OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » I love rock 11

22.04.2011 (18:00) • Eris • Povídky » Na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 2070×

Tak a další dílek je tu! Doufám, že mě neukamenujete za konec této kapitolky!  :D

Dostáváme se k důležité části vztahu mezi Liss a Michaelem a důležité části příběhu.

Těším se na Vaše komenty. Příjemné čtení.  :)

PS: Přidávám fotku Michaela, tak jak si ho predstavuju.

Liss:

„Nickolasi,“ šeptala jsem. „Nickolasi! Kde jsi?“ Byla jsem zoufalá. Bloudila jsem potemnělým lesem, zakopávala o kořeny stromů, zamotávala se do větviček keřů a padala na vlhkou zem.

„Nicku!“ zakřičela jsem uplakaným hlasem. Za mnou něco zašustilo. Ztuhla jsem a pomalu se otáčela. Viděla jsem ale už jen zatřesení větvičky. Vydala jsem se za tou osobou a nepřemýšlela.

Rozhrnula jsem poslední keř a spatřila ho. Ležel na zemi v kaluži krve, oči vytřeštěné někam do dálky, ústa otevřená v němém výkřiku. A nad ním Patrik, jak se sklání k Nickovu krku a jeho zuby projely Nickolasovou mrtvou kůží.

„Nicku,“ zašeptala jsem…

„Nicku!“ Pokojem se rozléhal můj výkřik. Srdce mi bušilo do žeber tak silně, že jsem se bála, aby mi z hrudi nevyskočilo. Po tvářích se mi spustily slzy a z hrdla mi vyšel první vzlyk.

„Ššš, lásko, neplač. Trhá mi to srdce,“ šeptal Michael a přitáhl si mě do objetí. Rty přejížděl po mém čele a šeptal pro mě nesrozumitelná slova, která mě ovšem uklidňovala.

Otřela jsem si hřbetem ruky slzy a pohlédla na něj. V očích se mu odrážela láska, starost a špatně skrytá touha.

Natáhla jsem se a spojila naše rty v polibku. Před očima se mi znovu objevila naše včerejší noc a mé tělo se znovu rozpálilo touhou. Touhou, která rychle vyhasla, když někdo vrazil do našeho pokoje.

Podívala jsem se na toho narušitele a spatřila Daniela, jak si to k nám rázuje.

„Vylezte z tý postele!“ zahřměl. Co to do něj vjelo?

„Co se děje?“ zeptala jsem se, ale poslechla ho. Přidržela jsem si ručník, aby mi nespadl z těla a postavila se před Michaela. Daniel mě chytl za ruku a škubnul se mnou, až jsem zavrávorala. Hrubě mě chytil za krk a odrhnul mi z něho vlasy. Přejel mi po něm palcem a potom zasyčel.

Vytrhla jsem se mu a vztekle na něj pohlédla.

„Co to sakra děláš?“ zavrčela jsem.

„On od tebe pil,“ zavrčel na mě a jeho tvář se změnila. Vypadal strašidelně. Nejvíc strašidelně. Dlouhé špičáky a celé tmavě modré, skoro až černé oči mě vyděsily. Nic jsem ale nedala znát.

„Co je tobě do toho!? Vypadni z mýho pokoje. Hned!“

„Ne,“ zasyčel.

„Odejdi, prosím,“ zašeptala jsem. Daniel ztuhnul a narovnal se. Špičáky zmizely, ale jeho oči zůstaly stejné. Několik chvil zkoumal mou tvář a pak vydechl.

„Omlouvám se.“

O dva měsíce později:

(hudba)

„Liss,“ zamávala na mě Alice a s Alex mě odtáhly stranou. Jsou tomu dva měsíce, co Daniel vtrhnul k nám do pokoje a nevysvětlil své chování.

„Hmm?“

„Tak nás napadlo, jestli byste si s Michaelem nechtěli užít jednu, ničím ani nikým, nerušenou noc,“ zašeptala Alice a spiklenecky mrkla na Alex.

„Cože?“

„Dnes v noci jdeme všichni pryč, teda až na vás dva. Mohli byste si udělat romantickej večer. V celym domě sami… Vrátili bychom se asi až těsně před svítáním. Tak co ty na to?“ Několik chvil jsem si to představovala, a když už začaly být mé představy až příliš živé, zatřepala jsem hlavou a souhlasila.

„Dobře holky, to beru… Sakra! Ale já nemám nic na sebe!“ Holky se jen usmály a už mě táhly do Alicina pokoje. Zavřely za sebou dveře a Alex otevřela skříň. Vytáhla z ní bílý vak a položila ho na postel. Rozepnula zip a vytáhla krásné šaty. Bohužel pro moje oči byly jen modré.

„Jakou mají barvu?“ zeptala jsem se zastřeně a mezi prsty hladila kousek té látky. Byla neuvěřitelně jemná.

„Rudou. Bylo nám jasný, že žádnou veselou barvu na tebe nedostaneme a černou jsme nechtěly, tak jsme vzaly tuhle. Budou ti slušet,“ rozplývaly se holky. Objala jsem je kolem krku a pak je ihned pustila.

„Kdy odjíždíte?“ zeptala jsem se.

„Za dvě hodiny,“ prohlásila s klidem Alice a mě padla brda ke kolenům.

„Dvě hodiny? Děláš si srandu? Vždyť se nestihnu připravit!“ Začala jsem zmatkovat, ale Al mě v klidu poslala do koupelny. Vlezla jsem do sprchového koutu a našla mé osobní věci. Můj šampon, můj sprcháč, moji žiletku. Jak mohla vědět, že budu souhlasit? No… Tiše jsem se tomu zasmála a pustila vodu.

Rychle jsem si umyla vlasy šamponem a tělo sprchovým gelem, oholila a vylezla. Jen tak, tak jsem se zabalila do ručníku a už byly obě dvě v koupelně. Strčily mě na židli před kosmetický stoleček a začaly mi sušit vlasy.

Když je měly hotové, ještě mi je přežehlily a sčesali na pravou stranu. Za pár chvil přešly na líčení. Zavřela jsem oči a zbavila se všech myšlenek, kromě některých. Sami dva… spolu… celý dům pro sebe… tolik možností… ach…

„Liss, stoupni si a obleč si to,“ otevřela jsem oči a spatřila červená tanga, kterými mi Alice mávala před obličejem.

„Žertuješ!“ vydechla jsem.

„Ne a dělej, obleč si to! Už nemáme moc času.“ Tanga mi dopadly na klín a Alice s Alex odešly. Frustrovaně jsem vydechla a oblékla si je. Kupodivu mi seděly a nijak netlačily.

Na háčku vysel vak s šaty, a tak jsem si je rovnou oblékla. Padli mi jako ulité a krásně zvýrazňovaly mé křivky.

Sotva jsem dopnula zip, hned se sem nahrnuly holky a daly mi boty na podpatku. Obula jsem si je a vešla do pokoje. Alice mě dovedla před ohromné zrcadlo a já zalapala po dechu. Byla jsem krásná. Modrá, ale krásná. Prostě… neuměla jsem to vyjádřit.

„Tak co? Líbí se?“ zeptaly se nervózně. Otočila jsem se na ně a obě je objala.

„Jo, strašně moc! Děkuju!“

„Hele brzdi, ať si nezmačkáš šaty!“ strachovala se Alex, ale taky se smála.

„Tak běž. Chlapy už jsou venku a my už taky mizíme. Užij si to!“ řekla a i s Al odházela pryč. Několik chvil jsem se ještě koukala do zrcadla, než jsem opustila pokoj.

Sešla jsem schodiště a zamířila do obýváku, odkud se ozývala tichá hudba. Došla jsem na práh a oněměla úžasem. Jindy ponurá místnost, teď vypadala tak romanticky. Všude po skříních a stolečkách byly svíčky, které tiše hořely. Před krbem, kde stál Michael zády ke mně, byly rozprostřené kůže a hromada polštářů.

Na stole byly dvě skleničky a láhev šampaňského.

„Michaeli,“ zašeptala jsem. Ihned se otočil a ztuhnul. Já ztratila dech. Byl tak krásný! Své hnědé vlasy měl teď stažené do zadu, takže vypadal starší. Košile u krku rozepnutá a kožené kalhoty zasunuté ve vysokých botách.

Jeho pohled putoval po mém těle nahoru a dolů. Pak se probral a hned byl u mě. Díval se na m,ě a pak mě ze zadu chytnul rukou za krk a zaklonil mi hlavu. Zavřela jsem oči a čekala na jeho polibek, který přišel o sekundu později. Polibek, ze kterého se mi zastavilo srdce, a pak sprintovalo jako o život.

Zasténala jsem a nechala se přitisknout k němu. Druhou rukou mě objal kolem pasu a tisknul co nejvíce k sobě. Nechala jsem ruce podél těla a užívala si jeho spalující polibek.

Když mi docházel dech, oddělil se od mých rtů a díval se mi do očí.

„Moje bohyně,“ zašeptal a jeho rty putovaly po linii mého krku. „Má lásko,“ jemně skousl ušní lalůček. „Má vyvolená,“ vydechl a znovu spojil rty s těmi mými.

Motala se mi hlava a vše okolo mi splývalo dohromady. Jen Michael byl mým pevným bodem. Kdyby teď odešel…

Opustil moje rty a chytil mě za ruku. Dovedl mě před krb a odešel pro skleničky šampaňského. Já si mezitím sundala ty nepohodlné boty a odkopla je stranou.

„Tady,“ zašeptal a podal mi skleničku. Usmála jsem se a přijala. Trochu jsem se napila a dál sledovala oheň, který v klidu plápolal v krbu.

(hudba)

„Mluvil jsem s Danielem. Už vím, proč k nám tehdy vtrhnul do pokoje.“ Stočila jsem na něj pohled a čekala, až mi to řekne. „Má o tebe starost, Liss. Nevím, jak to jistil, ale jak si viděla, pěkně zuřil.“

„Ale do tohohle mu nic není,“ zamumlala jsem.

„Víš, tehdy ti o Nephillimech neřekl prý vše,“ začal. „Nephillim se mohou spojit s upírem.“

„Jak jako spojit?“

„Je to obřad spojení na celý život. Upír daruje té, kterou si vybral, svou krev a tím se k ní připoutá. Ona se mu pak musí odevzdat celou svou duší a dát mu svou krev. Tím se připoutá ona k němu. Potom tvoří jednu bytost. Ale není to jako manželství. Nedá se z toho vycouvat. Upír pak bude milovat na vždy tu, kterou si vybral a nebude pro něj žádná jiná,“ vysvětloval a oči se mu podivně leskly. Michael… můj na celý život… jen můj… přijmout jeho krev… životní láska… na celý život…

„Proč ti to říkal?“ zeptala jsem se a uhnula před jeho pohledem.

„Myslel si, že si moje vyvolená,“ zašeptal a prsty mi přejel přes tvář na linii krku.

„A jsem?“ Moje zvědavost nedala a já se zeptala. Podívala jsem se na něj a odpověď si přečetla v jeho očích.

„Ano…“ zašeptal a zajal mé rty v něžném polibku. Zasténala jsem a nechala se ovládnout.

„Liss, já tě miluju,“ vydechl mi do rtů. Sklenku jsem položila na parapet krbu a otočila se zpět na Michaela. Objala jsem ho kolem pasu a přitiskla se k němu, jak nejvíce to šlo.

„Taky tě miluju, Michaeli.“ Dal mi prst pod bradu a donutil mě podívat se mu do očí.

„Je pravda, to co říkáš?“ zašeptal. Pod jeho pohledem jsem roztávala. Neschopna vydat jedinou hlásku, jsem němě přikývla. Sám odložil skleničku na parapet, a pak mě vzal do náruče. Pomalu mě pokládal na kožešiny a nepřestával mě hypnotizovat.

Lehl si na bok vedle mě a přiblížil se k mým rtům. Jemně se otíral svými rty o mé a přitom šeptal, jak moc mě miluje.

„A není na to moc brzo?“ vydechla jsem. „Přeci jenom jsi mladý…“

„A to tě trápí?“ zeptal se, aniž by přestal okusovat spod mé čelisti. Otřásla jsem se blahem.

„Ne…“ Pomalu jsem mu rozepínala knoflíčky u košile, a pak mu ji vysvlékla. Přejela jsem prsty po jeho pevném břiše a jemně se zasmála jeho vzdychnutí. Skopnul si boty a já mu pomohla s kalhoty. O několik vteřin později jsem byla zbavena šatů.

Prsty lehce bloudil po mé hrudi a mně se z hrdla vydral sten, když se začal věnovat mým prsům. Dlaněmi sjel na mé boky a jedním trhnutím, mě zbavil toho přebytečného prádla. Sama jsem se zbavila toho Michaelova.

„Liss, uděláš mi tu čest a staneš se mnou družkou?“ zeptal se a pohlédl mi do očí.

„Ano,“ vydechla jsem a zmocnila se jeho rtů. Odtáhl se ode mě a najednou odněkud vytáhl malou dýku. Než jsem stihla cokoliv říct, říznul se do krku a sklonil se jím ke mně.

„Michaeli,“ zasténala jsem a přitiskla rty na jeho ránu. Jakmile se mi dostala jeho krev mezi mé rty, jakoby ve mně vybuchla bomba. Jeho krev byla sladká a neuvěřitelně dobrá. Žádná příchuť rzi a soli, jak jsem čekala.

„Ano Liss…“ zasténal a nepřestával mě hladit. Po nějaké době jsem se od něj odtáhla a ránu mu olízla, tak, jak to vždycky dělal on mě. Slíbala jsem kapičky krve, které mi předtím utekly, a potom pokračovala přes jeho čelist ke rtům.

„Michaeli… Bože já tě miluju,“ zasténala jsem, když propojil naše těla v jedno. Vyhledala jsem jeho rty a políbila. Neunikla mi skutečnost, že mu narostly špičáky. Znovu přirazil svými boky a já zvrátila hlavu vzad a dala mu tichý souhlas, že se může napít.

Zamručel a jeho zuby projely mou kůží bez jediné bolesti. Lehký tlak jeho zubů a potom neuvěřitelná slast.

Přirážel ve zrychlujícím se tempu a něžně sál mou krev. Bylo toho příliš. Ten tlak v podbřišku náhle vypukl a já se ztratila v okamžiku výbuchu. Záda se mi vyklenula ve snaze vyrovnat se s tou slastí, avšak bylo jí příliš.

Mé tělo se stále třáslo a já jen okrajově zaznamenala, jak Michael vytáhl své špičáky z mého krku a ranky olízl.

Chtěla jsem víc. Chtěla jsem jeho.

Přetočila jsem Michaela pod sebe a znovu začala pomalým tempem přirážet. Kousala jsem ho na krku, ale neprokousla jsem mu kůži. Svou hrudí jsem se otírala o tu jeho a užívala si jeho přerývané sténání.

Líbala jsem ho na hrudi, na klíční kosti, na bradě a znovu dospěla vrcholu. Možná to nebylo takové překvapení.

Vyčerpaně jsem se sesula na jeho hruď a dýchala jako po běhu na dlouhou trať. Jeho ruce mě objaly a přitáhly ještě blíž. Oddělila jsem naše těla a posunula se vedle něho. Nohu jsem stále měla přes jeho pas a jedna jeho ruka mi jezdila po stehně tam a zpátky.

„Miluju tě, strašně moc,“ zašeptala jsem.

„Víc než svůj život,“ zašeptal v odpověď. Dala jsem si ruku pod hlavu a dívala se mu do očí. Můj pohled opětoval a nepřestával mě hladit po noze. Po nějaké době se jeho ruka zastavila.

Leželi jsme bez hnutí, přitisknutí k sobě a dívali se do očí. Kdo by teď přišel, myslel by si, že tu před krbem leží dvě sochy, vytesané z mramoru.

Záda mě hřály plameny ohně, který spokojeně plápolal v krbu. Nemluvili jsme. Na co slova, že? Slova jsou zbytečná. My jsme si rozuměli i bez nich. Cítila jsem, co cítí on. Lásku, spokojenost, úplnost, radost…

„Máš hlad,“ zašeptal do ticha. Usmála jsem se a vstala. Sebrala jsem mu košili z ruky a oblékla si ji. Michael si vzal kalhoty a došli jsme do kuchyně. Otevřela jsem ledničku a zkoumala, co by se z toho, co tu bylo, dalo udělat.
„Hmm…“ Vytáhla jsem nějaké ovoce a vše dala na linku. Pak jsem vyndala toustový chléb ze skříňky a dala ho na rozpálenou pánvičku, kterou tam postavil Michael. Trochu jsem osmažila několik toustových chlebů, dala je na talířek a namazala je máslem.

(hudba)

Vyndala jsem ještě mísu a nakrájela do ní ovoce. Vzali jsme to a donesli před krb. Sedla jsem si a hned si chtěl vzít. Michael mě ale zastavil. Sám vzal kousek ovoce do ruky a přikázal, abych otevřela pusu. Vložil mi jej do úst a olízl trochu šťávy, která mi stekla ze rtů, těmi svými.

Pak ulomil kousek toustu a znovu mi ho dal do pusy. Krmil mě tak dlouho, dokud si neusmyslil, že už nemůžu.

„Ty máš ale taky hlad,“ zašeptala jsem a začala ho krmit.

Když jsem do něj nacpala zbytek ovoce a uznala, že má dost, vstala jsem a odnesla to zpět do kuchyně. Dala jsem to do dřezu a pustila se do umývání. Za pár chvil mě Michaelovy ruce chytly za boky a přitiskly k jeho tělu. Najednou se zdál být vyšší…

Zaklonila jsem hlavu a nechala se lapit v jeho žádostivém polibku. Zasténala jsem. O takovém polibku, sní ženy po celém světě. Spalující, milující, vášnivý, myšlenky zahánějící polibek.

Po slepu jsem vypnula vodu a otočila se k němu čelem.

„Wow! To ste udělali takovej nepořádek vy dva? No páni!“ zazněl kuchyní hlas a já vypískla leknutím. Michael se ode mě odtáhl a zastínil mě svým tělem. Rozdýchávala jsem ten šok a zavřela oči.

„Co tu sakra děláte?“ zeptala jsem se, když jsem to rozdýchala. Naklonila jsem se na stranu, abych na ně mohla vidět. Stáli tam úplně všichni, mimo holek.

„Emm, no… jak bych ti to řekl,“ začal Tay. „Asi takhle. Liss, my tu bydlíme,“ řekl a sesul se k zemi v záchvatu smíchu. Ostatní se taky zasmáli.

„Ale co tu děláte teď? Alice říkala, že se vrátíte až těsně před rozedněním,“ vysvětlovala jsem.

„Liss, právě vyšlo slunce.“ Cože? To jsme tady byli tak dlouho? No, není se čemu divit…

„Co to…?“ podívala jsem se na Daniela a viděla, jak se zhluboka nadechl. Pak pohledem spočinul na Michaelově krku.

„Vy ste se spojili,“ konstatoval a pohledem mě provrtával. Opatrně jsem přikývla a sledovala jeho reakci. Chystal se něco říct, ale do kuchyně vlítly holky.

„OK! Tak nechte tady ty dva na pokoji a běžte do svejch brlohů!“ zašvitořila Alex a vyháněla je z kuchyně. Vděčně jsem se na ni usmála a za pár chvil jsme tu byli sami.

„Co říkáš na ranní posezení v trávě?“ zeptal se mě a vyzvedl mě do náruče. Vyšli jsme na zahradu a Michael si sednul do trávy a já na něj. Opřela jsem se o jeho hruď a poslouchala jeho klidné srdce.

Prudce jsem otevřela oči, když mě někdo chytnul za ruce a vytáhl do stoje. Na zahradě bylo několik mužů. Vytrhla jsem se jednomu, co mě držel a zneškodnila ho.

„Liss! Uteč!“ zařval Michael. Otočila jsem se jeho směrem a viděla, jak se snaží udržet několik mužů ode mě. Cítila jsem jeho strach o mě a jeho vztek.

Zneškodnila jsem další muže u mě a běžela k Michaelovi. S čím jsem ale nepočítala, bylo to, že mě někdo praští do hlavy. Ztratila jsem vědomí…