OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » I promise I am not ok - Prolog a 1. kapitola

04.06.2011 (14:00) • Magnolie • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 607×

Úvod

Postavy:

- Lila Pearl Pearson - kreslí tváře

-Eve Whoren - sociální pracovnice

- Irma Williams - odbornice na zbraně a výbušniny/ chemička

- Mackenzie Taylor – odbornice na kosti

- Sunny Okamury - patolog

-Jack Sullyvan - Sully – psychiatr

- Leri Newman – agent FBI

- Ian Thormen – agent FBI

- Miquel Martinéz – odborník na hmyz

- Andrew Ryan – geolog / blízký přítel Martinéze

- a hromada vedlejších postav

Něco o příběhu: Bude to detektivka a taky dost romantika.

1. kapitola je krátká, ale budu přidávat dost často další díly.

Ráda bych taky řekla a požádala o komentáře jestli má vůbec smysl další díly přidávat. Opravdu všem moc děkuji.

Magnolie a Lucík Rimsi

Noční tulák

Washington D.C., čtvrtek, 22:56

Když Iana Thormen zavolali v jedenáct hodin večer na místo činu myslel si, že půjde o běžný případ jakých měl v poslední době víc než obvykle. Ale v okamžiku kdy zahlédl zohavené tělo, věděl že rozhodně nejde o běžný případ. Na zemi leželo nahé ženské tělo pokryté krví.

„O co jde?“ zeptal se doktorky Mackenzie Taylorové, která se společně s doktorkou Okamurovou skláněla nad tělem oběti.

„Žena. Dvacet let. Běloška. Vypadá to, že jí pořádně zbili. Víc zjistíme až po pitvě,“ odpověděla za ni Sunny a rukou pokynula zřízencům, aby odnesli tělo.

„Potom se uvidíme,“ odvětil detektiv Thormen a na rozloučenou na obě ženy kývl. Kousek od něj se zoufalý, mladý strážník snažil uklidnit rozrušenou ženu. Přistoupil k nim a rukou mávnul na strážníka na znamení, že může odejít. Mladý muž si viditelně oddychnul. Ian se otočil na ženu.

„Dobrý večer, jsem detektiv Ian Thormen a vyšetřuji případ…“

„Catty Louová, našla jsem to tělo, detektive.“ Přerušila detektiva sladkým hlasem a několikrát flirtovně zamrkala.

„Ehm, ehm,“ odkašlal si Ian nervózně. „ Dobře tedy, mohu se vás zeptat na několik otázek?“ Žena pohodila dlouhými blond vlasy a kývla.

„Co jste dělala zrovna tady?“

„Kousek odtud se mi porouchalo auto a tady není žádný signál. Tak jsem se rozhodla, že zkusím najít nějakou benzínku. Pak se mi tady zlomil podpatek a spadla jsem kousek od toho těla,“ odpověděla Louová.

„Dobře. A nevšimla jste si něčeho další ho? Auta? Někoho kdo třeba odcházel?“ ptal se znovu Ian. Potřeboval detaily k vyřešení případu.

„Ne! Jak jsem řekla nic jsem neviděla a neslyšela. Byla dost tma,“ odsekla podrážděně svědkyně. Detektiv si unaveně povzdychl a kývl na znamení, že rozuměl.

„Chápu. To je vše. Máte někoho kdo vás odveze?“

„Ó ano, už jsem volala svému příteli.“

Thormen dojel domů až okolo třetí hodiny ráno. Přemýšlel o té ženě, která se představila jako Catty Louová. Ta žena očividně něco věděla a za žádnou cenu to nechtěla prozradit. Bude si na ni muset ještě posvítit. Loudal se po příjezdové cestě ke svému domu, kde na něho nečekala ani rodina, přítelkyně ani domácí mazlíček. Vytáhl z lednice zbytek indického jídla z minulého týdne, když si k němu přičichl zjistil, že jídlo je zkažené. Raději ho vyhodil a šel spát o hladu.

Další ráno když vstal,vypil svoji ranní kávu, nasedl do svého auta a jel rovnou za Sunny Okamurovou, místním patologem, do pitevny. Tam ho doktorka přivítala s rukama v latexových rukavicích celých od krve. Když se koukl na zohavené tělo, mírně se mu zatočila hlava.

„Takže jak naše oběť zemřela?“ zeptal se Ian.

„Začalo to škrcením, když se podíváš pozorně, vidíš tady malé pohmožděniny na krku. Oběť se musela ze sevření dostat a když chtěla utéct, útočník ji chytil za vlasy a určitou vzdálenost ji táhl po zemi. Našla jsem částečky hlíny v ranách na rukou. To vysvětluje ty vytrhané vlasy a zarudlou pokožku hlavy. Má vážné pohmožděniny v oblasti obličeje, hrudníku i břicha, a byla znásilněná. Odebrala jsem všechny možné vzorky a nechala kluky je analyzovat,“ odpověděla doktorka. „Jo a mimochodem, chybí jí pravý palec na noze. Byl uříznut ostrým předmětem ještě, když byla oběť živá. Měkká tkáň kolem rány je nasáklá krví. Už jsi něco takového někdy viděl?“ zeptala se Sunny.

„Ne. A raději se podívám do složek starých případů, kdyby náhodou bylo takových případů víc. Skvělá práce, doktorko.“

Ian dorazil do své kanceláře a došel si do skladu pro tlustý šanon, který byl naplněn k prasknutí odloženými nebo nevyřešenými případy. Vše prohlížel pečlivě, hledal spojitost s jejich novým případem. Hledal cokoliv – znásilnění, škrcení a hlavně uříznuté prsty. Našel pár případů znásilnění, ale vždy z toho oběti vyšly živé, našel i jeden případ kde došlo ke škrcení, ale i v tomto případě oběť vyvázla relativně v pořádku. Najednou ho zaujal titulek jednoho případu  - Vražda mladé dívky, vrah se vysmívá! Otevřel složku a přečetl si, o co v tomto případu jde. Zjistil, že se případ velmi shoduje s tím jejich, dokonce oběti uřízl palec na pravé noze, ale palec poslal místní policii s dopisem. Ian pocítil v žaludku známý záchvěv čiré hrůzy když četl detaily případu. Později ještě toho dne za ním do kanceláře přišel jeho parťák Leri Newman a podal mu malyý, úhledně zabalený balíček, který byl adresován jemu. Otevřel ho a našel uvnitř vzkaz společně s nějakým uzlíčkem. Obsah vzkazu byl jasný.

Budou další na řadě!

Vrah oznamoval, že hodlá ve svém počínání pokračovat a chtěl aby mu byli všechny vraždy, které spáchal připsány na účet. Jako důkaz přiložil uřízlý palec, který byl uložen ve vyřezávané, dřevěné truhličce. Ian ihned zavolal Sunny, že potřebuje co nejrychleji porovnat DNA palce a oběti. Jestli by se shodovala, znamenalo by to jedno – další mladý život byl zmařen psychotickým vrahem.

TO BE CONTINUED...