Příběh vypráví o době, kdy v zemi Makako vládli krvežízniví draci, ohavní skřeti, chlupatí kentauři a smradlaví obři. Nikdo se jim nepokoušel vejít do cesty, ale ty doby už pomalu končí.
03.01.2011 (11:00) • Barrys • Povídky » Na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 1431×
Prolog
,,Marion,“ vyhrkl cizí hlas z nedaleké vesnice.
,,Já chci Marion!“ Vykřikl tak silně, že se všichni přihlížející lidé rozprchli.
,,Hledají tě Marion,“ pověděl tamější poutník ženě zahalené v zeleném plášti.
,,Já to vím Averote,“ vyhrkla Marion.
,,Jestli neodejdeš, tak tě zabijí,“ řekl Averot.
Marion byla jediná princezna z rodu Mogarů. Draci ji chtějí chytit a přinést svému vládci Straxovi, který chce vyhubit všechen panovnický rod, co kdy v Makaku byl.
,,Půjdu,“ pověděla Marion Averotovi se sebejistým zaváháním.
,,Bůh s tebou,“ řekl Averot a sebejistě ji podal ruku na rozloučenou.
,,Pokusím se je zadržet,“ řekl Averot a zmizel v černém dýmu na úpatí hor.
1. kapitola
Po odchodu Marion z vesnice Blaff, draci zaútočili. Averot spatřil na nebi dva zelené Drakobijce a jednoho Ohnivce. Máchnul rukou a zvolal nějaké slovo, natáhl ruku a vyšlehl růžový plamen. Jeden Drakobijec padl. Mezitím na Averota zaútočil červený drak se svými obřími pařáty a Averot sotva uhnul. Drak obletěl kolo a vyhrkl na něho plameny. Poutník řekl pár slov a vyčaroval si ochranný štít, takže byl proti ohni imunní. Na obloze se objevili další dva zelení draci a letěli střemhlav k poutníkovi. Poutník udělal rychlý rituál, zvedl paži a oba draky shodil na zem. Za upatím hor se objevil Růžový záblesk.
,,Ach ne!“ vykřikl poutník, když mu růžová příšera ukousla hlavu.
Po dlouhé cestě si již musela Marion odpočinout.
,,Svět se takhle změnil?“ pomyslela si Marion, když hleděla na hořící les, po kterém by bylo každému zle. Marion si sedla na kámen, který byl opodál. Chvíli zírala na plamenný les. Zdálo se jí, že se v lese něco hýbe a nemýlila se.
,,Uaaaaaaa,“ ozvalo se z lesa a objevili se ohavní ohniví skřeti.
Od dob, kdy Strax zabil velikého skřetího náčelníka, ho poslouchají na slovo a považují ho za svého vládce.
Marion se dala na útěk. Běžela jak nejrychleji uměla, ale skřeti ji stále doháněli. Marion sebrala poblíž dva šutráky a mrskla je po skřetech. Jednoho trefila, ale bylo to jako zraněné stéblo v kupce sena. Jeden malý skřítek jí vyskočil na záda a snažil se ji shodit na zem, jelikož byl ještě maličký, tak ho Marion strhla rychle ze zad.
,,Beeee,“ zakvikl skřetík.
Marion se rychle ohlédla co se děje a viděla,jak se z tlupy dva obří skřeti vytratili, aby ukonejšili malého skřetíka. Najednou se skřeti zastavili a s velikým ječením se rozprchli. Marion se velmi ulevilo a doběhla sprintem k největší propasti v Makaku, která se jmenovala Nenávratno. Marion stále nechápala, proč ji skřeti přestali pronásledovat. Zde by ji přece nalákaly do pasti! Princezna si s tím ale moc dlouho hlavu nelámala, jelikož to znenadání zjistila, protože nad její hlavou se objevil růžový paprsek.
,,Ach ne!“ vykřikla Marion.
Nad její hlavou se objevil veliký růžový přízrak. Byl to nejvyšší služebník Straxe. Jmenoval se Kukudráp! To on může za znovuzrození Straxe. Když ho královi bojovníci popravili za velezradu proti králi, snesl se Kukudráp nad popraviště a zničil celé město i s králem. Poté Straxe vzal do své slůje a díky zlým démonům ho vzkřísil.
Drak Marion popadl pařáty a nesl ji do Straxova hradu.
Princezna cestou shora hleděla na hořící vesnici Blaff a na ohavně smějící se skřety pod propastí ,,Nenávratno.“
Autor: Barrys (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Dračí kmen - 1. kapitola + Prolog:
jj, ja nejsem na 3. pád... už jsem si to zkusil 
Máš skvěle vymyšlené názvy zvířat, postav, věcí atd.
Nikdy nemůžu přijít na nějaké jméno, aniž by už někdy bylo použito. Jsem nováček jako ty, a tak bych tě neměla kritizovat. Můžu aspoň podotknout?
Když píšeš, že poutník řekl slovo ..., nebo máchnul rukou a zvolal nějaké slovo. Nepiš tam, že řekl slovo atd. Vymysli si nějaké kouzla, nebo jen máchnul rukou a kolem něho se objevil ...
Promiň. Omlouvám se. Ale taky slyším všude kritiku a pomáhá mi to se zlepšit. 
Doufám, že tobě taky. 
SafiraDarkfire: jj ja to přijímám 
Tak toto sa mi naozaj páči. Knihy tohoto typu mám rada, a prečítala som cih naozaj veľa. Takže, pokrečuj lebo sa tešíím na ďaľšiu!!! 
Promiň, ale chci ti pomoct a poradit, já jsem takovouhle kritiku poslouchala 5 let, ale díky ní jsem se naučila dobře psát a jsem za to ráda. Doufám, že tě to neodradilo a doufám, že tě to vyburcuje k tomu se vylepšovat, protože vždycky je, co zlepšovat. Já taky neumím psát dokonale, vím to a taky se snažím stále zlepšovat. A já se naučila kritiku příjmat a poučit se z ní. Chci ti jenom pomoct. 
Možno mám len dobrú náladu a možno je to naozaj dobré, heh. Neviem, ale mne sa to páčilo. Je zaujímavé čítať niečo od chlapca, navyše 14 - ročného. Viem, aké to je začínať, keďže vlastne tiež len začínam, píšem možno pol roka a na začiatku mi to nešlo až tak dobre (vlastne ani teraz, heh) a keďže je to tvoj prvý výtvor, chcem ťa pochváliť a podporiť ťa v písaní. Pretože časom sa určite zlepšíš, keď som sa zlepišla ja, zlepšíš sa aj ty. Určite. Musíš len vydržať a časom to pôjde samo.
Teším sa na ďalšiu kapitolu. 
AU! to bolelo 
No, nerada dělám kritiku, ale někdy je prostě nutná. Hned ze začátku v prologu mně rozčilovalo jedno slovo. "Řekl"! (je jedno jestli ho vyskloňuješ, nebo ne, pořád je to jedno a to samé) opakuješ jej pořád dokola. Máme spousty synonym, které se dají použít. Takhle ničíš své dílko.
Vyhrkneš slovo, ne plameny, když už tak vyprskl nebo vychrlil plamen. (Což je nejlepší)
No zajímalo by mě, jak mohl poutník vykřiknout "Ach ne!", když už neměl hlavu. Pochopila jsem, co jsi chtěl říct, ale jsem občas prostě hnidopich. Logicky to nedává smysl.
"Marion se rychle ohlédla... bla bla bla." Ta věta, je celkově špatná. Lepší by bylo jinak uspořádat slova. Např. "Marion se rychle ohlédla, aby zjistila, co se děje. Viděla, jak se dva velcí skřeti odpojili, aby ukonejšili malého skřetíka." Ale to je detail. Jenom si myslím, že by se tahle věta, takhle lépe četla. Přišla mi hrozně tuhá.
Před "ale" se píše čárka. Viz.: Princezna si s tím(,) ale..." I když já bych ho vynechala a celou větu napsala jinak. Jenže to jsem já, ne ty.
No, růžovej drak, který se jmenuje Kukudráp. Docela mě to rozesmálo, aby něco, co má být hrozivé a strašlivé je růžové a jmenuje se Kukudráp. Promiň, to mi moc hrozivé prostě nepříjde. Ale pro někoho růžová být hrozivá může. Tak, co už.
No a jako poslední věc, mi to hodně připomínalo Eragona, Eldesta a Brisingr.
Ale jinak byla bych ráda, kdyby ses mou kritikou nenechal odradit, nýbrž si z ní vzal to nejlepší a zlepšoval se.
Jinak jsem zvědavá na další kapču, co vymyslíš.
Zajímavé, těším se na další díly.
jj, děkuju za komentář a jsem kluk 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!