OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Faraonův pšent - 5. kapitola

07.09.2014 (14:00) • Spyro • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1168×

„Nemůžu být Kleopatra! Jen hlupák by si myslel, že jsem Kleopatra!“ opakovala neustále dokola Sahirah. Z prvotního šoku ji vytáhl fakt, že pokud by jejich plán nevyšel, přišli by všichni o hlavu, včetně ní.

„Sahirah, prosím, závisí na tom osud celé říše!“ přemlouval ji Inaros, ovšem ona vzdorovala a odmítla. Aten celou dobu mlčel, jen ji pozoroval. Když už počtvrté zopakovala, že Kleopatrou nebude, přistoupil k ní, chytil ji pod krkem a přitiskl ke stěně.

„Mám pádný argument a tím je tvůj život. Buď tě zabiju, Kleopatro, nebo po mém boku usedneš na trůn,“ oznámil jí v klidu. Na něj byl ten ledový klid nezvyklý, i Inarovi přeběhl mráz po zádech.

Až tak toužíš po trůnu, Ptolemaie? ptal se sám sebe v myšlenkách Inaros, když viděl dychtivost v jeho očích. Musel uznat, že vládce jdoucí si za svým je děsivější jak krokodýl na lovu. Sahirah ji viděla také a to možná byl důvod, proč nic neřekla, jen vystrašeně přikývla.

„Normálně bych tě odmítl rovnou, Kleopatra byla daleko víc rázná, doporučuji ti trénovat si to, nechceš přece zemřít,“ oznámil Inaros, který na Atenovu hru přistoupil. Aten mezitím Sahirah pustil a podíval se na Inara.

„A ty vymysli okamžitě historku pro Caesara. Už nechci být Aten. Chci být faraon, slunce a hvězdy Egypta!“ řekl majestátně a vešel dovnitř. Inaros ho pozoroval. Krokodýl nám začíná klapat čelistí…

„Já opravdu nedokážu být Kleopatra,“ zavzlykala Sahirah, nicméně na špatném hrobě. Inaros se na ni tvrdě podíval a jeho ruka dopadla tvrdě na její tvář.

„Buď žena a nefňukej. Vstaň a pojď do domu, musíme tě připravit. Já půjdu oznámit tvému otci, že jsi byla zajata římskými vojáky a pravděpodobně už nežiješ.“ Ve chvíli, kdy to řekl, ji chytil za ruku, aby ji nenapadlo mu na poslední chvíli utéct. Třásla se po celém těle a usedavě plakala. Tvrdě s ní smýknul do domu a zabouchl dveře, načež odešel.

Sahirah se sesunula k zemi a snažila se zastavit vodopád slz. Arsinoé ji pohrdavě pozorovala.

„Tohle, že má být Kleopatra? Vždyť je to větší budižkničemu jak ty,“ oznámila Atenovi. Ten se díval na Sahirah.

„Učí se od té nejlepší, jdeš jí špatným příkladem, sestřičko,“ ušklíbl se, zatímco Renenet Sahirah sbírala ze země a táhla ji k podzemní chodbě.

„Renenet, co se stalo s tím mým dvojníkem?“ zeptal se Aten.

„Inaros ho dostal z paláce, tam se povídá, že utekl,“ odpověděla, zatímco podpírala třesoucí se Sahirah, aby dokázala slézt do katakomb. Věděla, že je dívka příliš vystrašená na to, aby utekla, navíc v katakombách by se jistě nevyznala.

„A kdy půjdeme do paláce my?“ zeptal se Aten.

„Až Inaros řekne, prozatím musíme připravit Kleopatru na příjezd Caesara,“ byla její poslední slova, než se za ní a Sahirah zavřela dvířka.

„Chudák holka, čím se tak provinila?“ pozorovala ji Arsinoé.

„No, sestro, vidím u tebe snad něco jako porozumění? To přece není emoce, kterou bys uměla projevovat,“ odvětil Aten pobaveně.

„Jen se směj, ale jak by ses cítil, kdyby tě v jedné hodině odtáhli od rodiny, z domu a měl bys předepsaný osud?“ odvětila.

Myslíš, jako když mě zavřeli do katakomb? pomyslel si útočně, nic ale neřekl.

„Pokud Inaros nevymyslí dobrou historku, Caesar ji na místě zabije…“ polemizovala Arsinoé. Poté se podívala na Atena. „To si nesmíme nechat ujít, Ptolemaie,“ usmála se.

„Jsi pořád stejná potvora,“ odvětil Aten, ale ve tváři mu hrál úsměv.

„Však jsme z jedné krve, ne?“ zasmála se skotačivě.

„Je na čase vzít si zpátky palác,“ usmál se Aten a natáhl svoji ruku k sestře. Ta se na ni podívala, zase se zasmála a ruku stiskla.

Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Faraonův pšent - 5. kapitola: