Mystic princess - 13. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale přetrhl se mi uzel. Měla jsem do dneška napsané asi dvě věty, až dnes jsem zase všechno spojila a to všechno jen díky mým klávesám a Heart of Courage. :))
Ten konec byl šílený, já vím a dnes Vás zase ničeho neušetřím, protože jdeme k Rickovi a jak to všechno vímal on. Užijte si to!
Lussy

03.10.2011 (18:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1578×

Zčernalé oči

Vyhýbá se mi? Honilo se mu hlavou každé ráno, ale když na ni narazil, neubránil se úsměvu. Byla roztomilá, když se vztekala. Musel zatřepat hlavou nad tou představou. Ona a roztomilá? Vždyť je jenom kus ledu. Bylo vtipné, když se musel o pravdivosti ještě přesvědčovat.

Proč vlastně ještě zůstával na Zemi? Mohl si už dávno užívat luxusu, který by mu velice rádi poskytli všichni obyvatelé dračího království. Jak on sám sobě tvrdil, chtěl ji mít pod kontrolou. Sledoval každičký její krok. Za těch několik týdnů se naučil její plán zpaměti. Kdyby byl nějaký vrah a chtěl ji zabít, nebylo by těžké si na ni někde počkat v určitou hodinu.

Když odešla do školy i se svou kamarádkou, zmizel taky. Už dlouho zanedbával Ragnalda, neměl na něho náladu, ale stejně by si ho našel a kdyby se tak stalo, našel by i Lumi a Rick by měl pěkný průšvih. Objevil se v jeskyni zrovna když Ragnald prováděl ranní hygienu.

„Co že jsi se tady ukázal?“ optal se trpce Ragnald.

„Měl jsem něco na práci a mimochodem, nesu ti ten tvůj přívěšek.“ Jen co to dořekl, vytáhl z kapsy přívěšek, který byl podobný tomu, co sebral Lumi. Ragnaldovi se zablýsklo v očích. Tak přeci, byla mrtvá. Jediná osoba, která jej mohla ohrozit, nebo dokonce zastavit.

„Výborně! Já věděl, že mi ho doneseš! Teď je ta pravá chvíle oznámit to rodičům,“ zasmál se škodolibě Ragnald a promnul si ruce.

Na Ragnaldův rozkaz se přenesli do Taivasova hradu, kde bylo mrtvo, nikdo neměl na nic náladu a jen tak tak přežívali s posledními zásobami, které stejně všichni dávali Violetti, protože se jí síla nevracela dost rychle.

„Jak vidím, ještě žijete,“ promluvil do ticha Ragnald. Všichni vzhlédli, nikdo si jich totiž nevšiml, Rick je perfektně maskoval.

„Ovšem jeden váš člen už není,“ zasmál se a hodil směrem k Taivasovi Lumiin přívěšek. Taivas jej stihl zachytit ještě dříve, než jej zasáhl a když zjistil, co to je, popadl ho vztek.

„Jak jsi mohl?!“ vystartoval na svého otce, ale Rick mu jedním máchnutím ruky překazil jeho plány.

„To já ne, ale tady přítomný Rick. To jeho se ptej na detaily,“ smál se dál. Violetti propadla pláči a Taivas se držel seč mu síly stačily. Oransii byl v šoku, Pippuri se nedokázal ani nadechnout. Zároveň si toho ale spoustu uvědomil. V životě Lumi nevnímal jako ženu, ale spíše jako svou sestru, po smrti Harmy se na ni hodně upnul a zřejmě proto se s ní chystal oženit, měl ji rád, hodně a když zjistil, že ztratil i ji, zhroutil se mu jeho svět.

Rick nedokázal mluvit. Jen měl sklopenou hlavu, určitě by poznali, že lže a navíc nebyl tak zlý, aby zaséval ještě další rány, takový nebyl, to Ragnald by to dokázal. Nechtěl jim způsobovat další bolest vždyť se zrovna dozvěděli, že jim zemřela dcera, i když vlastně dál žila. Zmizel i s Ragnaldem, ale nejraději by ho tam nechal, aby ho rozcupovali na kousky. Tohle byla snad ta nejhorší věc, kterou kdy udělal, takhle někomu ublížit, raději by je cupoval na kousky než tohle. Bylo mu ze sebe špatně.

Opustil Ragnalda se slovy, že chce být sám a vrátil se do bytu. Ty dvě už byly dávno doma. Docela mu vyhládlo a tak se šel najíst. Po večeři se osprchoval a šel spát. Nemohl usnout, převaloval se z místa na místo, ale nakonec ho únava přemohla a on usnul jako nemluvně, když v tom uprostřed noci uslyšel zakvílení dveří.

Nejdřív si myslel, že mu straší ve věži, ale když celou místnost naplnila nasládlá vůně, kterou moc dobře znal, na tváři se mu rozlil úsměv. Byla v jeho pokoji, po těle se mu rozlil zvláštní pocit horka, i když vlastně vůbec nevěděl, proč ho navštívila. Lehce našlapovala na špičky, ale jemu neušel ani jeden její krok. Pod zavřenými víčky si představoval, jak lehce by mohla „tančit“ po podlaze.

Něco hledala, neustále poskakovala po pokoji a někde se přehrabovala, snažila se být potichu, ale někdy to prostě nešlo. Najednou bylo úplné ticho a pak její kroky začaly směřovat k jeho posteli a její vůně byla čím dál tím silnější. Cítil ji u sebe a pak se prohnula postel. Nehnutě ležel a dělal spícího. Skočila mu na jeho hru spícího a dál se snažila něco ukořistit a pak mu to došlo. Přívěšek.

Hned potom, co jí ho sebral, udělal pár kopií, jednu pověsil nad postel a tu druhou dal Ragnaldovi, ten pravý si samozřejmě uschoval na tajné místo. Lumi se zřejmě snažila dostat k tomu přívěšku, ale asi se jí to moc nedařilo, protože se pořád poposouvala na posteli. Najednou uslyšel hlasité „Cink!“. Kruci, dosáhla na něj. Až po něm sáhne zase, zjistí, že je to jen kopie!

Vystartoval po ní. Uchopil její ruku a stočil si ji pod sebe. Lumi nehnutě ležela pod ním, ani nedýchala. Držel ji pevně, aby se nevysmekla. Ruka mu volně sklouzla na její boky. Proboha, ona je jen v kalhotkách a tričku! Křičelo mu v hlavě. Cítil, jak mu pomalu, ale jistě černají oči. Přestával ovládat sám sebe. Začal se k ní lehce naklánět a ruce měl pořád na stejném místě.

„Vypadni!“ zavrčel jí do ucha, až jí naskočila husí kůže. Musela pryč a to hned!

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování