Love in the darkness 1. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Ahojky. Přidávám sem další povídku. Je to o lovkyni upírů Lie, kterou pokouše upír a ona se změní na poloupíra. Lionel je upír, který je do Lii zamilovaný. Jakmile se dozví, že je Lia pokousaná, chce se ji vydat na pomoc.
Povídka je psaná z pohledu Lii a Lionela. Doufám, že se vám to bude líbit, prosím, zanechte komentář.
První kapitolka je z pohledu Lii, je o tom, jak se Lia a společenstvo Hunters chystá na lov upírů.

17.04.2010 (19:00) • Annabelle • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1408×

Liin pohled:

"Lio, dnes večer vyrážíme na tu akci, prosím, buď opatrná."

"Neboj se Nicku, budu."

Proč mám dnes večer být opatrná? Protože dnes večer vyrážím na lov upírů. Ano, je to tak. Jmenuji se Lia Larson a jsem lovkyně upírů. Společně s několika dalšími lidmi tvoříme společenstvo Hunters a jelikož jsem ve společenstvu nejmladší, je mi devatenáct let, tak se o mě každý strachuje.
Moji rodiče byli také ve společenstvu, ale před pěti lety je upíři zabili, přesněji řečeno je zabil jeden upír, Alric. Alric je nejsilnější ze všech upírů, už deset let se ho naše společenstvo snaží zabít, bohužel marně. Zatím je to on, kdo zabijí.
Po smrti mých rodičů se mě ujal jejich přítel Peter a začal mě učit bojovat. Pět let tvrdého tréninku a je ze mě prvotřídní lovec. Už jsem zabila několik upírů a ještě nikdy se mi nic nestalo, tedy až na pár oděrek. Ale vždy, když máme vyrazit na lov, za mnou přijde Nick a říká mi, že mám být opatrná. Nick je Peterův syn, je mu dvacet tři. Známe se už od dětství. Někdy vzpomínám na ty vylomeniny co jsme jako malí dělali. Teď už je všechno jiné, na vylomeniny už není čas.
Vím, že Nick ke mně cítí něco víc než jen přátelství, ale já ho beru jako bratra, nebo ho chci brát jako bratra, protože se citů k němu bojím.
A je to venku, lovkyně upírů, která se ničeho nebojí, se vlastně bojí lásky. O zabíjení upírů vím vše, ale o lásce nevím vůbec nic, nebo možná nechci vědět. Každý den s Nickem riskujeme životy a myslím, že je pro naše dobro, aby jsme se k sobě příliš nevázali, každý den může jeden z nás zemřít. A právě dnes večer opět dáváme naše životy všanc. Společenstvo se dozvědělo, že upíří mají dnes večer něco jako večírek, krvavý večírek. Až společenstvo na ten večírek vtrhne, tak začne ta pravá zábava.
Začíná se stmívat, přichází náš čas. Už se těším, jak upírům nakopu zadek. Stále doufám, že se mi povede zabít Alrica, chci pomstu za mé mrtvé rodiče.

"Lio, je čas," oznámil mi Peter.

"Dobře, už jdu."

Vyšla jsem ze svého pokoje a vydala jsem se do garáže za Peterem. Společenstvo Hunters má asi dvacet členů, někteří členi bydlí v domě společenstva a někteří zase ve svých domech. Já bydlím v domě společenstva. Je to velice rozsáhlý dům, společenstvo ho vlastní už přes sto let.

"Tak co připravena?" zeptal mě Nick.

"Jo, připravená a co ty?"

"Že se ptáš, už se moc těšim na to, jak jim nakopu řiť."

"Jen aby ji nenakopali oni nám," řekl Peter.

"Neboj tati, to zvládnem, že to zvládnem, viď Lio?"

Přikývla jsem a usmála jsem se, pak jsem nastoupila do auta. Na dnešní lov jede pět lovců. Já, Nick, Peter, Angus a Lucas. Angus a Lucas jsou výborní lovci, oboum je něco přes třicet a je s nimi velká sranda, pořád vyprávějí vtipy o upírech, nebo o vlkodlacích. Všichni jsme nasedli do auta a vydali jsme se na cestu. Peter řídil, Angus seděl vedle něj a já jsem seděla vzadu s Nickem a Lucasem.
Lucasovi začali cukat koutky, určitě zase přišel ne nějakej vtip.

"Hele, znáte tenhle? Sebevrah sedí v parku, dá si pistoli do pusy a zmáčkne spoušť. Jeho mozek se rozprskne a kolem jde upír a řiká: "Hele, pomazánka." Dobrej ne?"

Všichni včetně mě se začali smát, prej hele pomazánka. Pak bylo chvíli ticho, bylo na Lucasovi vidět, že se zase pokouší vymyslet nějakej vtip.
Zatímco Lucas vymýšlel vtipy, já jsem přemýšlela o snu, co se mi dnes v noci zdál. Zdálo se mi, že se miluju s krásnym klukem. Ten kluk byl samej sval. Jeho oči byly temně modré a jeho vlasy byly dlouhé a černé. Už se mi o něm několikrát zdálo, obvykle jsem si s ním povídala, ale dnes ten sen o povídání nebyl. Milovali jsme se, líbali jsem se a pak najednou ten kluk vystrčil špičáky a zakousnul se mi do krku. V tenhle moment jsem se celá zpocená probudila. Ten sen by byl krásnej, až na to upíří kousnutí. Nevěděla jsem, že je ten kluk upír, prostě jsme si vždy povídali. Nebylo to poprvé, co se mi zdálo o upírech, ale většinou se mi zdálo, že jim usekávám hlavu, nikdy se mi ještě nezdálo, že se s upírem miluju. Lucasovi zase začaly cukat koutky, a jéje.