozhodl, že už je čas jít spát. Ještě před tím, než jsem odešel, požádal jsem ho, ať se ubytuje v pokoji pro hosty.

Potichu jsem vyšel schody a chodbou se vydal do pokoje. Pomalu jsem otevřel dveře, protože jsem si byl jist, že už spala. Lehl jsem si na postel a zjistil, že na posteli kromě mě nikdo neležel. Rozhlédl jsem se po pokoji a uviděl ji stulenou v rohu pokoje. Zvedl jsem se a došel až k ní. Zvedl jsem si ji do náručí a odnesl ji k posteli. Tam jsem ji položil a lehl si vedle ní.

Spokojeně spala a já při pohledu na ni jsem se ponořil do říše snů.

Probudila jsem se v posteli. Podívala jsem se pod peřinu a díky bohu jsem na sobě měla šaty ze včerejška. Sedla jsem si a rozhlédla se po pokoji, nikdo tam nebyl. Zvedla jsem se tedy z postele a šla jsem na snídani.

Na chodbě jsem potkala svého manžela.

„Měla by ses převléct, máme návštěvu,“ sjel mě pohledem. Otočila jsem se na patě a vešla zpátky do pokoje.

Bylo na čase ukázat, že si se mnou nebude dělat, co chce. Ze skříně jsem vytáhle svoje šaty, které více odhalovaly, než zakrývaly. Byly dlouhé až na zem, ale to neměnilo fakt, že výstřih byl opravdu velký. Byla jsem s nimi spokojená a s úsměvem na tváři jsem sešla dolů na snídani.

„Páni,“ řekl nějaký muž.

„Copak, ty si ještě neviděl snídaně u mě?“ zakroutil hlavou můj manžel.

„Ale já nemyslel tu snídani, ale ji,“ řekl a pohodil hlavou mým směrem.

Můj manžel se pomalu otočil. Sledovala jsem, jak mu spadla dolní čelist, ale rychle ji zase vrátil na své původní místo, aby si toho ten muž nevšiml. A nebo snad já?

„Dovol, abych ti představil mou ženu, Elenu Sanchezovou,“ řekl, když se trochu probral. V duchu jsem se zasmála jeho tónu hlasu, jako by byl na to pyšný.

„Tak to mě moc těší,“ vzal mi mou pravou ruku a jako pravý gentleman ji políbil.

„Tohle je můj dobrý přítel Liam.“

„Moc mě těší,“ usmála jsem se na něj. Úsměv mi oplatil.

Můj muž mi pomohl se posadit, ale na tváři měl takový zvláštní výraz. Byla jsem na sebe hrdá, povedlo se mi to, co jsem chtěla, proto jsem se s chutí pustila do jídla.

„Nechtěl by si zajet na malou vyjížďku?“ zeptal se po chvíli můj muž.

„Dobrý nápad, už dlouho jsem se touhle krajinou neprojel,“ pronesl s plnou pusou Liam.

„Hned po snídani vyrazíme.“

„Cloe! Řekni Natovi, ať připraví Derecka a Briana,“ zavelel můj muž.

„Ano, pane,“ hlesla a odešla.

Povídali si, jako bych ani nebyla a byla jsem ráda, že mi nevěnovali pozornost.

„Pane, Nate vzkazuje, že Dereck je ze včerejší vyjížďky moc unavený a proto byste si měl vzít jiného koně,“ přiřítila se za chvíli Cloe.

„Tak ať mi nachystá Sama,“ prohlásil a zvedl se k odchodu. Oba se zvedli k odchodu, jen já jsem zůstala sedět na místě.

Čekala jsem než odjeli a potom jsem se vydala do stájí. Bylo tam plno koní a určitě byli jedni z nejlepších. Jeden kůň mě uchvátil nejvíce. Vypadal stejně jako Garry, ale byl ke mně otočený zadní částí.

„Garry!“ zavolala jsem na něj. Kůň zpozorněl, ale neotočil jsem.

„Derecku!“ zkusila jsem jméno, které jsem zaslechla při snídani. Kůň se otočil a já hleděla do těch krásných očí. Byly úplně stejné, jako jeho majitele.

S nataženou rukou jsem se k němu vydala. Pomalu jsem našlapovala, abych ho nevyrušila. Začal se ke mně přibližovat svou hlavou, až jsem jí dotkla svou dlaní. Jeho hlava byla příjemě teplá. Přejela jsem jí až k uším a od nich jsem ruku vedla až k břichu. Chtěla jsem odejít, ale nechtěl mě pustit. Až když jsem mu slíbila, že zítra přijdu zase a donesu mu něco, mě pustil.

Našla jsem si někoho, s kým jsem mohla trávit čas. Na obědě jsem byla sama, protože Liam a můj manžel byli ještě na lovu. Po obědě jsem se začínala nudit a tak jsem se rozhodla, že zase zajdu za Dereckem.

Ještě než jsem zamířila do stájí, šla jsem do kuchyně, pro nějakou zeleninu, vzala jsem se sebou pár mrkví.

Chtěla jsem vejít do stáje, ale někdo u něj byl.

„Máš chuť na vyjížďku?“ zeptal se ho. Ten hlas jsem poznala, byl to hlas mého může. Dereck začal sebou šít, asi mě ucítil.

„Copak cítíš?“ zeptal se ho. Rychle jsem utekla, než se stihl otočit. Běžela jsem do pokoje.

Zbytek dne jsem strávila v pokoji, hleděním z okna. Sledovala jsem západ slunce, byl to nádherný pohled, ale vyrušily mě z něj kroky. Za chvíli jsem ucítila něčí ruce na svém pase a rty na krku. Pochopila jsem, že to byl můj manžel a snažila se mu vykroutit ze sevření, ale on ho ještě více zesílil.

Otočil si mě k sobě a popadl mě do náruče. Nečekala jsem to a proto mi z hrdla vyšel tichý výkřik. Donesl mě k posteli a položil na ni. Přilehl na mě a začal mě zahrnovat polibky. Snažila jsem se ho od sebe odstrčit, ale vůbec se mi to nedařilo.

Pomalu přejížděl rty po mém krku až ke klíční kosti a já začínala litovat, že jsem si dnes vzala na sebe šaty s tak velkým výstřihem. Začal dlaněmi přejíždět po mém těle a já tušila k čemu se schyluje. Pomalu mi začal vyhrnovat šaty.

„Ne, prosím,“ zašeptala jsem. Zvedl se a odešel z pokoje. Zůstala jsem nehybně ležet na posteli.

Shrnutí // 5. kapitola

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dohoda - 4. kapitola: