OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » High school - 13. kapitola

Pokračování s Janie. Aby toho nebylo málo, jeden problém se vyřeší, druhý začíná PS: Trhám osobní rekordy v rychlosti psaní:D)

25.04.2013 (16:00) • AnnieZet • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 829×

VŠECHNO ŠPATNĚ

Vypadá příšerně. Celá promočená. Není divu, vždyť venku prší. Slyším pípnutí SMS, ale nezabývám se tím. Zavírám a zamykám dveře. Stále ji udiveně pozoruji. Na tváři má krev. Rozražený spodní ret a těsně u spánku zdroj vší krve.

„Co se stalo?“ vykoktám ze sebe.

Ona se rozbrečí a padá na zem. Snižuji se k ní.

„Co se stalo?“ opakuji tiše a hladím ji po mokrých zádech.

Mezi vzlyky rozeznávám pár slov: Hide, já, nemůžu.

„Takže tohle ti udělal Hide?“ podrážděje se zeptám. Přikývne. Prudce mě chytne za ruce a pevně je drží.

„Já jsem nic neudělala! Byla jsem za přítelem v L.A.. Dneska jsem přijela!“ hystericky na mě křičí.

„Klídek, já ti věřím,“ věnuji jí úsměv. Sundávám z ní mokrou mikinu a hážu ji do umyvadla. Hide. Takže jak říkal, tak konal. Měla víc štěstí než rozumu. Opět zadrnčí mobil. Teď mám jiné starosti

„Řekl ti, proč ti ublížil?“ zajímá mě, jestli ji jen tak zbil, nebo ji nechal mluvit.

„Jo, prý jsem u Kober. Potom něco o tom, že mám příliš mnoho informací. Dál už mě uhodil,“ rozbrečí se ještě víc. Vytáhnu z šuplíku oblečení a dám ho vedle ní.

„Jestli chceš, můžeš se převlíct,“ ukazuji na malý prostor u umyvadla oddělený zdí, „mokré věci hoď do umyvadla, potom je pověsím,“ pokračuji mile. Zvedá se a objímá mě. Její upřímné, i když trošku mokré objetí mě velmi potěšilo. „Jestli budeš chtít, můžem si o tom potom popovídat,“ zašeptám a pouštím ji. Nasadím si papuče. „Dojdu nám pro čaj. Mezitím se převleč,“ u dveří se zastavím a vrátím se pro mobil, „mám tě tady zamknout?“ Jen souhlasně kývne. Nevypadá nejlíp. Zavírám dveře a zamykám. I když se mnou není v klanu, mám ji moc ráda. Usměju se a začnu si pročítat zprávy.

Nechtěl jsem tě uhodit, ale tohle se neříká. PS: Promiň za delší čekání, byl jsem si něco vyřídit. H

Další:

Omlouvám se ti za to.

A další:

Ještě nějaká věc, co chceš, abych změnil? Můžeš laskavě odpovídat?!

Zakroutím hlavou. Po cestě do jídelny budu muset minout jeho pokoj. Tiše kolem něj procházím a zároveň mu odpovídám.

Myslíš vyřídit Janie?! Tohle jsi opravdu nemusel.

Jak to víš?!

Pípnutí zprávy se rozlehne po celé chodbě. Rychle běžím do jídelny. Schovávám mobil do kapsy a beru dva hrnky s vařícím čajem. Zuby mám zaťaté a oči zavřené. Jako myška procházím chodbou. U jeho pokoje se pozastavím a vypláznu jazyk. Přichází další SMS. Dveře se na to otevírají a on mě chytá za ruku. Horká voda mu vyprskne na ruce, ale on se ani nehne. Jeho sevření je až bolestivé. Zazubím se na něj. Nechci tady být. Janie je zamčená u mě v pokoji a já chci být při ní. Němě na sebe zíráme.

 

„Kde je?“ zavrčí.

„To je snad jedno, už jsi ji zřídil dost,“ přimhouřím oči.

„Očividně ne, když má tu drzost lézt za tebou,“ stiskne pevněji moji ruku. „Co ti nalhala?“

Zasyčím bolestí. „Jestli tě to potěší, zatím se nezmohla na jednu souvislou větu. Navíc je to moje kamarádka a já jí pomůžu jak chci a kdy chci.“ Pustí moji ruku a natahuje se, aby mi dal facku. Krčím se a hlavu schovávám mezi hrnky. Zastavuje se těsně u mé hlavy.

 

„Ne,“ klidně prohodí. „Běž, ale jestli se kvůli ní dostaneš do potíží, tak zařídím, aby se už nikdy nenadechla,“ zalézá zpět a práskne dvěřmi, až povyskočím. Utíkám nahoru. Je paradox, že on mi ublížil, ale když mi ublíží někdo jiný, je z toho problém. Převracím oči a odemykám dveře. Janie leží schoulená v klubíčku na postelích a zírá do stropu. Zavírám a automaticky zamykám. Dávám jí čaj.

 

 

 

*** 

 

 

Je pátek odpoledne. Teplo. Až příliš. Situace s Janie se ujasnila. Před třemi dny přijela Lilly a později i Veron. Jednu po druhé jsem obeznámila se vším, co se mezi Hidem a mnou stalo. A kam se náš vztah posunul? Zase jsem se s ním vyspala. Dobře, ne jednou. Tak dejme tomu každý den. Cítím, jak si mě omotal kolem prstu. Ale musím říct, že se snaží. Snaží se nedělat vše, co jsem mu vytkla. Když je se mnou, není hrubý, ale je to ten kluk, kterého jsem poznala na začátku. Ale stále nemá moji plnou důvěru. Protáčím oči. Existuje někdo naivnější než já? Kde je moje staré já, které si užívalo svobody bez vztahu? Hide ho odstranil. Abych nezapomněla. Náš vztah netajíme, potom, co jsem mu řekla. Dopíjím ledový nápoj a vztávám z deky. Ano, dnes je tak krásný den, že jsme vyrazily slunit se. Tedy já a Veron. Sice nemám ráda opalování, ale prospěje mi to. Navíc jsem to dostala za úkol od Lilly. Chce být na pokoji s Mattem. Uplynuly už tři hodiny od  chvíle, kdy jsme opustily pokoj. Mohla bych se už vrátit? Začínám se cítit poněkud uškvařeně a slunce už nechci ani vidět, ani cítit.

Odesílám Lilly SMS:

Do deseti minut jsem na pokoji, takže buď vypadněte oba, nebo on.:* prosim.))

Usměju se nad svojí zprávou. Přehazuji přes sebe košilku a natahuji si kraťasy. Dloubnu do Veron a mumlám něco o tom, že jdu na pokoj, ale že tady klidně ještě může zůstat. Dorazí prý zhruba za půl hoďky. Věnuji jí krátký usměv s lehkým kopnutím do zadku. Zastavuji se ještě na drink a pak se vracím na pokoj.

 

 

 

 

Z pohledu Lilly:

 

Dojde mi zpráva od Ann.

OK.

Krátká a výstižná odpověď. Sedám si Mattovi na klín a něžně ho políbím. On mi polibky oplácí. Přejedu rukou po kráťoučkých vousech, které mu raší na bradě.

„Měl by ses oholit,“ zašeptám. Chytne mě za boky a položí na postel. Začně mě líbat. Hladím ho po zádech a po chvilce ho jemně odtáhnu.

„Měl bys jít, za chvilku je tu Ann a už nás tady nechala dlouho,“ usměju se.

„Já vím,“ chytne mě za tváře a zatahá za ně.

Uslyším bouchání na dveře. Deset minut ještě neuplynulo. Zakroutím hlavou. Vysoukám se zpod něho a jdu otevřít.

„Hide?!“ Moje tělo ztuhne a srdce mi začne bušit v nevídaně rychlém tempu. Do prdele. Bez vyzvání vstupuje dovnitř. Pohledy Matta a Hida se setkají. Je to v hajzlu. Jakmile Hidovi dojde, kdo to tam vlastně sedí, zamkne dveře a klíč si strká do kapsy.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: AnnieZet, v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek High school - 13. kapitola:

Vážne? Tento koniec ma zabije. Aaaaa! Tak som im držala palce nech sa to ten magor nedozvie, že ma teraz ode roztrhnúť. Načo tam došieľ? Alebo mu to snaď niekto povedal a šiel sa presvedčiť?
Prosím, ja viem, že sa snažíš pridavať každu kapitolu čo najskôr, ale prosím nech je nová čo najskôr

Nesnášim toho Hida hnusnej podvrťák, co mlátí holky. nechápu, co na něm Ann vidí. Myslela jsme si, že je chytřejší.

Přidat komentář:

Nick:

Text: