OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Hra s ohněm - 28. kapitola

23.07.2011 (18:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1029×

28. kapitola - „Seber se a vypadni, dokud můžeš!“

Diana:

Vztekle práskne dveřmi a zmizí. Nemeškám, ihned si setřu slzy z tváře a spěchám za ním. Už ze schodů zahlédnu bledého Dicka, jak si drží dlaň na krvácejícím krku. V němém záchvatu zuřivosti nadávám na Miu, co mohu a dupu po kamenných schodech.

„Di,“ natáhne ke mně Dick ruku, až mě bodne v srdci. Nenávist se ještě zvýší a já zavřu oči a vydoluju ze sebe ohnivé plamínky, abych se před nimi nerozbrečela znovu. Chester mě k sobě chce majetnicky přivinout, ale na jeho ego nemám náladu! Vytrhnu se mu a pokleknu k Dickovi.

„Vidím, že se ti zalíbilo bejt krvelačná bestie!“ syknu směrem k Mie, která se tváří naprosto nadšeně! Jsem znechucená jejím jednáním a absolutní absencí soucitu. Kdybych měla kůl, probodla bych ji skrz!

„Seš taková ubožačka, že si musíš vlastní sebevědomí udržovat týráním bezbranných lidí?“ ušklíbnu se provokativně.

„Taky jsi bejvala člověk,“ připomenu jí stroze a než se na mně stačí vrhnout, chytí se za ústa a zarazí se v půli pohybu. Zřejmě se jí udělalo nevolno. Jen se povýšeně usměju a vytáhnu ze skříňky lékárničku, kterou Chester podle svého chytrého uvážení dal do každého pokoje v domě. Evidentně to udělal kvůli mně a já si jeho péče nesmírně cením.

„Co to je za upírku, když v sobě neudrží ani krev,“ odfrknu pobaveně a jemně odtáhnu Dickovu ruku z jeho hluboké rány. Jen mě probodává vroucným pohledem a hladí mě po vlasech. Jemně se na něj usměju a snažím se mu při obvazování působit co nejmenší bolest. Krev mu obvazem stále prosakuje, ale už to není tak strašné. Dokonce nabírá barvu. Strašně dobře se z toho dostává, zřejmě je silný a má nějakou schopnost přežít, jinak už by byl mrtvý.

„Musíš být v klidu,“ zašeptám tiše. Samozřejmě je to nemožné, když má za zadkem rozběsněnou Miu. Propaluje mě tak vděčným pohledem, že se zardím. Jemně mě pohladí prsty po tváři a přivine k sobě do náruče jako svůj poklad. Sladce mu vydechnu v náruči a přitulím se k němu s radostně bušícím srdcem.

„Tak dost!“ zavrčí Chaz a vytáhne mě na nohy.

„Nezachránil jsem tě proto, abys mi na ni sahal!“ Protne ho krutým pohledem a přitiskne mě k sobě, ale už to není tak majetnický postoj. Snaží se být stejně milý jako Dick a mně se to neskonale líbí. Políbím ho na krk, jako by byl mým křehkým porcelánem a zašeptám mu tiše do ucha:

„Lásko, uklidni se.“ Chci, aby to slyšel jen on. Nemusím Dicka zbytečně zraňovat, beztak po mně stále hledí takovým zvláštním pohledem, který mě hřeje u srdce.

„Měl bys jít zachraňovat Miu,“ řeknu na oko starostlivě. Ráda bych Chaze na chvíli odstavila stranou, abych mohla pohladit Dickovi rány na duši. Můj upír mě protne podezřívavým pohledem.

„Myslím, že to zvládne sama,“ zamračí se a svůj postoj nemění. Povzdychnu si a vezmu ho za ruku, nebrání se a nechá se lehce odvést stranou. Kdyby se mu zachtělo, nehnula bych s ním, ani kdybych se snažila sebevíc.

Chester:

Nechám se za ruku poslušně odvést do kuchyně a postavím se tak, aby se k němu musela otočit zády. Sám ho kontroluju. Nelíbí se mi, jakým zamilovaným pohledem se na ni dívá! Nejraději bych dokončil, co Mia začala a dokonale bych si to užil. Ale kvůli Di se snažím být ohleduplný.

„Chazzy,“ zamumlá přemýšlivě a protne mě obezřetným pohledem.

„Jsem pořád tvoje oběť nebo jsme si rovni?“ Udělá rozkošný čertovský kukuč, až se musím usmát.

„Proč o tom teď začínáš?“

„Mohl bys mi odpovědět?“ broukne netrpělivě a chytí mě něžně za ruce. Hladí mě palce po hřbetu a přitom ke mně nadšeně shlíží popelavýma očima.

„Jsi moje,“ blýsknu majetnickým úsměvem. „Ale nejsi oběť. Nechápu, jak to souvisí s ním,“ zúžím oči.

„Pokud s ním chceš zůstat o samotě, tak mi to řekni rovnou,“ ušklíbnu se a vymaním své ruce ze jejího sevření. Dlaně schovám do kapes a zadívám se na ni.

„Takže jsme na stejné úrovni?“ doluje ze mě, zatímco ignoruje mé ostatní věty.

„Bereš mě jako někoho ze svýho druhu?“ zeptá se naivně, až se musím rozesmát. Ona je stále má sladká a dětinská maličká.

„Ne, to bych se s tebou hádal o kus žvance,“ vycením s posměchem špičáky.

„Můžu mít taky svou vlastní oběť na týrání?“ zazubí se na mě s plamínky v očích. Její snažení je komické a rozesmává mě, jak se mě snaží obelstít.

„Můžeš,“ usměju se na ni líbezně a sleduji její vítězný postoj.

„Pokud to ovšem budu já,“ zmařím její plány. Snad si nemyslela, že skočím na něco tak průhledného!

„Lásko,“ prskne navztekaně a zatne ruce v pěst. Chvíli mě probodává zarytě pohledem, zatímco se uculuju.

„Tak mi slib, že na něj bude Mia aspoň něžnější,“ obrátí ke mně prosebné oči.

„Ať jí poskytne šťastnou krev a uvidíš, jak si ho bude operovávat.“ Ušklíbnu se pobaveně. Zamračí se na mě a rty zkroutí do ironického úšklebku.

„Tu satorii by nikdo nemiloval, ani kdyby byla zase člověk,“ odsekne a zadívá se ke schodům, ze kterých schází Mia.

„Sundej si ten obvaz, dám si svačinku!“ vycení na svou kořist špičáky a než stačím jakkoliv zareagovat, tak se před něj Di opět vrhne a začne ho bránit! Vztekle zatnu čelist a chytím Miu, ovšem ta jí mezitím stačila poškrábat celý obličej.

„Řekl jsem ti, že jí nebudeš ubližovat!“ pevně ji stisknu a odtáhnu stranou.

Diana:

Dick mě bez meškání schová do své náruče, kde sebou cukám v návalech bolesti. Ta zmije! Celou tvář mám jako v ohni. Krvácející šrámy od jejích drápů palčivě bolí a nutí mě pobrekávat.

„To bude dobrý, miláčku,“ hladí mě a otírá mi zranění, což bolí ještě víc! Nepotřebuju pohladit! Chci pár Chazzyho hojivých polibků na otevřené rány!

„Neruším vás?!“ zavrčí mi Chester za zády. Rozechvěle se na něj otočím a přivírám oči, jak mě rány štiplavě týrají. Tváří mu prolétne vztek a bleskově pohlédne na Miu s vyceněnými špičáky.

„Běž do svého pokoje a počkej tam na mě!“ sykne nekompromisně.

„Proč? Mám hlad!“ protestuje chabě. Proti Chazzymu nemá šanci, jakmile si něco vezme do hlavy, splní to do puntíku.

„Protože to říkám! Najíš se pak, teď běž!“ Sice po nás ještě hází hladovými pohledy, ale přeci jen jde znechuceně do schodů. Skloní se ke mně a odstrčí Dicka, aby mě k sobě mohl přivinout.

„Ukaž, já ti to vyléčím,“ zašeptá medově a jemně mě líbá a saje jednotlivé rány. Přivřu oči a se sladkým výdechem se oddávám jeho láskyplné péči. Usmívám se, protože rány přestávají jako mávnutím proutku bolet a krvácet. Nakonec mě jemně políbí na rty a odtáhne se ode mě. Se zastřeným pohledem se na něj zadívám a pohladím ho po tváři.

„Můžu jít s tebou?“ zašeptám tiše.

„To by asi nebylo nejlepší. Zas by ti mohla ublížit,“ snaží se mi nápad rozmluvit.

„Bude lepší, když tu zůstaneš. Budeš v bezpečí,“ věnuje mi další polibek a stoupne si. Povzdychnu si, ale jeho důvody chápu. Mia je mrcha. Ve své přirozené rychlosti vyběhne schody, až se ušklíbnu. Předvádí se a jako upír na to má. Jakmile zmizí, přivine mě k sobě Dick do náruče a začne mi laskat tvář podobně, jako to dělával Chaz.

„Moc jsem se o tebe bál,“ šeptá mi mezi polibky. Plně se jim oddávám. Ta lidská vroucnost je tak jiná než upíří ledový chtíč.

„Nemusíš. Chester mě ochrání,“ zamumlám a užívám si jeho doteky.

„Mohla tě zabít,“ povzdychne si a hladí mě ve vlasech, zatímco mě drobnými polibky častuje na ústa.

„Nemohla. Ví, že by ji pak Chaz zabil,“ brouknu omámeně.

„Myslíš, že tě má skutečně tak rád?“ Jeho otázka mě popudí.

„Samozřejmě. Jsem si tím jistá!“ zakřením se posměšně a odtáhnu se od něj.

„Jsem jeho, jako on je můj!“ povytáhnu se hrdě.

„A proč za ní teď šel?“ zadívá se mi zamyšleně do očí. Chvíli přemýšlím, ale důvod mě nenapadá.

„Skutečně mu tak důvěřuješ?“

„Asi ano,“ houknu zmateně a zadívám se ke schodům. Proč vlastně šel za Miou? Zřejmě domlouvat Dickovi lepší podmínky pro život.

„Tak se pojď přesvědčit,“ usměje se na mě a pomalu si stoupne. Nejistě ho následuji, v hrudi červíčka pochybností.

*

„Chazzy,“ zašeptám a nechápavě stojím ve dveřích a dívám se před sebe. Padá mi čelist v tom rozpoložení.

„Jak mi to mohl udělat?! Zase!“ křičím v duchu, zatímco pohledem sjíždím jejich propletená těla. Chester tlačí Miu ke stolu. Jsou tak tělo na tělo, že se mi z toho dělají mžitky. Je do polibku s ní tak zabraný a naprosto soustředěný, že nemám ani šanci, že by si mne snad všimnul. Líbá se s ní s takovým zanícením, že je mi z toho zle! Takovouhle čistě upíří vášeň a rozdychtěnost jsem u něj ještě neměla šanci poznat. Je to majetnický, rozbouřený francouzský polibek, při kterém mu Mia nadšeně sténá do rtů. Ovšem on si toho nevšímá, je tak zabraný do vlastního prožitku, že mne protíná ohnivá zášť a prudký vztek.

„Mrzí mě to,“ skloní Dick hlavu. Měl pravdu! K čertu se vším! Topornými kroky dojdu až k běsnivě nadržené dvojici a zblízka se kochám tou ohavností.

„Jak vám to jde?“ ozvu se příkře, až sebou Chester cukne a s totálně vybrakovaným výrazem se na mě zadívá.

„Di?“ zachraptí, jako by se chtěl přesvědčit, zda před ním skutečně stojím! „Nevěděl jsem,“ zakoktá se.

„Co tady do hajzlu děláš?!“ zavrčí vztekle.

„Říkal jsem ti přece, ať na mě počkáš dole!“ vyjede na mě, jako by to snad měla být moje vina, že jsem ho v tak delikátní situaci chytila! Nevěřím vlastním uším!

„Ty!“ prsknu a vrazím mu facku, až mě pálí celá dlaň. Jeho pohled ztvrdne, ale já si těch jeho upírských výstředností nevšímám. V tuto chvíli jsem mnohem nebezpečnější než nějaká vrčící bestie!

„Tak ty mi vyčteš pitomej polibek s Dickem a sám si tady provádíš takový líbací orgie?!“ zařvu na něj. Takhle běsnit mě zřejmě ještě neviděl. Metám kolem sebe hromy blesky - jen ať vidí, jak se zlobím.

„Nemůžu ti už ani věřit, protože si ji taháš sem, aby ses tu s ní mohl potají cicmat! Vsadím se, že kdybych nepřišla, tak si to s ní ještě rozdáš! Seš obyčejnej krvelačnej hajzl!“ zařvu na něj.

„Snad jsme se na něčem dohodli, ne?!“ prskne vztekle a zatne pěsti.

„Já to dodržuju!“ řekne zachmuřeně. Ruka mi znovu samovolně vylítne, ovšem tentokrát mi zabrání, abych mu jednu třískla.

„Ty!“ zavrčím rozzuřeně. Tak on to dodržuje!

„Tohle se týkalo něčeho, co potřebuju nutně zjistit! Není v tom žádná nevěra!“ snaží se mi vysvětlit své chování!

„Bohužel to jinou cestou nešlo, proto jsem nechtěl, abys to věděla. Bylo mi totiž jasný, jak by to dopadlo!“ udělá na mě výhružné oči.

„To ti tak žeru!“ prsknu znechuceně.

„A víš co?“ ušklíbnu se nadřazeně.

„Já si teď taky potřebuju něco zjistit!“ Obrátím se k němu zády.

„Dicku, pojď sem! Budeme si hrát!“ líbezně se usměju a rázem vydechnu, když mě prudce přirazí ke zdi. Nebolí to, ale pěkně jsem se lekla!

„Nemáš dělat nic za mejma zádama!“ prsknu zhnuseně a snažím se od něj odtáhnout. Pevně mě třímá za ramena a shlíží mi do očí. Ve tváři se mu zračí veškerý vztek a neomalenost.

„Kdybys mi řekl, co se děje, pochopila bych to! Ale takhle je to hnusná lež a ještě nechutnější nevěra!“ odfrknu vztekle.

„Ublížil jsi mi, jestli tě to těší!“ zabuším mu pěstmi do hrudi, než mě k sobě pevně přitiskne. Zalapám po dechu a štorcuju se v jeho náruči.

„Tady to s tebou řešit nebudu!“ procedí skrze zuby a proti mé vůli mě táhne ze dveří.

„Vezmi si ho,“ zavrčí temně a odstrčí Dicka do Miiny náruče.

„Ne!“ zařvu hrdelně.

„Ty seš takovej hajzl, proč jsi to udělal?!“ rozbrečím se mu v náruči, když zaslechnu Dickovo vyjeknutí. Hodí mnou do měkké postele ve své ložnici a zamkne dveře.

„Pusť mě!“ postavím se a pěním nenávistí. Když kolem něj chci proběhnout, znovu mě chytí a mrskne mnou na tu pitomou postel znovu!

„Di, poslouchej mě. Musím ti něco vysvětlit,“ mluví na mě, ale já ho nevnímám. Znovu zkouším své šance a znovu se ocitám v peřinách, což mi zvedá krevní tlak!

„Můžeš mě na chvíli vnímat?!“ sykne rozzuřeně a pevně mě uchopí do náruče, až usyknu.

„Do hajzlu, tak poslouchej mě!“ křikne na mě, až sebou přestanu mrskat.

„Fajn, co chceš?!“ syknu vztekle.

„Mia je těhotná,“ řekne tak prostě, až mi vyrazí dech.

„Sakra, cože?!“ vyjeknu.

„S kým?“ Do očí se mi hrnou ty hloupé slzy. Už zas! Jsem poslední dobou jako uzlíček nervů, tohle prostředí mě prostě ničí a dělá ze mě naprostou trosku.

„Já nevím,“ řekne upřímně.

„Vůbec to nechápu, nevím, jak je to možné. Říkala, že spala jen se mnou a Dexem,“ přizná ne příliš ochotně.

Chester:

Obejme si kolena a ve tváři se jí zračí smutek. Zřejmě jí dochází, co může nastat, pokud je Mia skutečně gravidní. Nerad to přiznávám, ale pokud je to moje, tak jsem to zase jednou podělal.

„Jak se to dá zjistit?“ řekne tiše.

„Způsob, jakým to upíří zjišťují, je jiný než u lidí,“ zadívám se na ni a sleduju reakce a pocity, které mi trnou v hrudi.

„Je to prostřednictvím polibku nebo sexu. Skrze ten polibek bych dokázal zjistit, jestli je Mia těhotná a jestli to má se mnou,“ řeknu a uhnu pohledem.

„Ovšem při obyčejném sexu či políbení to nepoznáš. Chce to na to jít jinak, což jsi měla možnost vidět,“ doplním nerad. Vyčkávavě ke mně zvedne hlavu.

„Ale já vím jen, že je těhotná. Netuším, jestli jsem otcem. Nestihnul jsem to,“ ušklíbnu se.

„Super!“ sykne do ticha s falešnou rozjařeností.

„Co budeš dělat, jestli to dítě bude tvoje?“ protne mě obezřetným pohledem.

„Postarám se o něj,“ řeknu s jistotou. Složí si hlavu do dlaní a vymete ze svého nitra veškeré pocity, abych snad nepoznal, jak na tom je. Stále nedokážu pochopit, jak v sobě tak bravurně dokáže potlačit pravé emoce a nahradit je těmi klamnými, stejně jako při našem rozchodu, kdy mě obelstila nenávistí a lítostí.

„Budeš žít s ní?“ zabodne se mi tupě do očí.

„Ne,“ řeknu rozhodně. V tomhle mám jasno.

„Měl jsi mi to říct hned na začátku, mohli jsme se vyhnout těm nepříjemnostem,“ prskne nepříjemně.

„Promiň, myslel jsem, že volím menší zlo,“ pokrčím rameny.

„Víš, co celá ta situace znamená pro tebe?“ Poukazuju na možnost, že by mohla být taky těhotná! Byť jen ta myšlenka se mnou dělá divy. Cítím podivnou radost, kdyby čekala mé dítě. Zřejmě jsem dospěl natolik, že bych se na něj i těšil.

„Snad pro nás!“ prskne.

„Já nejsem Mia, abych si to rozdávala s každým v baráku!“ Na chvíli utichne a zahloubá se do sebe. Obočí svraští zamyšlením, zatímco se dívá na své dlaně.

„U mě to taky můžeš zjistit nebo…?“

„Pochybuju. Jsi člověk. Nemyslím si, že to bude mít stejný průběh jako u upíra,“ pokrčím rameny.

„Fajn,“ řekne a tím její řešení k mému úžasu končí! Prostě se jen sebere a protáhne se, jako by už nebylo co řešit a vše bylo náhle tak jasně vysvětleno!

„Měli bychom to nějak zjistit,“ probodnu ji pohledem.

„Pro mě za mě,“ pokrčí rameny a ušklíbne se, jako by ji to vůbec nezajímalo a šlo to mimo ni. Zřejmě je ještě příliš mladá, než aby si dokázala připustit důsledky něčeho takového.

„Rád bych tě vzal do města, kde by sis koupila nějaký těhotenský test,“ probodnu ji pohledem, který nepřipouští námitky.

„Fajn.“ Dojde ke dveřím. Stále cítím jakousi podivnost tohoto rozhovoru, kdy jí je absolutně jedno, že mezi námi může být někdo třetí!

„Můžeme s sebou do města vzít i toho tvého rytíře,“ ušklíbnu se a konečně se dočkám její radostné reakce.

„Vážně?“ Obličej se jí rozzáří v naprostém štěstí.

„Ty ho pustíš na svobodu?“ užasne a vrhne se mi do náruče.

„Moc rád,“ potvrdím její domněnku.

„Rád se ho konečně zbavím,“ ušklíbnu se znovu a nechávám se hladit ve vlasech. Tisknu se k jejímu mladému tělu a poslouchám zrychlené bušení jejího srdce.

„Děkuju,“ usměje se na mě, a když ji chci políbit, uhne.

„Co je?“ zareaguju na její náhle odtažení. „Něco jsem zase provedl?“ zašklebím se.

„Před chvíli ses líbal s tou mrchou,“ sykne znechuceně.

„A podle všeho jsi to bral fakt profesionálně!“ ušklíbne se na mě a chce se mi vyprostit z náruče, ale nenechám ji.

„Ale no tak, Di,“ zavrním jí do ucha.

„Schází mi tvé tělesné teplo,“ přitáhnu ji k sobě blíž, až zadrkotá zuby. Zašklebím se na ni a jemně jí hladím po zádech.

„A za toho blba mi děkovat nemusíš, dělám to ve svém vlastním zájmu,“ poušklíbnu se a políbím ji.

„Ty na něj vážně žárlíš?“ radostně se zašklebí, zřejmě ji to velmi těší! Jemně mě kousne do spodního rtu, až přimhouřím oči.

„Já?“ protáhnu nechápavě obličej.

„Ne! Vůbec! Jak tě to mohlo napadnout?“ Pobaveně se na mě zadívá.

„Mně přece vůbec nevadí, že na tebe pořád sahá a olizuje ti obličej i rty!“ Jemně s ní zatřesu.

„Viděl jsem, jak tě ošetřoval, když jsem šel za Miou!“ kousnu ji do rtu, až sebou cukne. Okamžitě jí z něj začne stékat krev, zatímco se na mě kaboní. Ihned se k němu přisaju a hojím ho a ošetřuju tak dlouho, až se jí ve tváři objeví nepokrytá euforie. Pak ji znovu kousnu, ale něžněji.

„Promiň, lásko, víš, že já nedokážu být ták něžný!“ zadívám se na ni naprosto nevinným pohledem a v ironii poukážu na přednosti toho zmetka, kterého bych nejraději zabil.

„Ne,“ zamračí se pobaveně.

„Ty ne. Ty seš jenom sadistickej, zlej a bezcitnej upír,“ vyplázne jazyk a s úsměvem se ke mně přivine.

„Ano, to jsem,“ řeknu potěšeně.

„A proto mě tak moc miluješ,“ zamumlám pobaveně a zajedu jí jazykem mezi rty, abych jí věnoval vášnivý polibek.

„Možná bych se měl jít podívat, co z něj zbylo. Abychom do města netáhli jen mrtvolu,“ zachraptím a odtrhnu se od ní.

*

Toho blba najdeme ležet na zemi s prokousnutým hrdlem a škrábanci na těle. Kdyby nebyl tak odolný, dávno už bych jeho mrtvolu pohazoval někde po okolí. On je ovšem statné postavy a něco vydrží, tím hůř pro mě. Rozhlédnu se po místnosti, ale Mia nikde není. Tím nehrozí Di bezprostřední nebezpečí, protože ona samozřejmě nedbá ničeho jiného než Dicka. Ihned k němu poklekne se zoufalým pohledem.

„Lásko,“ zašeptá ten vůl a chytí ji jemně za ruku.

„Budeš v pořádku,“ slibuje Di a obvazuje mu čerstvou ránu na krku, která ho musí pořádně bolet.

„Slibuju. Vysadíme tě s Chesterem ve městě a budeš volný,“ usměje se na něj šťastně.

„Půjdeš se mnou?“ pohladí ji po tváři, až zúžím oči. Moje šťastná krev jen němě zavrtí hlavou.

„Di, nesmíš tu zůstat! Nenech si od něj ubližovat, jen tě využívá,“ zašeptá zoufale. Mírně zavrčím, abych mu připomněl svou přítomnost. Opírám se o futra a shlížím na ně s notnou dávkou nedůvěry. Nejsem tak hloupý, abych je tady nechal samotné!

„Neubližuje mi,“ usměje se na něj bez obav. „Má mě rád.“ Potěšeně se usměju, když slyším tu jistotu v jejím hlase. Neuvěřila by mu nic, protože mezi námi je podle všeho mnohem větší důvěra, než se může na první pohled zdát.

„Jen tě využívá!“ zahalasí zoufale a snaží se postavit, ale ona ho zatlačí zpátky na zem.

„Ano, to máš pravdu,“ syknu sebejistě. „Jen ji využívám,“ zavrčím pobaveně. „A tak to i zůstane!“ zadívám se na něj vražedným pohledem. Kdyby mi ji znovu zkusil odloudit, zabil bych ho bez milosti.

„Já neodejdu,“ protne ji rozhodným pohledem, až se Di objeví na čele vráska.

„Budeš volný, Dicku! Už žádná bolest, týrání a smrt!“ zanaříká a shlíží mu do tváře s nepokrytým zoufalstvím.

„Zůstanu tu s tebou!“ Čiší z něj taková odhodlanost, až to ve mně probouzí další vztek.

„Ne!“ zavrčím, až sebou moje maličká cukne. Stačí jedna jeho protivná věta a jsem zas vytočený.

„Na tvůj názor se tě nikdo neptá!“ Přijdu k nim blíž a chytím Di do své náruče, abych ji od něj odtáhl.

„Ale abys neřekl, že nemám srdce,“ ušklíbnu nad posledním slovem.

„Tak ti dám na výběr. Buďto využiješ možnost, kterou ti nabízím, a odejdeš jednou provždy, nebo tu zůstaneš, ale budeš sdílet pokoj s Miou a sloužit jí jako svačinka. Bohužel pro tebe má nyní větší apetit, než kterýkoliv jiný upír v okolí,“ řeknu posměšně.

„Di,“ zadívá se na ni tím svým debilním zamilovaným pohledem, až zatnu zuby.

„Dicku…“ ušklíbne se a přitiskne se do mé náruče mnohem těsněji. „Seber se a vypadni,“ odfrkne pohrdavě.

„Ale Di, já myslel, že mezi námi,“ nechápavě ji pozoruje, ale já tuhle její hru už znám. Stejným způsobem mě dokázala srazit na kolena a stále to zvládá tak dobře, až to ve mně vyvolává nepříjemné vzpomínky, ovšem pokud ji to dostane od něj, budu za to rád.

„Ježiši, on myslel,“ ušklíbne se zle.

„Seš jenom obyčejnej člověk, tak raději nemysli. Nedošlo ti, že já už jsem na jiný úrovni,“ pobaveně zvedne obočí, jako by pro ni byl méně než červ.

„Snad sis nemyslel, že kdybys tu zůstal, tak by mezi náma něco bylo,“ rozesměje se s naprostou upřímností.

„Ty to hraješ,“ sykne pronikavě, až sebou v mém náručí cukne. Zřejmě ji prohlédl lépe, než jsem to dokázal já. To mi na radosti nepřidá.

„Miluju Chestera,“ vsadí na upřímnost, která ho zaskočí.

„Je to krvelačný upír!“ sykne znechuceně Dick.

„Já vím,“ přizvukuje mu.

„On tě tu zabíjí! Ubližuje ti! Podvádí tě!“ upírá na ni prosebně oči, aby se probrala z té opojné lásky, kterou ke mně tak silně cítí.

„Nic mě nepřesvědčí,“ zavrčí hlavou a stojí si na svém.

„Potom zůstanu, abych tě ochránil,“ řekne odhodlaně ten vůl, až protočím panenky.

„Sakra, Dicku!“ zahučí Di zoufale.

„Seber se a vypadni, dokud můžeš!“ odtáhne se ode mne a klekne si vedle něj na kolena.

„Kvůli sobě! Kvůli mně!“ Topí se v jeho modrých duhovkách, zatímco ho něžně svírá za ruku. Netrpělivě odvrátím pohled.

„Ale já tě mám rád,“ řekne tak prostě, až se zachmuřím a bodne mě pod klíční kostí. Dost nepříjemná překážka, ale dokážu ji zrušit pouhou smrtí, což mě uklidní. Znechuceně se na něj znovu obrátím a sleduji, jak je Di naprosto dojatá! Ta jediná věta v ní porazila zábrany a ona se ho něžně líbá na ty horké, lidské rty.

Bolestně ve mně zatrne, když vidím, jak mu přede mnou (!) dává láskyplné polibky! Nevlítnu mezi ně, abych ji od něho oderval. Masochisticky sleduju, jak to vypadá, když moje láska praktikuje něžnosti, které by měly patřit jenom mně, na někom jiném! Je to, jako by k sobě patřili a z toho se mi svírá celá hruď. Nikdy bych nevěřil, jak obyčejné něžnosti a líbání bolí!

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hra s ohněm - 28. kapitola: