OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Jiný život - 31. kapitola

13.01.2012 (12:00) • martinexa • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1462×

Odplata, která se nikomu nebude líbit…

Z pohledu Guye:

Před očima se zatemnilo a já věděl, že je zle. Její rozhodnutí bylo patrné. A já věděl, že jsem prohrál a s mým největším nepřítelem. Nikdy jí neodpustím tenhle podraz. Rozhodla se a já jí rozhodně bránit nebudu. Roman vycítil, co se děje a snažil se mě přemluvit, ať nejančím, jak blázen. Kdyby jen věděl, co s ní všechno dělal a jakým způsobem to dělal. On ji donutil k sexu a Emily ho ještě prosila, ať večer dorazí. Znechucení, ten pocit mnou prostupoval jako nějaký hodně nakažlivý virus. Matt se teď musel cítit jako Pán Bůh a já zase jako trotl, co dělal Emily dobrý den. Chtěl jsem si s ní naposled promluvit, než navždy od všeho odejdu. Naposledy jí říct, jak by se se mnou měla dobře a pak už budu jen sám navěky.

„Tohle nemůžeš,“ řekl Roman a šel za mnou jako můj ocásek.

„Proč bych nemohl? Ty víš moc dobře, že už rozhodla, není o čem mluvit. Řeknu jí poslední sbohem a potáhnu. Tvá dcera si vybrala grázla a ty moc dobře tušíš, jakým způsobem ji přiměl k tomuto rozhodnutí. Ale ty nic neuděláš, protože je to Matt, tvůj druhý syn. Já už nejsem tvůj syn. Tvá dcera Matt tohle pouto rozpojili a myslím, že je to ani moc netrápí,“ do očí se mi draly slzy. Má hrdost mi nedovolila, abych propadl v zoufalý pláč a skolil se jako mimino.

„O co tady jde,“ tázala se nás dvou Julie a při tom nás s napětím sledovala. Moc dobře věděla, že jde o její Emily. Sladkou zrádkyni.

„O to, že tvá dcera je pěkná poběhlice.“ Roman do mě strčil, moc se mu nelíbilo, jak jsem nazval jeho dceru, ale mě to v té chvíli bylo úplně jedno. Krev mi vařila v žilách a já byl jako na trní. Nic už mnou nemohlo hnout. Už nikdy nic nepohne mými city, o to se už postarám.

„Včera spala se mnou, dnes si užívala s Mattem, který ji násilím donutil, aby s ním spala, a ještě větší gól je, že jsem s ní spojený a vše jsem to viděl. Emily se to líbilo a pak si řekla, že to s ním bylo lepší, než se mnou a dala mu přednost, ale dnes si to s ní vyříkám a vy mě nezadržíte. Hlavně jsem s touto pseudo rodinkou skončil a to navždy. Děkuji ti, Romane, za vše, co jsi pro mě udělal. Mám tě rád, ale nehledej mě. Jdu teď za Emily. Vyříkáme si to a pak odejdu, navždy rozumíš. Nesnaž se mě zastavit, nebo se něco stane. Něco hodně ošklivého, víš že, když se naštvu, jdu přes mrtvoly a mám rudě před očima. Mohl bych se taky usmyslet a Matta zabít. Rozuměl jsi mi?“ zeptal jsem se ho a při tom koukal na Julii i Romana.

Juliina pleť ještě více zbělela. Vypadala, jako by na ni přišla poslední hodinka. Ruce se jí rozklepaly a nozdry rozšiřovaly. V očích jsem zpozoroval zklamaní a slzy. Nyní nebyla na Emily moc hrdá a o to mi přesně šlo. Když se Matt může chovat jako hazl, tak já se budu chovat úplně stejně. Hlavou mi projel šílený nápad. Když, Matt může nutit Emily násilím k sexu, proč bych nemohl taky. Naposledy si užít násilnický sex bez toho, aby řekla půl slova. Řekla si o to.

Rozeběhl jsem se k domovu. V této chvíli mnou prostupovala absolutní nepříčetnost a zloba. Má chuť někoho praštit se znásobovala. Přidal jsem ještě více na běhu. Můj běh byl snad nejrychlejší, co jsem kdy zažil. Adrenalin proudil mým tělem jako střela. Konečně jsem byl na obzoru domu a mířil si to po schodech hned do Emiliina pokoje. Bude to takové malé překvapení. Pomsta bylo to jediné na, co jsem dokázal myslet. To, že jsem se choval neracionálně a úplně stejně pitomě jako Matt mě neodradilo. Lucas přece říkal, že se podobáme a teď vím, že měl vlastně pravdu.

Vrazil jsem k Emily do pokoje a dveře zabarikádoval, tak aby to všechny zdrželo na, co největší možnou dobu. Vrhl jsem se na ni jako zvíře. Její oči mě prosily o slitování, ale já v té chvíli cítil jen temnotu, zklamání, zradu a hlavně mojí pomstu. Zmocnil jsem se jejích úst. A strhával s ní šaty jako zběsilý. Už mě nic nezastaví. Zmocnil jsem se jejích prsou a hladil je, laskal jsem jí drsně bradavky. Ona opět vzdychala přesně jako u Matta. Ta holka je opravdu dílem ďábla. Hrál jsem s ní drsně a nic nedělal jemně. Přece po tom toužila.

Poté jsem sjel níž, roztrhal jí džínové kalhoty a násilím jsem jí vjel rukou do kalhotek. Její oči ztmavly touhou. Jak jsem ji za to nenáviděl. Donutila mě k tomu, co jsem nikdy nechtěl udělat. Nikdy se nechovat jako zvíře. Neměl jsem v úmyslu, aby mě pohltil zvířecí pud. Stalo se. Chopil jsem se jejích kalhotek a rozerval je na malé kousíčky.  Dál jsem Emily rychle roztáhl nohy a jazykem začal prozkoumávat její sladké tajemné zákoutí. Rychle jsem pokračoval a při vrcholu přestal stejně jako Matt. Bude žadonit jako děvka!

„Guyi, nedělej to, prosím,“ prosila mě a v očích se jí leskly slzy. Ne tímhle mě neobměkčíš, řekl jsem si v duchu a řekl jí: „ Nepřestanu a budu tě dráždit dál. Dokud neřekneš, že chceš jen mě. Jenom mě. Slyšíš,“ můj hlas zněl mnohem tvrději až strašidelně. Mě svaly se napjaly a jazyk pokračoval v práci. Vnitřní hlásek mě upozornil, kdy to má přijít, a já přestal, takhle jsem zkracoval intervaly.

„Chci tě jenom tebe. Dokonči to,“ prosila a já to dokončil. Ona rychle oddychovala a já se sebe začal rychle strhávat všechno oblečení, až jsem se před ní objevil úplně nahý. Její oči si mě prohlížely a bylo v nich vidět výčitky svědomí, omluvy. To mě nezastavilo. Když, chcete zastavit již rozjetý vlak, jde to těžce. Musel jsem pomstu dokončit. Nevěděl jsem, jestli víc trestám sebe nebo ji, ale v té chvíli visel nad mou osobou temný mrak.

Lehl jsem si na ni a začal ji drsně líbat. Její jazyk mě objímal, jakoby říkal, promiň. Ale, já ho nechtěl poslouchat. Chtěl jsem si jen užít a vypadnout. Pak jsem si začal hrát jejími prsy a potom do ní vnikl a rychle přirážel jsem rychlým tempem a při tom se jí díval do očí. Chtěl jsem, aby věděla, že to byl trest pro ni a ne pro mě. Pocítil jsem orgasmus a ona po chvíli také. V duchu se mi asi milionkrát omluvila, ale já byl němý. Mluvily jen mé oči a činy. Svalil jsem se vedle ní a chvíli oddechoval. Ona mi chtěla podat ruku a já jí uhnul. Sebral jsem si věci a oblékl se. Naposledy se na ni podívala, vyšel ven z jejího pokoje.

Za dveřmi stál Roman a v rukou svíral zuřícího Matta. V jeho očích jsem viděl jen zlobu a já z toho měl upřímnou radost. Já ty mě tak já tobě. V té chvíli mé ego povyrostlo. Jsme stejný grázl jako Matt a už se jinak chovat nebudu. Je to polehčující okolnost být sviní. Já se na něj jen arogantně usmál a pokračoval do svého pokoje. Pomalu jsem se loučil se svým domovem, ve kterém jsem strávil dlouhá léta. Bude mi chybět, ale v jednom domě s Mattem a Emily nezůstanu. Všechny věci, jsem měl sbalené během minuty. Naposled jsem se ohlédl do mého pokoje a povzdychl si a pak vyrazil ven. Chodbou jsem mířil ke schodům a pak do vestibulu, kde stáli všichni členové Romanovy rodiny. Moje už nebyla.

Olivie mě probodávala pohledem, Karl stál vedle Olivie a držel ji jemně za ruku. Tak, Oliv konečně pochopila, co je pro ni nejlepší. Měl jsem aspoň pár sekund radost z toho, že aspoň někdo může mít štěstí, když ne já. Vedle Oliv s Karlem stáli Natálie s Lucasem. Tvářili se velice smutně, jako by někdo umřel. Julie v místnosti nebyla. Určitě si měla, co říkat s Emily. Po mé levici stál Roman a držel Matta za flígr. Ten stále supěl, jak sopka Etna. V té chvíli viděl rudě přesně jako já a dobře mu tak.

„Je mi líto, že se s tebou musíme rozloučit,“ pověděl Roman a při tom se tvářil, že vůbec netuší, co se před chvílí stalo. Opravdu netuším, proč nezasáhl. Asi se nechtěl dceři plést do života. Sám říkal, že si musí vybrat.

„Guyi, ty jsi takový debil,“ rozčilovala se Oliv a pokračovala: „Proč ses zachoval stejně jako on, máš na víc,“ pověděla a otočila se ke Karlovu ramenu. Karl ji jemně objal a přitom ji druhou rukou hladil po zádech.

„Guyi, doufám, že ve světě najdeš víc štěstí, než v tomto domě. Škoda, že ti to s Em nevyšlo, moc jsme ti to přál,“ podotkl Lucas a na znamení rozloučení mi zamával.

Natálie ke mně přicupitala a objala mě. „Nevyčítám ti, co jsi udělal. Život je někdy těžký a ještě víc pokud máš za soka Matta. Hlavu vzhůru tvá budoucnost se stane veselejší, až poznáš tu pravou.“ Natálka mě ještě pohladila po tváři a dala polibek a do ucha mi pošeptala: „Sbohem, mám tě ráda navždy,“ a odešla k Lucasovi.

Karl mě kamarádsky objal a já mu šeptem řekl: „Kamaráde, jsi pašák, získal si Oliv, gratuluji.“ Karl se na mne usmál a řekl: „Sbohem,“ a přitom mi podal ruku a rukou mě poplácal po rameni.

„Karle, Lucasi, pojďte sem a chyťte, Matta, chci se taky rozloučit,“ řekl Roman, Karl a Lucas už měli Matta ve svých spárek. Je pravda, že se mlel jako ryba na suchu, ale proti dvěma nic nezmohl kord po tom, co ho Oliv řádně kopla do rozkroku s větou: „To máš za to, že píchaš, kde nemáš, debile,“ a vyplázla na něj jazyk. Matt byl těžce nasraný. Ale, nezmohl proti tomu vůbec nic. Já se tomu musel smát.

„Guyi, když se ti zasteskne, víš, kde je tvé místo. Jsi pořád můj syn, i když tvrdíš, že ne. Miluji tě a navždy. Neshledanou,“ řekl se slzami v očích Roman a otcovsky mě objal.

Poté ke mně přišla i madam vzteklá Oliv. „Jak mě to sere, že jsi nevyhrál ty, ale tenhle kretén. Neboj, bude mít to, co chtěl a bude se o to muset starat. Mám tě ráda, i když to, co jsi udělal Em, nebylo zrovna, to co ti schvaluji,“ řekl a políbila mě na tvář.

Zamával jsem všem na rozloučenou a rychle zmizel z dohledu. Naposledy se otočil, podíval se na dům a nastoupil do auta. Nevím, kam pojedu, ale bude to hodně daleko odtud.

Máte tu další dílek za každý koment budu ráda. Jak se Vám líbí reakce Guye?

Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jiný život - 31. kapitola: