OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » In Flames - 8. kapitola

12.08.2014 (11:00) • Ashley457 • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 860×

„Zvířata jsou přeci jenom kolikrát lepší společníci než lidé,” prohodil jakoby nic a ušklíbnul se.

„Tím doufám nechceš nic naznačit, že ne?”

„Ale vůbec ne, pokračuj.”

Hlasitě jsem se nadechnul. „Někoho... Někoho mi připomínáš.”

„Co, jsem stejně otravnej?” Zase ten hravý poloúsměv.

„Zapomeň na to!”

„Promiň, nechtěl jsem se tě nějak dotknout, nic jsem netušil.”

„To už je jedno, stejně se tu nemáme vybavovat jako nějací kamarádíčkové v hospodě.”

Přikývl a já si nemohl nevšimnout, že po jeho úsměvu a jiskře v jeho očích už nebylo ani stopy. Tak ať! Nic o mně neví, tak by si neměl hrát na mého parťáka.

Každopádně, není to tak, že bych zvířata nesnášel, vlastně mnohdy dávám jejich společnosti přednost. Nebo bych spíš měl říci dával, pochybuju, že bych si ještě někdy měl užít společnost zvířete. Tedy kromě těch zdivočelých vězňů a různého hmyzu, který se tu všude možně vyskytuje.

Když už jsme u hmyzu... Můj pobyt ve společnosti rozmazlené smetánky (kterou jsem dříve pohrdal a nemohl ji vystát) měl také své následky. Začal jsem se považovat za něco víc. Spousta známých měla své služebníky, kteří v podstatě fungovali jako ti ve starých dobách.

Služebnici měl i lord Myles, u kterého se jednoho dne konala oslava se spoustou alkoholu. (Podotýkám, že opíjení se byl jediný účel této oslavy, takže se na ní vyskytovali pouze “gentlemani” a dámy o této události nebyly vůbec obeznámeny... Nejspíše to bylo jen dobře, protože lady Mackenová by dokázala sama vypít celý vinný sklípek.)

Byl jsem zrovna sám v jednom ze salónků, protože spousta hostů se buď opíjela ve vstupní hale, a nebo již opilá ležela po jakémkoliv kusu nábytku (vlastně i na podlaze, kde ležel i sám hostitel), když služebná, které jsem poručil přinést mi další lahev vína (sám jsem byl již značně opilý, ale já, na rozdíl od ostatních, svůj alkohol zvládám velice dobře), zakopla (nevím, jestli na to mohla mít vliv ta skutečnost, že jsem v místnosti seděl skoro nahý, protože jsem se zrovna vypotácel z vířivky) a víno se vylilo přímo na mě.

Služebná v té chvíli ztuhla a zírala střídavě na mě a na poloprázdnou láhev vína, kterou ještě pořád svírala v rukou, a když jsem se s hrozivým výrazem zvednul z křesla a přemýšel nad všemi možnými urážkami, které znám, spustila proud omluvných slov a snažila se mě utřít ručníkem, který však polila taky.

Nevím, jestli za to mohla skutečnost, že jsem byl opilý, nebo to, že jsem člověka nezabil už dlouhou dobu, ale okamžitě jsem ji chytil pod krkem a začal jí škrtit.

Pozdě jsem si uvědomil, že jsem právě někoho zavraždil v cizím domě, ve kterém navíc byla i spousta potencionálních svědků. Jediné, co mi hrálo do karet, byla skutečnost, že jsou stejně všichni namol a navíc nejsou nikde poblíž.

Ale co jsem v té chvíli měl dělat? Věděl jsem, že ji musím dostat ze sídla, ale nemohl jsem to nějak provést, protože pokud jsem se chtěl dostat ven, musel jsem projít okolo všech. Nakonec jsem dostal nápad (který byl jen tak mimochodem pěkně stupidní, ale co už jsem měl dělat).

Autor: Ashley457, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek In Flames - 8. kapitola: