If you realy love me, let me go.....2.díl • OurStories.cz ~ naše povídky

Minulost nezměníš...

21.09.2009 (09:00) • LonelyRebel • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1015×

„Angie! Gie!“ blondýnka stále pokračovala dál chodbou. „Angie! Do pekla!“ brunetka ji dohnala a popadla za rameno.

„Nech mě!“ ohnala se Angie a včas se zastavila, aby kamarádce neublížila.

„Kris?!“
„Jasně! Kdo bych měla být? Úchyl? Přisáhám, že si v očích měla hrůzu! Co se děje?“

„Nic se neděje...“ Angie pokračovala dál ke třídě.

„Já to vím! Nemusíš to zapírat!“

„Cože?“ zastavila se.

„Chodíte spolu!“
„S kým?“

„S Patrickem!“

Očividně se jí ulevilo.

„Jak jsi na to došla?“ usmála se.

„Viděla jsem vás včera... To je skvělý! Proč jsi mi to neřekla?“
„Nechtěla sem to zakřiknout a ani nijak rozmazávat po škole!“

„To jsi celá ty!“ zašklebila se Kris a vešla i s Angie do třídy.

„A když už jsme u toho co sem všechno včera viděla... potkala sem Richieho!“ při vyslovení toho jména jí znovu bodlo u srdce.

„Vážně? On žije?“
„Ty si nepřipouštíš, že je na jedné planetě! Natož tak, že je v jednom městě a hůř na jedné škole! Vzbuď se blondýnko!“

„Klídek jo? Klídek!“

„Snažím se z tebe už měsíce vypáčit co přesně se stalo!“
„Proč?“
„Protože bych ráda věděla co tě tak žere!“

„Mě nic nežere! Jestli sis nevšimla mám novýho kluka!“
„Ale stejně...“

„Co? Chceš určit kdo z nás má vinu na tom, že se to podělalo?“
„To ne!“

„Kris... vím, že jsi i jeho kamarádka, ale přestaňme se v tom přehrabovat... je to minulost a tu nezměníš!“

„Chtěla bys ji změnit?“ Kris hodila na Angie nevinný výraz.

„Kris! Přestaň!“

„Ano, slečno McEwansová, máte pravdu!“

V obou děvčatech škublo, při svém hašteření přeslechli školní zvonek a prošvihli i příchod učitelky.

„Bylo by dobré, kdybyste stichly a rozdaly papíry na malý testík!“

Flashback:

„Konečně budou prázdniny...“ usmála se Angie a usadila se na klíně hnědovlasého chlapce.

„Budeme mít na sebe víc času...“
„Kam vlastně pojedeš?“

„Pojedu jen s rodiči na týden a pak budu moct být celý tvůj...“

„Tak to jo...“ její úsměv trošku pohasnul.

„Co se děje?“
„Celkem nic...“
„Něco se dít musí!“

„Mám trošku nabitější program na prázdniny...“

„Co to znamená trošku?“
„Týden s rodiči, týden u tety, stanování se sestřenicí a na celý první měsíc mám brigádu i s Kris...“
„Kde sis sehnala brigádu?“

„Je to ve městě...“

„V McDonaldu?“
„Víceméně... budu v Lonely tunes...“

„To je pro malé děti ne?“

„Jo. Budeme tam s nimi od rána do odpoledne až si je rodiče budou moci vyzvednout z práce. Budu chůva.“ usmála se.

„Slyšel sem, že tam dělá i Dave!“
„Který Dave?“
„Víš, o kterém mluvím!“
„Dave? Jako ten Dave?“
„Jo! Přesně ten! Nesnáším ho!“
„Klid... nějakej Dave je mi ukradenej ani ho neznám!“ políbili se a tím jejich debata skončila.

Autor: LonelyRebel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování