OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Goodbye Agony 1. kapitola

30.03.2019 (11:00) • Sabienna • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1646×

Inspirací pro tuhle povídku mi byla má milovaná písnička od oblíbené kapely, jejíž název jsem rovnou i využila pro svůj příběh. Je to krásná balada, která podle mě perfektně vystihuje atmosféru celé povídky, a ta i když se může částečně zdát jako klasická romantická oddechovka, nenechte se tím klamat. O tom se ale můžete přesvědčit jedině Vy sami.

„Nesso? Kde seš? Mám pro tebe celkem slušnej kšeft,“ pokřikoval na mě můj přítel z druhé strany našeho skromného bytečku, který jsme málokdy sdíleli pouze my dva. Věčně u nás někdo byl naložený a chtěl něco od Andyho. Nikdy jsem si nedovolila ani ceknout, protože to byl stále jeho byt a mě si do něj pouze velkoryse nakvartýroval, ale ty jeho neustálé návštěvy spojené s prací a taky večírky mě někdy dost unavovaly.

„Tak kde, kruci, seš?“ hulákal na mě čím dál netrpělivěji, poněvadž trpělivost jeho ctnost určitě není a nikdy nebyla. Celkově bych spíš dokázala vyjmenovat jeho neřesti, než ctnosti, ale i přes jeho povahu a chování ho jednoduše miluju. Takhle to v lásce prostě chodí…

„V koupelně!“ křikla jsem na něj nazpět, aby zbytečně nenadával. Dřív než jsem mu stačila vyjít vstříc, se objevil mezi dveřmi, s takovým slibným výrazem v jeho ostře rýsovaném obličeji, že ve mně vzbudil ihned zvědavost. Koukal na mě s takovou povzbudivou samolibostí, abych si doslova řekla o to, co si pro mě přichystal a ještě ho snad o to sama poprosila. Je sice fakt, že jsem si prosadila, že budu pořád makat, ačkoliv mi nabízel, že bych nemusela, ale tyhle jeho speciální pracovní nabídky byly někdy až moc náročné.

„A jaký kšeft?“ zajímala jsem se tedy, protože jinak by tam asi stál dál a jen se na mě culil.

„Tentokrát se budeš svlíkat pro nějakou celebritu. Nepamatuju si jeho jméno, ale je to prej nějakej zpěvák. Dohodil ti to Ashley, tak mu pak nezapomeň poděkovat. Adresu ti poslal na mobil,“ srozuměl mě s maximální věcností, protože v tomhle případě to byla pouze jeho práce a já jeho zaměstnankyně. No jo, Andy vlastní s oním Ashleym jeden celkem prosperující strip bar kousek od Hollywoodu, kde dělám sice jenom barmanku, ale za to mě pak ti dva posílají na tyhle zvláštní striptýzový výjezdy, kde už normálně tancuju a svlíkám se, ale za úplně jiný peníze, než za co dělají ostatní holky v baru. Hm, určité benefity pro přítelkyně majitelů podniku tu holt jsou. A já je moc ráda využívám…

„I kdyby mi sehnal sebelepší kšeft, pořád ho nebudu mít ráda. Je to debil. To je asi tak všechno, co si o něm myslím,“ informovala jsem ho se stejnou dávkou odměřenosti, ale aspoň jsem se na něj rozpustile usmála. Jistě že ironicky… Ashleyho jsem vážně nesnesla.

„Vždyť po tobě vyjel jen párkrát. Já myslel, že to holky těší, když o ně má někdo zájem,“ namítl mi na to s tou jeho typicky mužskou logikou, načež jsem zvládla akorát protočit panenky.

„Miláčku, jestli sis nevšiml, jsem striptérka. O mě má zájem kdekdo v jednom kuse, takže nějaký ubohý pokusy toho chudáka mě popravdě spíš rozčilují. A hlavně! Zkoušel to na mě, když už jsem byla s tebou. A tys mu doteď neřekl ani fň. To ti jako vůbec nevadí, že ti do vlastní holky dělá tvůj kámoš?“ pustila jsem se s ním do poněkud ošemetné debaty, ale já jsem si přeci nezačala. To on hodil ručník do ringu s tou poznámkou o tom, že bych mu měla poděkovat. Což mě mimochodem ani nehne….

„Není to můj kámoš, ale spolumajitel našeho baru, který má větší podíl než já,“ uvedl na pravou míru opět dokonale povzneseně, že mi tím bleskově vlil do žil horkou krev. A ještě ke všemu se na mě pořád tak pitomě šklebil, jako by snad chtěl vyprovokovat. Jak jinak, celý Andy…

„Chceš mi tím jako naznačit, že kdybys mu řekl, ať tvoji přítelkyni neobtěžuje, že by se tím nějak něco změnilo? To sotva… Chápu, že je pro tebe ten podnik důležitý, ale že až takhle?“ Zavrtěla jsem nad tím zklamaně hlavou, protože mě tohle zjištění opravdu zamrzelo. Vím, že tu tenhle jeho byznys byl dřív, než jsem přišla já, ale naivně jsem se domnívala, že pro něho znamenám víc. Aspoň natolik, aby si mě odvážil chránit před ostatními, jako to dělají třeba jiní chlapi. Nebo k jedné z Andyho ctností patří vlastnost být nemajetnický? Až nepřirozeně nemajetnický? Tomu teda nevěřím…

„Prosim tebe, Iso. Ty jsi moje holka a on to dost dobře ví. Jen je to debil, jak jsi řekla,“ nasadil vlídnější tón, když nemohl přehlédnout, že se mě to jaksi dotklo. Ať už se k ostatním chová jakkoliv hrubě a nezdvořile, ke mně má diametrálně odlišný přístup. Přestože o tom sama někdy dost pochybuju…

„Co kdybys mu to teda aspoň připomenul? Jen pro jistotu,“ poradila jsem mu jízlivě, jelikož mě jeho lhostejnost tentokrát značně rozčilovala.

„Zlatíčko,“ načal novou větu medovým hlasem, což na mě hnedka zapůsobilo. I proti mé vůli. I vůči mému pobouření. Normálně totiž mluvil takovým hlubokým, podmanivým hlasem, který mi od první sekundy přišel neskutečně sexy, ale když ho zjemnil a zněžnil, tak z toho jsem leckdy šla do kolen. Záhy ke mně vláčným krokem přistoupil a suverénně si mě vzal do náručí, čímž mě odzbrojil úplně. Jeden pohled zblízka do jeho velikých, nebesky modravých očí mě bezmála odrovnal. A v neposlední řadě ta jeho lehká kolínská, která mi uměla pěkně zamotat hlavu. Měla jsem děsně sexy chlapa!

„Věř mi, že on si k tobě nic víc nedovolí, protože pak bych ho zabil. Ty jsi moje holka, Issie,“ udobřoval si mě silnými řečmi, zatímco si mě hýčkal ve svém objetí. Ovšem neberu jeho slova nadarmo, protože Andy je spíš muž činu než slov. Když něco slíbí, vždycky to dodrží. Na to se člověk může spolehnout. A zejména já…

„Tak mi to dokaž,“ vyzvala jsem ho sice polohlasně a značně panovačně, ale ta má náhlá touha se tím nijak nevytratila. To ta jeho omamná blízkost. A taky zbožňuju, když mi říká, že jsem jeho holka, čehož si je samozřejmě hodně dobře vědom…

„Musím jít, kotě. Mám důležitou schůzku. Už teď jdu pozdě,“ odmítl mě s opravdu velkým sebezapřením, které na něm bylo k mé útěše nemálo znát. Na omluvu mě pohladil něžně po tváři a dal mi letmou pusu na čelo. Jenže tohle mi opravdu nestačilo…

„Zase dáš přednost práci přede mnou?“ vyrukovala jsem na něj s takovou podlou otázkou, která ho viditelně zaskočila. Přímo jsem nazvala věci pravými jmény, což byla jedna z mála taktik, která na něj zabírala. Na rovinu jsem mu sdělila, jak to vnímám.

„Jde o nový zboží,“ prozradil mi, ale přesto nic konkrétního. Takhle to dělal vždycky a já se za to na něj nikdy nemohla zlobit, protože mě tím v podstatě chránil. On si v samotném podniku ještě přivydělával, ale já raději nikdy nedychtila detailně vědět jak a čím. S jistotou jsem věděla, že v tom jsou nějaké drogy, ale nic dalšího. Ani do tohohle jsem mu nemohla nijak dvakrát mluvit. Maximálně mu jen do zblbnutí opakovat, ať je opatrný a dává si pozor na to, co dělá. Naštěstí s tímhle zbožím pouze obchodoval a sám ho neužíval. Alespoň ne pravidelně. Naprosto stačilo, že chlastal jako duha a kouřil jako fabrika, ještě aby k tomu fetoval. I když to by potom asi byla naprosto perfektní image správného rockera, protože Andy byl neskutečně energický člověk a do toho všeho blázince si ještě založil kapelu, se kterou příležitostně hrál po různých klubech. Nejvíc v našem baru. Pochopitelně jsem byla jejich fanoušek číslo jedna, ale nejde o to, že by byl frontmanem kapely můj přítel, ale že dělali fakticky dobrou muziku.

Hm, bez mučení se přiznávám, že občas za mnou Andy přišel s tím, že má nějaký dobrý materiál a že ho musíme vyzkoušet spolu, čemuž jsem většinou snadno odolala. Nedovolila bych si risknout se stát feťákem. Zcela postačilo, že jsem se živila jako striptérka. Nedalo se říct, že by právě tohle byl můj sen. Málokdo jde do Los Angeles s tím, že se chce živit svlíkáním se. Každopádně jsem mohla dopadnout mnohem hůř. Jsem celkem ráda za to, kde teď jsem, ale nehodlám u toho zůstat napořád…

„Víc mi nemusíš říkat,“ rezignovala jsem se svojí snahou ho svést. Pak jsem se na něj smířeně pousmála a mínila jsem se od něj odtáhnout, abych ho tedy nechala odejít, jenomže on mi v tom sám zabránil.

„I pro tohle tě tak miluju,“ vychválil si moji chápavost a nato mě vděčně políbil. Neudržela jsem se a do polibku jsem se vložila i se svojí neukojitelnou dychtivostí po něm. Přitiskla jsem se k němu blíž a dlaněmi jsem mu zajela pod jeho oblíbené vykrojené tílko s velkými průstřihy, abych si mohla alespoň krátce vychutnat hebkost a horkost jeho alabastrově bílé kůže. Taková tílka nosil hlavně kvůli svým pestrým tetovačkám, kterými měl ozdobenou značnou část těla. I tohle jsem na něm bezmezně milovala. Andy měl svůj osobitý styl a byl v něm zatraceně atraktivní. Nemálo lidí na něj takhle na ulici podivně koukalo, ale já jeho jedinečnost a odlišnost prostě zbožňovala. Odjakživa jsem tíhla pryč od průměrnosti a obyčejnosti, a Andy byl ještě velmi vysoko nad tím vším.

„Nemáš být náhodou někde jinde?“ šeptla jsem udýchaně mezi našimi vášnivými polibky, díky kterým moje vzrušení stoupalo závratně vzhůru. Andymu stačí vážně málo, aby mě dostal do varu. Což bylo hlavně tím, že jsem do něj byla zblázněná až po uši…

„Kašlu na to. Teďka chci být jenom se svojí holkou,“ zavrněl opět tím svým hrubým hlasem, ze kterého mě nejednou naskočila husina. Ale ne taková ta nepříjemná, právě naopak.

„Bod pro tebe,“ uznala jsem a bez dalších průtahů jsem si ho k sobě přitáhla za týl, abychom přestali zbytečně žvanit, když jsme měli mnohem lepší věci na práci. Ani jsem se nestačila rozhoupat dál a najednou jsem seděla na naší pračce s Andym pevně vklíněným mezi mými stehny. Vůbec neztrácel čas a urychleně vysvlékal nejen mě, ale i sebe. Zakrátko jsme se oba společně vezli na vlně chtíče až ke zdárnému vrcholu, kdy jsme téměř nastejno explodovali v tom orgasmickém ohňostroji. Tyhle ty naše rychlovky se stávaly čím dál častějšími, ale ani na tohle se nedalo nijak stěžovat, jelikož v podstatě kdykoliv to na nás přišlo, prostě jsme si to rozdali. A takhle se mi to hodně líbilo…

„Spokojená?“ přeptal se mě drze a provokativně se na mě zašklebil.

„Padej už, ty blbe,“ nakázala jsem mu s naoko uraženým tónem a přiměřeně jsem do něj strčila, aby si nerozbil svůj zářivý úsměv, jelikož měl furt kalhoty u kotníků. Beztak chvíli vrávoral, než našel opět rovnováhu. Kdo by se divil, když byl Andy samá ruka, samá noha, a i s postelí dohromady vážil asi tak padesát kilo. Skoro na něm chrastily kosti, když šel, ale obaleného svaly jsem si ho doopravdy představit neuměla. Takhle byl prostě dokonalý… No jo, vím, já věčně básnila o tom, jak Andy vypadal, ale ty důležitější hodnoty osobnosti člověka jsem mnohdy opomínala. Andy měl totiž komplikovaný charakter a někdy to byl skutečně oříšek se v něm vyznat, ale i proto mi vždycky tolik imponoval. Jednoduchost není nic pro mě…

„A ty se připrav, krásko. Máš před sebou slušnou akci, tak se pořádně ukaž, ať máš vysoký dýško,“ povzbuzoval mě dobromyslně, zatímco na sebe soukal černé roztrhané džíny, které těsně obepínaly jeho dlouhé nohy. Kdyby pořád neměl dostatek činností, klidně by mohl zkusit třeba modeling. Podle mě by se lehce uchytil.

„Já to ani jinak neumím,“ osvěžila jsem mu paměť, poněvadž to už byl nějaký ten pátek, co jsem se naposledy svlékala čistě pro něj. Vždyť on měl polonahý a nahý ženský před očima dennodenně. Komu by se to po čase nezačalo přejídat. No… Hm… K té přemíře alkoholu, cigaret, drog a rock´n´rollu nesporně patřil i sex, a Andy splňoval ukázkově absolutně všechna kritéria, avšak v různých poměrech. Ah, pravda, drogy s mírou a sex jenom se mnou…

„Jestli s tím budeš takhle rychle hotová jako tady se mnou, tak to potěš,“ pronesl s otevřenou drzostí a sarkasmem, což mu vůbec nebylo cizí. Spíš býval takový celkem často. On si celkově nedělal starosti s tím, co kdy vypustil z pusy a platilo u něj ono pravidlo, že co na srdci, to na jazyku. Tohle jsme měli společné.

„Kdo s čím zachází…“ reagovala jsem s těžkým nadhledem a lhostejně jsem schválně pokrčila rameny.

„Jo, jasně, chápu. Málo se ti věnuju, ale když už, tak to stojí za to, no ne?“ vydedukoval naprosto správně, ale bez špetky nějakého většího zájmu. Umí být pořádný prevít…

„Klidně si to mysli dál, brouku,“ srozuměla jsem ho s hranou rozjařeností a mrkla jsem na něj.

„Ty jsi pěkná negativistka, hele.“ Vrtěl nade mnou zklamaně hlavou, ale pořád se na mě hloupě šklebil, že se na něj nešlo škaredit nebo zlobit víc jak pár sekund.

„Přestaň žvanit a běž, prosim tě. Nebo si to akorát ještě víc pokazíš,“ posílala jsem ho pryč a smála jsem se u toho, protože mě tím svým oduševněle zamyšleným výrazem prostě rozesmál. Ovšem je fakt, že na to, jak je chytrý, se občas chová neskutečně hloupě…

„Já u tebe, jo?!“ podivil se zděšeně a koukal na mě s obočím vysoko zdviženým.

„Táááhni,“ odháněla jsem ho razantněji a pro lepší efekt jsem na něj hodila zmuchlaný ručník, který se mi namanul pod ruce. Andy mi ho se širokým úsměvem na jeho výrazně rýsované, ale přesto nanejvýš jemné tváři, vrátil zpátky, ale mně se ho podařilo zachytit včas. Na rozdíl od něj.

„Jsi rozkošná, když se zlobíš,“ okomentoval moje potřeštěné chování, které jsem si mimo svoji práci mohla bez starostí dovolit. Před svými klienty se mi nejvíc vyplatilo být za svůdnou, tajemnou a provokativní vyspělou mladou dámu, která se stane jejich objekty zájmu, představ a tužeb. A to všechno jsem musela umět zvládnout jen při tanci. Ale s praxí přichází zkušenosti a těch mám již během těch dlouhých let nespočet.

„Já se nezlobím,“ uvedla jsem na pravou míru se smíchem, protože mě ten poděs znovu rozesmál. Jedna z těch mnoha maličkostí, které jsem na něm milovala. Jeho výjimečný smysl pro humor, který byl pro mě tolik přitažlivý.

„Jasně, že ne, miláčku,“ prohodil s takovým okázalým souhlasem, že bylo víc než jasné, že si ze mě dělá srandu. Opět. A s mým pobaveným smíchem zmizel jednak z koupelny a zakrátko i z našeho skromného bytu. Já jsem měla alespoň dostatek prostoru k tomu se připravit na ten svůj hvězdný kšeft, ale ze všeho nejdřív jsem se podívala na telefon kvůli té adrese, kterou mi tam měl Ash poslat, abych se podle toho časově zařídila. Adresa byla kousek od Universal City, takže jsem nikam chvátat nemusela. I s nějakou rezervou jsem na cestu potřebovala kolem půl hodinky. Nejdřív jsem si v šatníku vybrala vhodný kostým, který nebyl řízen nějakými kritérii od klienta, ačkoliv jsem měla tančit na narozeninové oslavě, takže záleželo pouze na mém vkusu, který bych označila osobně za celkem obstojný. Pak jsem se věnovala dalším zkrášlujícím procesům, které byly zcela nezbytné předtím, než jsem vyrazila do akce. A že z téhle jsem byla kromě toho příjemného povzbudivého natěšení i pěkně nervózní. Zmírala jsem zvědavostí, pro jakou hollywoodskou celebritu se budu svlékat. Napadaly mě stovky jmen všelijakých zpěváků, ale ne všichni úplně přicházeli v úvahu. Ne každý by si nechal objednat striptérku, co si budeme povídat. Dneska se budu muset vážně hodně snažit. Tentokrát se opravdu na svoji práci těším. Mohla bych si totiž udělat docela šikovné kontakty…

 Zdravím všechny, které zaujala má nová povídka na tolik, že se propracovali až ke konci první kapitoly. 

Mockrát vám za to děkuji!

V dalším díle se můžete těšit na to, jak bude Inessa tancovat pro svého klienta, kterým nebude nikdo jiný než pohledný pan Leto. Co se stane? Zvrtne? Nepovede? To najde v další kapitole.

Autor: Sabienna (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Goodbye Agony 1. kapitola: