OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Elena and Vampires 6. kapitola

07.05.2011 (18:00) • Annabelle • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1734×

Konečně jsem se blížila k domovu. Měla jsem chuť zalézt do postele, přikrýt se a už nikdy nevylézt. Už nikdy nevidět Stefana, ani toho jeho povedeného bratra Damona, který jezdí jako prase. Pořád si říkám, kde je ta doba, kdy Mystic Falls bylo poklidné městečko, ve kterém se vůbec, ale vůbec nic nedělo. A teď? Teď tu máme dvě krvežíznivé bestie najednou a navíc mi obě ty krvežíznivé bestie jdou po krku, nebo po krvi? No, ať tak nebo tak, rozhodně z toho nevyváznu živá a zdravá.

Přijela jsem před náš dům. Rychle jsem vylezla z auta a utíkala domů. Teta byla v kuchyni a vypadalo to, že se snaží upéct nějaký dort. Tyhle její pokusy obvykle končily tragicky.

„Ahoj, Eleno, tak jaký byl první školní den?“

Něco mi říkalo, že ji asi nemám říkat o tom, že jsem ve škole potkala upíra a pak ještě jednoho cestou domů, teta už má takhle dost starostí o mé duševní zdraví a tohle by to ještě zhoršilo.

„Jo, byl skvělý. Konečně jsem viděla Bonnie a máme nového spolužáka.“

„Vážně? Takže nové lidi v Mystic Falls, no nějaká změna městečku neuškodí.“

Jo, tohle bych si myslela taky, ale když teď vím, to co vím, tak stojím za názorem, že městečko zase tolik změnu nepotřebovalo, alespoň takovou ne.

„Hm, to jo. Půjdu do pokoje se trošku podívat na učení. Mám po těch prázdninách vygumováno.“

„Dobře zlato, jen se uč,“ řekla teta a zase se vrátila do boje s čokoládovým těstem.

Šla jsem do mého pokoje, vytáhla jsem z šuplíku učebnici dějepisu, sedla jsem si na postel a začala jsem si opakovat, vážně si to musím trošku připomenout, ve Francii jsem trošku zahálela. Úplně jsem se do učení začetla, že jsem si ani nevšimla, že v pokoji už nejsem sama.

„Hm, pilná žačka,“ řekl krásný hlas, který už jsem dnes slyšela.

Nejistě jsem zvedla oči od knihy a podívala jsem se k dokořán otevřenému oknu.

„Damone?“ hlesla jsem a zmocnil se mě strach. Teď to přijde, teď mě zabije, teď skončí můj mladý život, teď skončí moje budoucnost, moje plány, moje sny.

„Ahoj, krásko, učíš se?“ zeptal se a sladce se usmál.

„Já… já,“ koktala jsem a pomalu se připravoval na to, co přijde.

„No ták, neboj se, krásko, přišel jsem si jenom popovídat. Jenom takové přátelské popovídání hm, bereš? Že se vůbec ptám, jasně že bereš,“ řekl vesele a posadil se ke mně na postel.

Celá jsem se třásla, měla jsem z jeho přítomnosti velký strach, ale kdybych nevěděla co je zač, tak by mi jeho přítomnost v mém pokoji nevadila, protože Damon je vážně krásný, vlastně i Stefan je takový, oba jsou dokonalí, nebo ne, nejsou, jsou to upíři a to je jedna velká nedokonalost.

„Copak se to učíš?“ zeptal se a vzal mi učebnici z ruky. „Hm, Abraham Lincoln, vážně zajímavé téma, ale čekal jsem, že teď budeš v ruce držet příručku lovců upírů a horoucně studovat jak mě a mého bratra sprovodit ze světa.“

„Víš, u nás v knihkupectví takové příručky nemají a na internetu jsou strašně drahé,“ řekla jsem kysele, i když vím, že bych ho neměla provokovat, ale co, zabije mě stejně tak jako tak.

„Ty jsi vážně vtipná, Eleno,“ řekl Damon vesele a nádherně se usmál.

„To víš, chci si před smrtí užít legraci.“

„Ale, ale, proč si myslíš, že tě chci zabít, krásko? Chci s tebou dělat jiné věci a ne tě zabít.“

„A jaké věci? Mučit mě? Týrat?“ zeptala jsem se horlivě.

„Nebuď hloupá, Eleno. Ne, ne, ne, žádné mučení, ani týrání. Jiné příjemnější věci,“ řekl tajemně.

„Jaké?“ zeptala jsem se nejistě.

Než jsem se nadála, tak Damon přitiskl ty své krásné jemné rty na ty mé.

Autor: Annabelle (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Elena and Vampires 6. kapitola: