Tak a je tady, další kapitolka, je taková posunková, ale už v další kapitole můžete čekat trochu změny, překvapení, a pak dokonce už i nějakou tu akci. Přijemné čtení, vaše LittleGii
24.04.2011 (18:00) • LittleGii • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1132×
Nevidím, ale i tak miluju
8. kapitola
Pohled Lucy
No a tak jsem se ani nenadála a byli jsme nejžhavější novinkou na škole. A také jsme konečně byli oficiálně uznáni jako pár. Slýchávala jsem holky jak si šeptají: Jak ta ho mohla klofnout? Nebo Co na ní vidí? Ach, bože ten je tak krásnej, ale s ní… A tak jsem se ani nedivila, že se pomluvy šířily hrozně rychle. Hned druhý den se šeptalo, že se ke mně Luka přiznal jen proto, že mě prej dostal a já jsem těhotná. Haha, tomuhle jsme se s Anie hodně dlouho smály. A takhle to šlo celý týden, dokud všechny neohromila jiná novinka. Jarní ples.
Všichni nyní mluvili jen o něm. Holky štěbetali o tom, se kterým klukem by chtěli jít. Kluci přemýšleli, kterou holku pozvat. A já? Já přemýšlela o tom, zda-li tam vůbec půjdu, jako na zavolanou se u nás ubjevil Luka.
„Ahoj Lucy. Anie,“ pozdravil mě, kývl kamarádce na pozdrav a přede všemi v jídelně mě políbil. Slyšela jsem jak se Mia zakuckala, jako by stále nemohla uvěřit tomu, že jsme doopravdy spolu.
„Miláčku, půjdeš se mnou na ten ples?“ zeptal se a já se usmála. Už jsem se rozhodnula.
„Samozřejmě.“ Musela jsem se usmát ještě víc, až jsem se divila, že se mi neroztrhla pusa, protože mě opět políbil.
„Takže můžu plánovat nákupy?“ zeptala se okamžitě Anie. No, jasně. Ta si vždycky najde důvod k nákupům a něco jako ples... chraň mě bože.
„Dobře, tak kdy?“ zeptala jsem se rezignovaně. Luka mi jen soucitně stiskl ruku. „Dneska dopoledne, ve dvě tě vyzvednu. A promiň, Luko, ty nepojedeš, ne nedívej se tak na mě. Ani Tom nejde, tomu jsem to taky zakázala.“ Blábolila dál a dál Anie. Nakonec zazvonilo a já se s ní vydala na hodinu. Luka teď měl tělocvik a já chemii. Snad nejhorší předmět na škole, protože je všechno na zapamatování, takže se z toho stejně moc neulejvám. Sedla jsem si do lavice a ani ne po minutě židle vedle zavrzala a já uslyšela to pitomé chichotání.
„Ahojky Lucy?“ pozdravila mě až podezřele mile Mia.
„Ahoj,“ odpověděla jsem jí suše a dál ji nevnímala, pak se ke mně otočila, to jsem poznala podle toho, jak mě začal dusit oblak parfému. Něco má za lubem, napadlo mě. „Víš, Lucy. Chtěla jsem se s tebou domluvit, jestli by jsi nechtěla jít nakupovat na ten sobotní ples, však víš. Teď si začala chodit s nejžhavějším klukem na škole, tak budou všichni hledět na to jak vypadáš. Ne tedy, že by ses oblékala blbě, ale přece jen by to chtělo trochu pomoci. Ty toho moc nevidíš,“ při tom se hrozně zachichotala, ale pokračovala, „no a nejspíš by si potřebovala pomoct.“ Dokončila svůj proslov. V duchu jsem přemýšlela jak dlouho jí trvalo se na to připravit. Hodinu? Dvě?
Po chvilce se nervózně zachichotala a já si uvědomila, že nejspíš pořád čeká na odpověď. No můžu to zkusit, je mi jasné, že má něco za lubem, ale mám podmínku.
„Jasně, moc ráda,“ odvětila jsem ‚nadšeným‘ hláskem. „Ale nevadilo by ti kdyby se připojila Anie? Navíc jsem jí to slíbila. Je jako moje pravá ruka, odpojíš ji a jsem jako slepá.“ Po tomhle jsem se musela fakticky zasmát. Budu jako ona, nic mi pak neublíží. Slovy se ohánět umím, a proč nebýt jednou krásná. „Ale vůbec ne,“ dodala trochu nejistým hlasem. Tohle nejspíš nebyl její nápad, a teď nevěděla jestli může nebo ne, ale rozhodla se po svém.
„Takže dneska?“ ještě jsem dodala.
„Vyzvednu tě, tak zatím,“ řekla, ale já po ní máchla rukou, a chytila ji za ruku. „Počkej, nechceš, tady dneska sedět se mnou?“ řekla jsem a usmála. Znovu zavrzala židlička, jak si sedla. Hlavou mi znovu zavířili myšlenky, ale tentokrát to nebyly vzpomínky, ale představy.
Chodili jsme po obchoďáku, já a Mia. Smály se a vybíraly šaty, které si vezmeme na sebe. Chystal se jarní ples. Viděla jsem ty barvy a tvary. Strukturu látek, perly, kamínky všité do krajek. A pak jsme je obě uviděly, šaty, které byly jako pro princeznu, ale to co mě překvapilo, byla Mia. V realitě by řekla, že jsou její, ale teď…
„Lucy, ty jsou stvořené přesně pro tebe,“ zašeptala. V ten moment jako by vše v okolí ztichlo a já viděla jenom ty šaty. Jemně jsem přejela po lemu korzetu. Jemnost. Prostě krása. Mia za mnou přistoupila, jemně mi položila ruce na ramena, zezadu, a zašeptala : „Lucy, ty tady na tebe čekali, princezno.“ V ten moment přestalo vše existovat, a já jen uchopila šaty a šla si je zkusit.
Stála jsem před zrcadlem a nemohla uvěřit vlastním očím. Byla jsem princezna, ta o které mi máma čítala. Mia ke mně přistoupila, obě jsme se dívaly na odraz v zrcadle. Zapletla mi ruce do vlasu a začala tam tvořit drdol. „Takhle si je vyčeš, ať ti je vidět šíje. Jemně se namaluj, a nikdo nezpochybní, že princezny existují." Obě jsme se usmály.
Z té krásné představy mě vytrhlo zazvonění. Byla to krásná předtsva, ale ne realita. Sebrala jsem si věci a vydala se ke dveřím, sotva jsem se dostala ze dveří slyšela jsem znovu Miu.
„Jestli se to nepovede,“ nakousla to Kate nebo jak se jmenovala, „tak si to odskáčeš, musí vypadat dokonale.“ Dopověděla to za ni Aby. No já snad špatně slyším.
Omlouvám se, že jste museli tak dlouho čekat. Snad brzy přidám další kapitolu. Moje múza si totiž vzala dovolenou, a frrrr, byla ryč jenže holka ušatá nepočítala s tím, že na takovéto případy mám pojistku, a tak jsem si ji za tkanička zase přitáhla zpět. Mrška, chtěla do Řecka. Nic nebude.
A jinak zprávička, přibyly mi nové básničky, tak hop do čtení. :)
Vaše LittelGii
Autor: LittleGii (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Diskuse pro článek Nevidím, ale i tak miluju - 8. kapitola:
toswi pockate holky, napisu ted dve kapitoly pac to ani jinak nejde, to si teprve uzijete :D
Ale přesto se ti to povedlo, a já už se těším jak to dopadne.
JAKO VŽDY SE MI TO LÍBILO UŽ SE TĚŠÍM AŽ PŘIBUDOU DALŠÍ
já se hrozně omlouvám, byl to psaný jen tak lážo plážo a na gramatiku jsem se trošku vyprdla :D
*Za řadovou číslovkou se dělá mezera!
*Chybuješ ve shodě přísudku s podmětem! (ty ženy šly - tvrdé y, ti muži šli - měkké i, oni šli - měkké i). Zopakuj si to, nebo se podívej do nějakého sešitu z češtiny či učebnice, aby sis to oživila.
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!