Seznam se s někým, kdo už se mnou nějaký čas je. Je to podrazák, odporný, vypočítavý a zatraceně sexy floutek. Muž, který si zaslouží rozbít tvář tolika způsoby, až to vyvolává kóma. Ne, vlastně takový není. Ale stejně tě jednou bude štvát. Takhle nějak to začalo...
07.05.2014 (19:00) • LeaLee • Povídky » Na pokračování • komentováno 28× • zobrazeno 1685×
Z nudy dokáže člověka vytáhnout jen pár věcí. Nejvděčnějším vždycky byl, je a bude alkohol. Někdy bych se dokázal opíjet celé dny, a kdyby někdo vymyslel bezednou láhev, líbal bych mu ruce a splnil první poslední, i kdyby to byl gay.
Bohužel takový koumák se nikdy nenašel a já si musel někdy najít i jiný druh zábavy.
Můj otec vždycky říkával: Já makat kurva nikdy nebudu – tak podle toho jsem se chtěl zařídit i já a dát životu nový rozměr.
Škola mě nikdy nebavila, byla to jen povinná otrava, která mi krátila čas, a moje školní výsledky nebyly nikdy nijak valný. Co se dalo dělat. Rukama jsem se uměl ohánět akorát, když mi šlo o život, ale radši jsem se spoléhal na rychlost svých nohou.
Nikdy jsem nikam nezapadal. Nechtěli mě ve školních sportovních klubech. Nechtěli mi nikde dát brigádu, protože jsem byl široko daleko proslavený jako syn alkoholika a nepřizpůsobivýho blázna z karavanu. Takže ve finále jsem kašlal i na školu.
Snažil jsem se prorazit jako tajemný zlodějíček, fantom drobných krádeží, ale vždycky mě chytli. Smolař jsem byl. A rozhodně po otci.
Můj život se otočil záhy.
Vracel jsem se domů po báječným večeru u Abby, kdy jsme se oddávali pití laciného alkoholu a souloži na stařičkém gauči její matky. Usmíval jsem se jako blbeček, protože jsem zase dostal, co jsem chtěl, i když s Abby to byla jen otázka času. Stačilo jen pár loků, zčervenala jí tvář a naservírovala se mi jako krocan o Díkuvzdání.
Svým způsobem mi nic nechybělo. Žil jsem si jako král sociálních případů, stále jsem se pokoušel zdokonalit v umění zlodějen a v těch úžasných chvílích jsem si dělal dobře na Abby. Nebo pod Abby. Podle toho, kolik toho zrovna vypila.
Rozrazil jsem dveře našeho smradlavého karavanu a málem se pozvracel.
Můj pupkatý, odporný otec se válel v kaluži zvratků a vlastní moči. Nedýchal, ale v ruce měl svou jedinou a milovanou láhev samohonky, kterou sháněl bůhvíkde. Naštěstí puch zvratků a moči přebyl pach samohonky, která svým lihovým oparem obklopila celý karavan. Škrtnout tam sirkou, tak by nastal okamžik z akčních filmů. Jedna jiskřička by způsobila mohutnou explozi a rozmetala karavan po celém parkovišti. Nevím, jestli bych se potom dal složit. Možná by mě pohřbili napůl s otcem.
Děsivá představa.
Jenže tenkrát jsem se tolik nesmál.
Normálně slabošsky jsem zpanikařil, vybral jsem otcovy úspory, které činily jen pár dolarů, a utekl jsem.
Rozhodl jsem se zmizet, a tak jsem nasedl na první autobus, který zrovna odjížděl, a rozjel jsem se kdoví kam, za lepší budoucností.
Jenže moje budoucnost nebyla tak skvělá, jak jsem si myslel. Vlastně nebyla tak skvělá, dokud jsem nepoznal tu úžasnou, drobnou a skoro starou paničku, kterou nemálo zanedbával její manžel. Byla vášnivá, hysterická, nesnesitelná, milá, hezká, ale hlavně, hlavně byla bohatá natolik, aby se mi líbila.
Po všech sračkách, který mi život připravil a postavil mě před ně, jsem ho chtěl pořádně chytit za zadek. Bafnout ho takovým stylem, jakým ho ještě nikdo nechytil, a pořádně si ho nastavit. Naposledy poopravit pár chybek, který by tu rozkoš mohlo pokazit. A pak… Pak ho důkladně do toho zadku nakopat, musel vědět, jak moc mě sere.
Ale potom, co mi postavil do života Sarah, jsem ho začal mít zase rád.
To Sarah mi ukázala, jak být nový, lepší, dokonalejší. To ona mi ukázala můj odraz ode dna a jsem jí za to vděčný. Ačkoli se mi vzpomínky na ni vracejí a není to příjemný, přesto těch hezkých vzpomínek na ni mám spousty.
Ach… Sarah… Jako by tvé jméno vycházelo ze samotného Pekla… Tolik lákavé, tolik příjemné, ale tak zasraně zničující…
Autor: LeaLee, v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Nahoru a ještě ‚víš‘ - Prolog:
V tomto případě, žádám o smazání této povídky a mých dalších děl, protože zde nemají co dělat.
LeaLee: Je mi líto, ale je to gramatická chyba a jako taková musí být podle pravidel těchto stránek opravena. A porušování pravidel vede ke zbavení oprávnění přispěvatele, nebo dokonce i k zákazu přístupu na tyto stránky.
A pravidla se tu vztahují na všechny bez výjimek. 
Fluffy: Omezení mi nevadí, ale vadí mi, že jsi mi zkazila absurditní (ne)reálno mého díla, kdy VÍŠE bylo schválně s měkkým.
Ostatním Vám děkuji, snad nezklame. 
Hmmmmmm, určite pozriem ďalší diel 
Zatím to vypadá hodně slibně. 
Zatím se mi to moc líbí Je to zajímaví námět a líbí se mi tvůj styl psaní Těším se na pokračování
Hezky napsané, dýchá z toho naděje, že i když je člověk na dně, ta jiskřička ve tmě se vždycky časem objeví. Líbí se mi to
Ahoj,
opravila jsem ti chybu v názvu, s měkkým to prostě smysl nedávalo. 
A přidala jsem 15+ omezení, vzhledem k mluvě.
Jinak to vypadá na zajímavý příběh.
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!