04.10.2013 (16:00) • Rico • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 689×
2. kapitola
„Tys naprosto zešílela. Nemáš horečku?" šílela moje spolužačka a já zvedla oči v sloup.
„Věř mi, že jsem naprosto zdravá, a ty přestan vyvádět!" okřikla jsem ji a ona dál sledovala šaty v mé ruce, jako kdyby to byla zbran, která každou chvíli vystřelí. Zatřásla jsem ramínkem a ona opět razantně zakroutila hlavou.
„Ariano, jsou to jen obyčejné šaty, nekousnou tě. Nemusíš se jich bát," ušklíbla jsem se a opět jsem začala litovat, že jsem si raději nehleděla svého úkolu. Založila si ruce na prsou a znova odmítavě kroutila hlavou. Došla mi trpělivost a já potichu zavrčela.
„Okamžitě zalez do té ztracené kabiny a zkus si to zpropadený šaty, nebo se neznám!" zavrčela jsem podrážděně, až sebou cukla. Ale mělo to kýžený efekt, vzala si opatrně ramínko se šaty a opravdu zapadla do malého prostoru chráněného dveřmi. Opřela jsem se o stěnu a netrpělivě jsem poklepávala nohou. Vidět mě mojí bratři, jak tu pomáhám smrtelnici, tak se potrhají smíchy. Asi jsem se zamyslela, jelikož jsem vylekaně povyskočila, když se vedle mě ozvalo tiché zakašlání. Naštěstí nešlo o žádného vetřelce, ale jen o Arianu oblečenou v těch sexy šatech. Našpulila jsem rty a pokynula jí, aby se otočila.
„Perfektní, měla jsem pravdu," usmála jsem se spokojeně a ona si nervozně zatahala za konec sukně. Plácla jsem ji káravě po ruce a ona přejela lehce po jemné látce šatů. „Drew se z tebe posadí na zadek," zasmála jsem se a ona se lehce zčervenala. Zadívala se do zrcadla a pak se široce usmála. Úsměv jí okamžitě zmizel z tváře, když se podívala na cenovku.
„Nemůžu si je dovolit," zašeptala zklamaně a já vzdychla. Trpělivost, Katashiro, trpělivost.
„Už jednou jsem ti řekla, že párty byl můj nápad, takže všechno platím. Nemusíš se bát, peněz mám víc, než dokážu utratit za celý život," utnula jsem její námitky a v duchu se ušklíbla. Zaručeně bych celé své jmění neutratila za jeden smrtelný život a i jako nesmrtelná jsem byla slušeně zajištěná. „Ne neberu jako odpověd, a ted pohni, jdeme ti vybrat boty, vhodné doplnky a taky musíme skočit do salonu. Potřebuješ zásadní změnu účesu a taky poradit s make-upem," strčila jsem ji zpět do kabiny a zavřela za ní dveře. Po chvilce vylezla zpět ve svém oblečení a šaty držela v ruce jako největší poklad.
Pobaveně jsem se zasmála a vedla ji k pokladně, kde jsem zaplatila. Zašly jsme vybrat lodičky a nějaké šperky. A nakonec jsme skončily v salonu krásy, kde pracovali samí kouzelníci. Protože když jsme o dvě hodiny vycházely, tak Ariana vypadala jako jiný člověk. Věděla jsem, že s trochou péče z ní bude hezká holka.
„Kat, ani nevím, jak bych ti za vše poděkovala," otočila se na mě vděčně a já na ni mrkla.
„Stačí, když večer přemůžeš svou stydlivost a požádáš Drewa o tanec," uculila jsem se nevinně a ona na mě vykulila svoje najednou neuvěřitelně velké oči.
„A-ale t-to..." začala zase koktat a já ji připlácla ruku na pusu. Rychle jsem svoji ruku odtáhla a otřela si lesk na rty, který mi na ní ulpěl z jejích rtů.
„Prostě mi věř a jdi za ním!" řekla jsem jí tonem, který nepřipouštěl námitky. Nakonec pokorně sklonila hlavu a lehce přikývla. Objala jsem ji okolo ramen a povzbudivě se na ni zakřenila „Neboj, nenechám tě v tom samotnou, ted pojď, je čas nakoupit občerstvení a připravit dům," popohnala jsem ji, a rozešly jsme se do obchodu s potravinami, kde jsem opět utratila další mastnou částku za jídlo a pití. Nakoupily jsme i nějaké balonky a papírové nádobí. Společnými silami a za pomoci ochotné pánské obsluhy z obchodu jsme vše donesli do mého domu.
Otevřela jsem dveře a Ariana vzala jednu tašku, aby ji odnesla do kuchyně, a já se mezitím postarala o upravení paměti těch kluků. Spokojená sama se sebou jsem vzala další dvě tašky a donesla je dovnitř. Zrovna jsem se chystala skočit pro tu poslední, když jsem ve dveřích narazila na Safiru, moji takzvanou tetu, která se starala o jedinou dceru své starší sestry. To byla alespon oficiální verze pro smrtelníky. Bylo by hodně zvláštní, kdybych bydlela sama bez dozoru.
„Jak se bavíte, děvčata?" usmála se zářivě Safira a já zvedla oči v sloup.
„Ariano, dovol, abych ti představila svou tetu Safiru," otočila jsem se na svou spolužačku a Safira se hned vrhla k ní, aby si s ní mohla potřást rukou.
„Moc mě těší, Ariano, někoho mi připomínáš!" střelila po mně pohledem a já přimhouřila varovně oči. Podívala se na mě pohledem později si o tom promluvíme a já měla chut ji proklít.
„Ráda vás poznávám, paní Guardian," usmála se stydlivě Ariana a já se ušklíbla
„Safira se jmenuje Salvator, ne Guardian, to mám po svém otci. Ona je sestra mé matky," vysvětlila jsem jí naše falešné rodinné vztahy. Ta potvoro po mně blýskla zářivým úsměvem a já zatoužila po ní něčím mrsknout, ale asi by to vypadalo divně. Spokojila jsem se s tím, že když ocházela, tak zcela náhodou zakopla. Střelila po mně vzteklým pohledem a já se nevinně uculila. Už vidím, jak by má matka byla nadšená z takové sestry.
„Užijte si večírek, děvčata, já musím něco zařídit v New Yorku, takže se vrátím až příští týden," zamávala nám ode dveří a pak už byla konečně pryč. Bylo mi jasné, že už se neukáže, a hned jsem měla lepší den.
„Tvoje teta je skvělá, mě by rodiče nikdy nenechali samotnou celý týden," vzdychla lehce závistivě. Aniž bych jí odpověděla, tak jsem začala vyndavat věci z tašek. Společnými silami jsme připravily občerstvení a já jsem připravila láhve alkoholu na provizorní bar. Ozval se zvonek a já se uculila.
„Padej se nahoru upravit, první dveře zprava," poslala jsem ji pryč a sama jsem šla otevřít klukům, kteří přivezli pivo a kteří se zároven postarají o nalévání pití. Už cestou ze školy jsem se zbavila otravných brýlí a ted jsem na sobě měla jen bílý nátělník a kalhoty. Kluci se na mě zářivě usmáli a chtivě si prohlédli lehce průhledný vršek.
„Bar je v obývacím pokoji, já se ted skočím převléknout," navigovala jsem je a už jsem běžela ke schodům, když jsem zaslechla jejich reakce.
„Nechceš pomoct?"
„Co takhle masáž před party?"
„Vypadáš sexy i bez převlékání!" Jen jsem se zasmála a zapadla do svého pokoje. Abych si mohla dát rychlou sprchu, ještě v ručníku jsem si natočila vlasy na natáčky a pak jsem se začala líčit. Sundala jsem ze sebe ručník a natřela si tělo voňavým krémem, aby moje kůže byla hebká a vonavá. Sáhla jsem do skříně a vytáhla jedny z šatů. Když jsem si je natáhla a zapnula zip, tak jsem se ušklíbla. Moc dobře jsem věděla, že kromě kluků dorazí téměř celá škola a to včetně naší sladké Amber. Sundala jsem si natáčky a vlasy přestříkala lakem na vlasy. Lehce jsem se navoněla parfémem a spokojeně si sama sebe prohlédla v zrcadle. Nazula jsem si lodičky a otevřela jsem dveře, když se ozvalo zaklepání. Ariana se na mě vykuleně dívala a já se lehce zasmála.
„Hele, bylo mi jasné, že asi nebudeš ošklivá, už když sis sundala tu plandavou mikinu a brýle. Ale ty jsi... krásná. Kam se na tebe hrabe Amber!" řekla překvapeně a já jemně pokrčila rameny. Jak by se se mnou taky mohla jakákoliv smrtelnice srovnávat?
„Taky ti to sluší a ted už pohni, hosté přicházejí." Zaslechla jsem zvonek a za ruku jsem ji vedla dolů. Otevřela jsem dveře a se zářivým úsměvem jsem pustila dovnitř první hosty. Během půl hodiny byl dům plný lidí a všude se ozývaly veselé hlasy.
Všichni pili, bavili se a tancovali. Ariana se při každém zazvonení s nadějí podívala ke dveřím, a když se místo Drewa objevil někdo jiný, tak zklamaně sklopila hlavu. Jestli se tady ten pitomec neobjeví, tak asi dostanu menší prodloužení trestu za usmrcení smrtelníka.
Zrovna když jsem promýšlela způsoby mučení, tak se ozval zvonek. Otráveně jsem otevřela dveře a překvapeně jsem zamrkala, když za nimi stáli Drew, Sebastien a Jeremy. Všichni tři si mě prohlédli od špiček lodiček až po lokny vlasů. Jerymu se v očích zablýsklo a mně bylo jasné, na co myslí. Jak mě co nejrychleji dostat do postele.
„Vítejte, pánové, party je v plném proudu. Občerstvení a pití najdete v obýváku," ukázala jsem jim cestu a přitom mrkla na Arianu, která zářila jako sluníčko.
„Sluší ti to," usmál se na mě svádivě Jeremy a já potlačila touhu zvednout oči v sloup. Nepopírám, že byl přitažlivý, ale pořád to byl obyčejný smrtelník.
„Eh, díky," kývla jsem na něj odměřeně a jemu splaskl jeho úsměv. Raději se šel do obýváku napít, Drew už dávno stál u červenající se Ariany a něco jí šeptal do ucha.
„My dva se ještě neznáme. Jsem Sebastien," usmál se na mě sebevědomě poslední člen jejich party a můj svěřenec v jednom. Nadzvedla jsem obočí a s úsměvem zakroutila hlavou. Aniž bych mu odpověděla, tak jsem se vydala k baru, kde jsem si nechala namíchat koktejl od roztomilého blondáčka.
„Udělal jsem ti něco?" zeptal se ublíženě, když se vedle mě objevil, a já zvedla oči v sloup a potlačila chut začít tlouct hlavou o bar. Vsadím se, že tenhle krasavec ještě nikdy nezažil odmítnutí. Souhlasím s tím, že je na smrtelníka mimořádně přitažlivý, ale také je až přehnaně namyšlený a potřebuje, aby mu někdo to sebevědomí srazil, nebo brzo tvrdě narazí. A bohužel to vypadalo, že já jako jeho strážce to mám na starosti. Otočila jsem se a chystala se mu odpovědět, ale předběhla mě královna školy.
„My dvě se asi ještě neznáme. Jsem Amber Kardashian," objevila se mi před obličejem její ruka a ta druhá majetnicky objala Sebastianovu paži, jako kdyby mi chtěla ukázat, že patří jí. Se zvednutým pohledem jsem se podívala na svého svěřence, který se na blondýnu mračil. Vytáhl svoji ruku z jejího sevření a tím si vysloužil rozlobený pohled od Amber.
Pobaveně jsem ty dva sledovala a pak jsem si všimla zvláštní dvojice na tanečním parketě. Drew měl položené ruce na Arianině pase a ona ho držela za ramena. Dívali se vzájemně do očí a svět kolem sebe nevnímali. Cítila jsem, jak se uvnitř mě něco pohnulo. Věděla jsem, že takhle to má být a já budu bojovat za to, aby jim to nikdo nepokazil. Vrátila jsem svou pozornost k těm dvěma, kteří se mezitím začali hádat. Začala mě z nich bolet hlava a proto jsem se rozhodla odvést pozornost obou jinam.
„Pleteš se, my dvě se známé, potkaly jsme se dnes ve škole," usmála jsem se na ni zářivě a jí v očích bliklo poznání. Nevěřícně si mě prohlédla a to samé její protějšek.
„Ty jsi ta nula, která si na mě dnes vyskakovala!" ukázala na mě prstem a já se vesele zasmála.
„Vidíš, že si mě pamatuješ!" mrkla jsem na ni a rozhodla se, že už jí mám dost. Prošla jsem okolo Sebastiena a ten mě chytil za ruku. Zadíval se mi do oči a na rtech mu hrál jemný úsměv.
„Rád tě poznávám Kat," pohladil mě palcem po zápěstí a já mu svoji ruku hned vytrhla.
„Potěšení není na obou stranách," procedila jsem skrz zuby a odtáhla jsem prvního kluka, který mi přišel pod ruku na parket. K mé smůle to byl zrovna Jeremy. Jedno větší zlo než to druhé, opravdu.
„Změnilas názor, krásko?" usmál se na mě zářivě a já potlačila zasténání. Aspon že Ariana vypadá štastně.
„Chci si jen zatančit, dokážeš to bez toho, abys neustále mlel pantem?" zeptala jsem se otráveně a on se na mě zaraženě podíval, ale nakonec přikývl a pokusil se mě přitáhnout blíž ke svému nadrženému tělu.
„No tak, nemůžeš čekat, že mě tvoje šaty nechají chladným!" pokrčil rameny a já se zasmála. Je to pitomec, ale možná s ním bude sranda. Přidal se k mému smíchu a nálada se mezi námi rázem uvolnila.
„Mimochodem, slušně jsi dnes setřela Amber," zalichotil mi a já se nevinně uculila.
„Začala si!" zasmála jsem se a nechala ho, aby si mě přitáhl blíž k sobě.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Rico, v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Guardian demon 2. kapitola: