V této první kapitole jde spíš o seznámení s hlavní hrdinkou knížky. Postupem času (tedy v dalších kapitolách) začne zjišťovat, že je Liz k něčemu předurčená a jen ona sama může zachránit, co zpackala.
08.08.2011 (15:00) • Tessiana • Povídky » Na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 1539×
Dlouho jsem přemýšlela, jak bych vám mohla začít vyprávět můj příběh, a tak začnu jako pohádkou, protože tak můj život začal.
Žila, byla kdysi jedna dívka, o které si všichni mysleli, že je obyčejná a ničeho v životě nedosáhne. I ona sama si to do nějaké chvíle myslela, než se jí všechno změnilo, za jediný den nebo snad minutu?
Kdyby, nebyla tak zvědavá, možná, že by byla, až na do smrti tou obyčejnou dívkou, kterou kdysi bývala a mohla pořád žít se svou rodinou a kamarády.
Ta dívka se jmenovala Liz Isabell Rossová a tato dívka jsem bohužel já. Je mi sedmnáct let. Chodím na střední školu v městečku Sinking Spring, - toto městečko leží kousek od velkoměsta Reading ve státě Pennsylvania - kde bydlím u svého otce George Sebastiana Rosse. O víkendech jezdím ke své matce Ellen Jane Copperové a otčímovi Duncenovi Copperovi do městečka Newtown, které je od Sinking Spring vzdálené necelých třicet devět mil.
V Newtownu má moje matka postavenou krásnou novou vilu s krásnou zahradou, kde má skalku, rybníček a úžasně velký bazén. Má rodina si tohle všechno dovolit kvůli tomu, že mamka pracuje v nedalekém pivovaru jako víceprezidentka a vydělává dvanáct tisíc dolarů a můj otčím dělá něco s počítači. Nikdy jsem nepochopila co vlastně, ale nejspíš vymýšlí různé programy atd. a za to dostává dvacet tisíc dolarů.
U mého otce v Sinking Spring to není o nic horší. V městečku si koupil střešní, dvoupatrový apartmá s nejkrásnější vyhlídkou na celé město. První patro je skoro celé jeho, až na kuchyň, jídelnu a obývák. Druhé patro je se střešním balkonem a je celé moje. Táta si všechno toto může dovolit díky tomu, že je velice úspěšný právník a k tomu měl bohaté předky. Teď si určitě říkáte, že jsem rozmazlený spratek, ale to doopravdy nejsem. Sice je má rodina bohatá a některým připadám rozmazlená, ale doopravdy nejsem!
Jak už jsem říkala, chodím do Sinking Spring na střední, kde mám doopravdy dost dobrý kamarády. Například moje kamarádka Veronica Izy Parksová, Emily Sendrsová, April Backitová a David Bay. VeZi - Veronica - a Dave - David - jsou mí nejlepší kamarádi už odmalička. VeZi se do Sinking Spring přistěhovala ve třech letech s rodiči z Minneapolis v Minnesotě, a Dave žije v tomto městě už od narození stejně jako já. To oni při mě stáli, když se moji rodiče v mých čtrnácti letech rozváděli a taky při mně stojí stále.
Ale teď už vám začnu konečně vyprávět můj příběh, tam kde opravdu začal.
Je pondělí osmnáctého června a jako každý den je škola. Už se nemohu dočkat, kdy už dostaneme vysvědčení a budu moct zakalit s kamarády, to že jsme se dostali dál.
Už to vidím, jak se ráno probouzím zase s kocovinou a nemůžu ani pořádně sedět. Ach, to budou dobrý dny, ale abych se jich vůbec dožila, než mě tu úča zaválcuje tou její biologií a plnou náručí knížek, které si musíme koupit do nového roku. Nejradši bych jí je někam strčila. Už aby zazvonilo a já zase viděla Dava, aby mě zase rozesmál těma jeho žerty. Aby mi dal ruku na rameno a uklidnil mě! Nejvíc mě fascinuje ten jeho styl. Špinavě blond vlasy, úžasná postava, horsefeathers kraťasy a k tomu DC boty a triko. Nemohu říct, že není hnusný. Jak o tom přemýšlím, je asi nejhezčí kluk ze školy. Líbím se mu, to už vím dávno a on mně docela taky. No uvidíme, jak to dopadne o prázkách.
„Crrr!!!" Konečně zvoní!
Rychle jsem si dala přes rameno svoji černou tašku do školy a uháněla na chodbu. Teď jsem měla mít hodinu psaní na stroji, takže se vlastně budeme koukat na film a ve třídě semnou bude jen Dave. To je super! Konečně nějaká sranda za celý tento den! Bum. Do někoho jsem vrazila. Zvednu hlavu a nade mnou se sklání usměvavá Davova hlava.
„Neudělala sis nic kočko?" zeptal se mě Dave sarkasticky.
„Naštěstí ne brouku, ale všimla jsem si, že si zase posiloval !" odpovím mu ironicky.
Pak mi dá Dave ruku kolem ramen a jdeme směrem ke třídě "psaní na stroji".
Autor: Tessiana, v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Napospas Osudu - 1. kapitola:
Tak to je moc! Ne, nebylo to zajímavé, popravdě jsem ani článek nečetla, protože ty komentáře tady... Holka, i když pochybuju že tady ještě chodíš, nebo jen vlezeš, musím ti říct, že nejsi ani z poloviny tak trapná jako směšná. A že trapná jsi fakt hodně. 
Tessiana: Popravdě jsi namyšlená,když se takhle zachováš po té co vydáš první článek. Nejsi žádná hvězda která nejde nahradit. Zamysli se nad sebou.
Chtěla jsem si tvou povídku přečíst, ale nemam na to už chuť a jsem si jistá, že je nás víc.
Tessiana: Co si to jako DOVOLUJEŠ ! Nebudeš na těhle stránkách urážet. Tohle je tvoje první povídka a dovoluješ si tu takhle nadávat? Nejsi padlá na hlavu. Neznáš autoritu a slušné chování.
Ano, ty to stránky jsem od toho aby se přidávali povídky, ale s nějakou gramatickou úrovní. Měla bys být ráda za to, že tu někdo tvoje chyby upozorní, aby ti pak čtenářky nenadávali! Měla bys jim děkovat a ne nadávat a dělat takové scény, co jsou k ničemu.
Jsi drzá a nevychovaná, mam pocit že jsi zastydlá puberťačka.
NA TĚHTO STRÁNKÁCH PLATÍ PRAVIDLA PRO VYDÁVÁNÍ A JSOU TAM I PRAVIDLA O HLEDNĚ TOHO JAK SE PÍŠE, NENAVÁŽÍ SE A NENADÁVÁ DO ADMINŮ A PODOBNĚ.
TAKŽE RADA SKROŤ SVOJE HORMONY JINAK TĚ NIKDO NEBUDE ČÍST!!!!!!
Vážně se kroť jsi první co mě takhle dokázala naprudit a že se v tomhle pohybuju už pár let. Měla bys skrotit svoje EGO!
já 3. ono se to občas dědí z matky na dceru :D
a po tom výstupu u nás nepochybuju 
že váháš! :D teď už známe aspoň 2 histerky! 
Ta gramatika! A hlavně ty čárky! OMD!!!
Zajímalo by mě cos měla z češtiny když už si tady takhle vyskakuješ 
Hele pokud nedokážeš akceptovat určitý pravidla taksem raději ani nelez. Já sem jenom rád když mě nikol na ty chyby upozorní. Aspoň vím na co si příště dávat pozor. Jestli tě nezajímá když se ti někdo snaží pomoct nebo nesneseš kritiku tak prosím. Piš si pořád stejně špatně jako teď. Upřímně... Kousek sem četl a řeknu ti, holka nejseš žádnej zázrak. Námět nic moc, zpracování jakbysmet. A jestli si potřebuješ zvyšovat sebevědomí na úkor někoho jinýho a máš potřebu jen tak urážet lidi tak je mi tě skoro až líto. Přesně s takovýmhle typem lidí mám zkušenosti. Takový histerky co si myslijou kdovíjak nejsou super ale vlastně nejsou nic a jenom si dělají ostudu. Vážně by ses nad sebou měla zamyslet a nechat si poradit když k tomu má někdo ochotu. A propo. Gracewhite. Nepřipomíná ti tahle histerka někoho?
Tessiana,
hele jestli nedokážeš snést kritiku tak nepiš. Tohle je stránka pro ty co rádi píšou nebo čtou, kolika lidem se bude chtít číst něco, v čem jsou chyby, co myslíš. A nemáš pravdu, když je číslovka napsaná dělá to lepší dojem než číslo.
Upřímně, nedočetla jsem 
Příběh by byl možná zajímavý, ale způsob vyprávění mi moc nevyhovuje. TAkové to představování a tak... paradoxně mi to víc brání se vžít do postavy hlavního hrdiny. Ale co, to je můj problém 
Jinak máš docela zajímavej způsob vyjadřování a přístup ke kritice (nebo radám). Mně někdo poradit a takhle přehledně vypsat všechno, čeho se mám vyvarovat a na co si dát pozor, pravděpodobně bych poděkovala. A když už nic, ocenila bych aspoň čas, který do toho ta osoba investovala.
Vždyť jde o dobře míněné rady.
No nic, tak já zase mizím. Tak nějak pochybuju, že se nad tím vším vůbec zamyslíš 
a vy si myslíte, že sem ještě něco budu psát...silně pochybuji !!!!!!
Přidat komentář:
- Budu tam
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!