Hope,love and sorrow 14. • OurStories.cz ~ naše povídky

Tento díl je věnovaný pro slečnu s nickem uuuzaaa :D :D

19.08.2009 (09:00) • Kafi • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1347×

14. Friends

Bylo nádherné ráno a krásný den. Možná vám to bude připadat zvláštní, ale zase jsem měla volno. Všichni dneska měli volno, takže si celej filmovej tým mohl odpočinout. Nebudu lhát, spala jsem aspoň do deseti ráno. Věděla jsem, že Kris je pryč, tak nebylo kam spěchat. Vzala jsem do ruky hotelový telefon a zavolala na pokoj Niki. Dlouho mi to nikdo nebral, ale nakonec to stejně Niki vzala:

„Háló?“

„ Ahoj Niki, tady Lily, máš čas? Že bych za tebou přišla pokecat.“

„ Jé ahoj Lily, no, jasně, že můžeš přijít. Tak se uvidíme..“ Tak to bylo rychle domluvený. Vezmu si svojí oblíbenou modrou mikinu s krátkým rukávem a vydám se na pokoj Niki. Když otevřu dveře jejího apartmánu, uvidím úplnou kopii vlastního pokoje.

„ Čauky“ Niki sedí na sedačce a zelenýma očima mě pozoruje.

„ Ahoj Niki. Jsi ráda, že máme všichni volno?“

„ Ani nevím, natáčet mě baví. Hele nechceš si vyjet někam do obchodu? Můžeme si koupit nějaké oblečení, nebo boty“

líčila mi Niki své myšlenky. Proč ne? Půjčily jsme si auto, Niki řídila. Snad půl hodiny jsme se dostávali z lesa, než jsme konečně dorazily do města a později pak do obchodního střediska. Prošly jsme snad každej obchod. Já jsem si koupila nové šaty a baleríny, Niki tři trička, dvoje džíny, jedny šortky a boty, aspoň čtyři páry. Nakonec jsme s plnýma taškama zasedly do kavárny. Miluju vídeňskou kávu, to přiznávám a tak jsem si ji hned musela koupit.

„Jak je to vlastně s tebou a tím blonďákem. Vy spolu chodíte?“ Začala se mě ptát Niki.

„ Jo a jmenuje se Kris.“

„ Aha. No on je pěknej, ale i takovej záhadnej.“

„ Ani si nedokážeš představit jak.“ Na obličeji se mi objevil hloupý úsměv. „No a co ty? Neříkej mi, že se ti nikdo nelíbí.“ Teď jsem ji zaskočila.

„ No... víš... já... jo. Pamatuješ si na Bena? Můj asistent.“ Pamatovala jsem si na něj docela dost dobře.

„ Takže ten? A ví to?“

„ No já jsem mu nic neřekla a on se k ničemu nemá, takže ne.“

Niki si povzdechla. Bylo mi jí líto. Byla krásná a snad každý kluk se za ní otočí a přesto neví, jestli se líbí i Benovi. Dříve jsem měla kamarádku. Byla na tom stejně, nebo spíš podobně. Myslela jsi, že je ošklivá a nedokázala pochopit jak je ve skutečnosti krásná. Spoustu let jsem ji neviděla, teď totiž dělá modelku v Paříži.

„ Niki, měla by ses přestat bát. Co kdybychom si vyšli já, ty, Kris a Ben? To by bylo skvělé ne?“

„ No já nevím Lily. Víš, když se mi nějakej kluk nelíbí, tak se s ním dokážu bavit tak, jak teď s tebou, ale Bena se nedokážu ani zeptat, jestli mi podá sůl, když spolu sedíme u stolu.“

Vstala jsem od stolu a šla ji obejmout. Prostě jsem to tak cítila a bylo mi jedno, jestli se na mě dívají lidé. Ona byla má kamarádka a kamarádům se musí pomáhat.

„ Tak dobře, tak si teda uděláme dvojtý rande.“ Odpověděla mi Niki a já cítila příjemný pocit z něčeho dobrého, čemu jsem právě napomohla.

Autor: Kafi (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování