OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Láska, která zemřela... - Kapitola 1.

19.11.2011 (18:00) • Kristyn124 • Povídky » Na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 759×

Kapitola 1.

Ležím na posteli a na zemi mi leží knížka biologie, dějepisu a češtiny. Měla bych se učit na tu zítřejší písemku, ale nemůžu… Vrtá mi hlavou myšlenka, proč jsem se s ním nedala dohromady už dřív. Zajímalo by mě, proč jsem byla tak hloupá a tenkrát mu řekla ne. Také jsem si všimla, že za poslední tři měsíce u naší třídy je nějaký kluk, zajímalo by mě, na co nebo spíš na koho tam čeká. S vrtajícími myšlenkami v hlavě zvednu znechuceně knížku biologie. Chvíli se dívám do knížky s výrazem „učím se", ale za pouhou chvilinku mě máma volá k večeři. Když přijdu dolů čeká mě nejedno překvapení, ale rovnou dvě!

Nejen že k večeři máme špagety s boloňskou omáčkou, kterou máma nesnáší, ale také dnes nebudeme večeřet sami. Připravím příbory a mamka mezitím nandává na talíře slizký špagety, protože je nechala ve vodě příliš dlouho. Když usedneme, představí mi mamka svého přítele.

„Tak tohle je Marek, Lucko.“

„Ahoj, rád tě poznávám," namítne Marek.

„Ahoj," odpovím mu.

„Dozvěděl jsem se, že máš ráda bonbóny Haribo.“

„No, ano," odpovím mu s nejistotou.

„Pár jsem ti jich přivez z pracovní cesty. Doufám že máš ráda všechny druhy.“

„Nevybírám si… Nejsem vybíravá to mě mamka neučila," ušklíbnu se.

„Ale no tak, Lucko, nebuď otrávená,“ přidá se do konverzace mamka aniž by ji o to někdo prosil.

Když dojíme, poděkuji Markovi za bonbóny a uklidím talíře. Po chvíli s nimi strávenou v obýváku se odeberu do svého pokoje. Zkontroluji, jestli mi nepřišel email, textovka, a pak ulehnu do postele s učebnicí němčiny.

Po chvíli mi zavrní mobil na nočním stolku, odložím učebnici a posadím se. Na mobilu zmáčknu tlačítko přečíst sms a počkám než se textovka načte: „Ahoj, nemůžeš na chvíli k nám? Jsem doma sám. :P"

No jistě, jak jsem si mohla myslet, smsku poslal Dan. Dan chodí k nám do školy od páté třídy, už se o mě snaží hrozně dlouho i přesto, že jsem mu několikrát vysvětlovala, že s ním chodit nebudu, to zkouší znova a znova.

„No jo," povzdychnu si. „Někteří kluci jsou prostě neoblomný." Po chvíli rozmyšlení mu napíšu odpověď: „Klidně, ale nečekej, že si s tebou budu povídat. :P"

V zápětí mi přišla smska:  „Ta ni nečekám!" Okamžitě jsem na sebe hodila upnuté černé džínsy, světle modrou blůzku, obula si kozačky a šla jsem. Když jsem přišla před Danovo dveře u domu a natáhla jsem se po zvonku a zazvonila, v zápětí mi otevřela mladá paní v zelených šatech a vlasech smotaných do copu.

„Dobrý den," pozdravila jsem.

„Ahoj, Lucko! Dan tě čeká nahoře tak si to tu užijte.“

„Jak užijte?" zeptám se, jak už mi došla slova Danovy mamky. Chvíli mlčí až pak z ní vypadne odpověď.

„Jedeme se s manželem podívat na nějaký nábytek do nového bytu.“

„Vy se budete stěhovat?" opáčím rychle.

„Dan ne, ale my ano.“

Než stačím cokoliv říct už spolu s manželem nastupuje do auta. Zamávám ze dveří, a pak dveře opatrně zavřu, a vyjdu potichu schody do druhého patra. Chvíli bloumám, který pokoj je Dana, ale pak najdu ten pravý. Leží tam kluk na posteli v uších má sluchátka od iPodu a prohlíží si časopis.

„Ahoj!“

Jak vidím, Dan mě ale neslyší a ani mě to nepřekvapuje, má tu hudbu tak nahlas, že i já slyším, co poslouchá. Trošku popojdu k jeho posteli a pohladím ho po zádech. Dan se položí na záda, sundá si sluchátka a s úsměvem mě pozdraví.

„Ahoj, nečekal jsem že přijdeš tak rychle.“

„To víš, jeli mi autobusy," s úsměvem odpovím.

To se Dan mezitím posadí na postel.

„Tak co budeme dělat? Chceš si něco zahrát? Či si povídat?" dráždí mě.

„Ne, nechci si povídat. Ale děkuji!"

Chvíli se na sebe díváme a než stihnu cokoliv říct nebo pronést nějaký návrh, mám jeho rty na mých. Hlavou mi projede myšlenka, že tohle není správné, ale to mě neoblomí. A dlouze a romanticky se líbáme. Po chvíli přestaneme podíváme se na sebe a usmějeme se.

„To bylo skvělý!" prohodí Dan.

„Ano, to bylo," usměji se na něj...

Autor: Kristyn124, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska, která zemřela... - Kapitola 1.: