OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Impossible Little Things 33

07.05.2013 (16:00) • JanieHutcherson • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 638×

Lehám si do, jak mi jasně objasnil Niall, své postele. Okamžitě usínám. Jen v triku a mokrých spodkách. Jo. Chci se umýt. Ozve se zaťukání. Zaskučím. Ať jde pryč!

„No tak... pusť mě," ozve se Louis. Já zamykala? Já mám zámek?

„Není zamčeno," ozve se vzdech a pak klapnou dveře. Ležím na boku a zavírám oči.

„Měla by ses umýt. Vím, že jsi unavená, ale prosím. Jdi se umýt," slyším, jak chodí po pokoji. Zabručím. Něco klapne o noční stolek přede mnou. Dosedne na postel. Otevřu oči. Ve tmě rozeznávám jeho postavu. Stáčím se ješte víc do klubíčka. Natáhne ruku a začne mě hladit po obnažené noze, kterou má nejblíž. Chtěla bych ji stáhnout pod peřinu. V nečekanou chvíli mě za ni chytne a prudce trhne. Vytáhne mě tak z postele a pevně chytne za ramena, aby mě udržel na nohou.

„Dole je Niall, nahoře je volno. Vem si tam jakýkoliv ručník. Pak dojdi ke mně do pokoje. Dám ti něco na sebe," otočí mě ke dveřím. Vstrčí mě do koupelny a zavře dveře. Jak to tak vypadá, už se budu muset umýt.

Sáhla jsem po bílém ručníku a omotala si ho kolem sebe. Pak jsem si vzala ještě jeden a zamotala si do něj vlasy. Sprcha mě kupodivu probudila. Pomalu strkám hlavu ven z koupelny a rozhlížím se po osvětlené chodbě. Koupelna leží mezi jedněmi dveřmi od schodů a druhými v rohu. Naproti koupelně jsou jedny dveře a vedle nich další v rohu a u schodů. Ty naproti koupelně jsou otevřené. Vidím, jak po pokoji plném krabic projde Louis. Vydám se tam. Jakmile mě uvidí, cuknou mu koutky. Vypadá to, že začal vybalovat. Kývne hlavou na postel.

„Počkej tady, prosím, skříň je ti otevřená," odešel. Spodky. Potřebuju spodní prádlo. Otevírám jeho skříň a vidím, že má už skříň plnou. Otevírám jeden šuplík a narážím na jeho boxerky. Bude to muset stačit. Beru nějaké, které vypadají malé a obtažené, a natahuju si je. Rychle sahám po jednom triku a oblékám si ho. Ručník padá na zem. Koukám na sebe do zrcadla. Potřebuju kalhoty. Šahám po nějakých kraťasech a natahuju si je. Pak si sundávám i ručník z hlavy. Rychle si prohrábnu vlasy a hodím je na bok. V té chvíli se otevírají dveře koupelny. Vychází Louis. Vykuluju oči. Teda alespoň myslím. Sedím přímo naproti dveřím a to, co vidím, mi vyráží dech. Louis jenom v ručníku obmotaného kolem pasu. Hmm... rychle si koušu ret. To tělo. Teda, myslela jsem, že můj kluk to tělo bude mít lepší.

„Nechci být jak nějakej blbej stereotyp, ale přestaň si kousat ret, Janie. Protože bych ho rád skousnul sám," zakření se na mě. Prostě mu úsměv musím oplatit.

„Fifty Shades of Grey," tlemím se na něj jak blbá.

„Možná bychom mohli něco zkusit," jde Louis ke skříni. Začíná něco hledat. „Tys asi neviděla moje extra stahovací spodky, že?" Odkašlu si s úsměvem. Podívá se na mě. Vytáhnu si lem spodků a ukážu mu je. Vidím, jak se pořádně nadechuje, a pak jde ke dveřím. Pořád se tlemím jak blbá. Zavírá je a začíná si mnout ruce. „Tak to budou muset dolů," konstatuje prostě a mně na okamžik přestává fungovat srdce. Přitahuju si nohy k tělu a pořádně tisknu.

„Ne," prohlašuju svérázně.

Ráno se budím se strašnou bolestí hlavy. Rychle si oblékám své už suché oblečení a hledám kus papíru.

Děkuju za možnost tu přespat.

Jedu na letiště.

Nechtěla jsem vás budit.

Doufám, že pořád platí nabídka sem přijet zpátky.

Janie

Rychle za sebou zavírám dveře.

Autor: JanieHutcherson (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Impossible Little Things 33: