OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Midnight Memories 13

13.04.2015 (09:00) • JanieHutcherson • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 565×

Dala jsem jasně najevo, že si Louise nevezmu teď, ale problém tu bude za pár měsíců, když se k tomu vrátí. A já v nejbližším roce nechci, aby se k tomu vracel. Nebaví mě na to myslet, i když vím, že na to budu muset myslet, a to ještě hodně.

Další věc je, že mě vykopli ze školy jenom kvůli tomu, že jsem nesouhlasila s velkým peněžitým darem. Tyhle lidi nesnáším. Vlastně, když si na to tak nějak vzpomenu... řekla jsem, že na ně podám žalobu. Musím to ještě zařídit.

Asi před hodinou mi napsal Adam, kde jsem, takže odhaduju, že jim to ještě nikdo neřekl a že až to přijde, bude to proslov typu: Bohužel nás opustila, neměla na to.

Jak ti mě naštvali!

Zrovna asi přes hodinu ležím ve vaně. Čekala jsem, že mě bude Louis hledat, ale dost zřejmě usnul.

Zvedám telefon z okraje umyvadla a opatrně naklikávám čísla, hlavně tak, aby mi nespadl do vody. Nic. Žádný shánění, žádná sms.

Mám vylézt? Ne. Na to jsem až příliš líná a je mi tady až příliš dobře.

Klikám na zprávy a otevírám ty s Louisem.

- Spíš?

Slyším z pokoje vedle známé pípnutí příchozí zprávy. Chvíli čekám a pak mi zavibruje mobil v ruce, až ho málem pustím.

- Probudila jsi mě.

- Není mi to líto.

- To je mi jasný

Musím se pousmát.

- Nudím se.

- Mám tam přijít?

- To už bych nevylezla nikdy.

- Vadí to?

- Stala by se ze mě svraštělá a stará dáma.

- Dáma?

- Stejně bych tě miloval. I kdybys byla stará a nechutná.

- A s plastikou tam dole.

- Ano, dáma. Nechutná?! KDE DOLE?!!!

- Ty víš, jak jsem to myslel.

- Nemám nejmenší tušení.

- Opravdu, Jane?

- Možná tuším...

- Chce se mi spát.

- Mně ne

- Jsi tak citlivá

- ... a tak unuděná.

- Neco podnikneme.

- Poslouchám.

- Nemůžeme vyjít ven, že? Můžeme se vrátit do Anglie.

- A tam jako můžeme vyjít ven? Navíc je tam v jednom domě dalších sedm, osm lidí. Podle toho, kolik jich Harry klovne.

- To znamená, že tady máme jediný prostor pro soukromí.

- A tím chceš říct...

- ... že už se zvedám...

- ... a jdeš sem?

- Nezvedám se.

- Jak mi můžeš lhát!

- Takhle.

Protáčím oči a pokládám mobil zpátky na umyvadlo. Spokojeně dál vibruje. Zase ho beru do ruk.

- Jane.

- Jane!

- Janie...

Neodepisuju a dávám ho zpátky na umyvadlo, kde dál spokojeně vrní, až přestává, a nic se pár minut neděje.

Najednou se dveře koupelny rozráží a dovnitř vchází naprosto oblečený Louis.

„Nečteš moje smsky?!" vyjede na mě. Stahuju si nohy k tělu a snažím se zakrýt, co to jde. „Mluvím s tebou, mladá dámo!"

„Mladá dámo?!" vyjeknu překvapeně. Párkrát přikývne a pak se zničehonic sehne a popadne mě ve vodě. Vykviknu nějaký divný zvuk, ale to už jsem v jeho náruči a nese mě mokrou do pokoje. Odkapává ze mě tuna vody.

„Pusť mě! Pusť mě! Bude tu strašný bordel!"

„To je mi fuk."

„Ale mně ne!" Začínám sebou škubat a házet, přičemž se ho snažím udeřít někam do míst, kde má hruď, ale jsem nahá, takže mi to moc nejde. Ježiši! Jsem nahá! „Louisi, jsem nahá! Nahá!"

„Mně se to líbí," otevírá loktem dveře do ložnice a já zcela kapituluju.

„Jsi úchylnej. Tak rychle, ať to máme za sebou." Pouští mě na postel a začíná líbat.

Autor: JanieHutcherson (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Midnight Memories 13: