New secret life 9. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Summer musí poprvé splnit své sukubí povinnosti. Jak se jí to podaří? A bude si to užívat? To vše se dozvíte zde.

21.06.2014 (10:00) • Dejny • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 859×

Dovnitř hotelu mě pustí pán v tmavě zelené uniformě. Jako správný gentleman si sundá čepici a přiloží si ji k hrudi.

„Vítejte, slečno,“ řekne zdvořile a otevře mi velké, prosklené dveře.

„Děkuji,“ stihnu odpovědět, než se za mnou dveře zavřou. Hala hotelu mi svou velikostí a přepychem vyrazí dech. S velikým údivem si to tady pomalu prohlédnu. Od mramorového pultu s recepčními až po přeplněný bar. Nejde přehlédnout ani skupinka hazardních hráčů pokeru, kteří tady za noc utratí majlant. Mé oči se znovu podívají na recepci. Nadechnu se a zamířím k ní. Vysoké podpatky se mi zaboří do měkkého koberce. Noha přes nohu, mírně kroutit boky a jemně vlnit rameny. Přesně taková chůze by ke mně měla vábit muže, jak mě to kdysi učila Maya i Kayla, když mě poprvé učily chodit na vysokých botách. Úspěšně bez jediného zaškobrtnutí přijdu k pultíku a rozhlédnu se po obsluze. Recepční se na mě usměje a prstem mi naznačí strpení, než domluví se zákazníkem. Vedle mě uslyším mírný šum. Když se ohlédnu, neunikne mi několik párů očí, jak se na mě dívají, a pánové vedou, podle zčervenání, řeč o mně. Musím ale přiznat, že úšklebky, zdvižené obočí a olizování rtů mi dodá trochu více sebevědomí.

„Čím posloužím, slečno?“ dorazí ke mně recepční.

„Hledám Maxe Horna. Mám s ním domluvenou schůzku. Nevíte, kde bych ho mohla najít?“ Mládenec se začne probírat papíry.

„Pan Horn má pokoj dvě stě devatenáct, ale momentálně by měl sedět támhle u pokeru. Chcete ho zavolat?“

„Ehm… mohl byste mě, prosím, k němu dovést?“ Záměrně se mírně překloním a nejde si nevšimnout, jak se mládenci začervenala líčka, když jeho pohled sklouzl na můj výstřih.

„Následujte mě,“ vykoktá ze sebe, obejde stůl a nabídne mi rámě.

„Mohl byste mi o panu Hornovi něco prozradit?“

„Není naším častým zákazníkem. Ukáže se tady tak jedenkrát do roka na konferenci. Podle toho, co jsem zaslechl, vlastní počítačovou firmu. Rád pije martini a hraje poker. Támhle, to je on. Přímo před námi. S blond vlasy, v modré košili.“ Výhled na Maxe ze zadní strany nebyl špatný. Spíše naopak. Široká, svalnatá ramena, úzký pas a na krátko ostříhané vlasy mě více natěší na pohled do jeho tváře.

„Děkuji, vám, Alexi,“ přečtu si jeho jméno na visačce a podstrčím mu do kapsičky na uniformě dolar. Zhluboka se nadechnu a udělám pár posledních kroků k mému prvnímu zákazníkovi. Jde vidět, že se dobře baví, snad ho moje maličkost nezaskočí.

„Maxi?“ vyslovím sotva slyšitelně. Pan Horn se otočí a mně se konečně nabídne pohled na jeho andělskou tvář. Svými plnými rty a zároveň taky velkýma modrýma očima se na mě usměje.

„Summer,“ představím se a úsměv mu oplatím. Moji nataženou ruku mi nenápadně sklopí dolů a namísto toho mě políbí na tvář a obejme mě kolem pasu. Málem bych zapomněla na divadelní představení, které tady máme právě sehrát.

„Rád tě vidím, miláčku! Tak moc se mi po tobě stýskalo. Pánové, rád bych vám představil svoji přítelkyni, Summer,“ zazubí se na mě.

„Těší mě.“

„I nás, slečno.“ Sednu si vedle Maxe a ještě tak půlhodiny sleduji jeho vítězství v karetní hře. Po celou dobu má ruku na mém stehně a něžně mě hladí. Musím uznat, že mi to nijak není proti srsti.

Abychom vypadali dostatečně věrohodně, svou rukou jsem ho objímala za jeho pevná záda, a při každém úspěchu ve hře ho radostně políbila. Když se hry nabažil a usoudil, že za tento večer vydělal slušnou částku, odešli jsme ruku v ruce do jeho apartmá.

„Byla jste tam dole dost přesvědčivá. Mohla byste jít na herectví,“ usmál se na mě.

„Má matka byla tanečnice. Trochu talentu na veškerá umění mám v krvi. Mohli bychom si tykat? Vím, je to neslušné, aby to nabízel mladší člověk staršímu, ale myslím, že by nám to dost pomohlo…“ Svůj pohled raději sklopím dolů, aby nezahlédl můj stud.

„Nestyď se. Máš krásné oči, Summer!“ Pohlédnu mu do očí a jako bych viděla až do jeho hlavy. Chystá se mě políbit. Ruce natahuje k mému pasu, dívá se mi střídavě na rty a do očí. Napětí mezi námi nejde vydržet. Zruším tu miniaturní mezírku mezi námi a jeho rty uchopím do spáru svých. Měla bych to být já, kdo má být nenasytný a dychtivý. A když se dotknu jeho rtů, všechno tohle přijde. Je to jako s Rilaym, mé tělo ví co dělat. Je to snad takový pud mé osobnosti. Vláčné a jemné rty mě doprovází do ráje. V momentě, kdy mě přitlačí na zeď výtahu, se otevřou dveře do apartmá. Udýchaně se ode mě odtáhne, chytí mě za ruku a vede k sobě. Jeho pokoj se nedá ani z daleka porovnávat s tím, co jsem viděla dole. Postel zdobí krásně ustlaný červenozlatý přehoz a zbytek je doladěn do černé a bílé barvy.

„Dáš si něco k pití? Víno či whiskey?“ On mi právě nabízí pití? Potom, co jsme načali?

„Víno, ale jen trošku…“ zaseknu se. Málem jsem chtěla říct, že mě zítra čeká škola. To by ho nejspíše odradilo, úmysly se mnou by si rozmyslel, doprovodil by mě domů a já bych tak přišla o sukubí potěšení, které se ve mně ozývá. Je to, jako bych viděla jeho auru. Ta ke mně natahuje své nitky a láká mě k sobě. Chci ho! Teď hned, na té přepychové posteli s nebesy.

„Děkuji,“ řeknu nesměle a pomalými kroky přijdu k němu a tak, abych se lehce dotkla jeho prstů, si vezmu svoji skleničku.

„Na zdraví,“ řekne a přiťukneme si. Při prvním doušku se díváme do očí. Pak vezme do ruky ovládání od přehrávače, ze kterého se linou jemné melodie. Pozoruji ho přitom. Nemůžu se ho nabažit. I při takové obyčejné činnosti vybadá sexy. Otočí se zpět na mě a usměje se. A přesně v ten moment se ve mně probudí zcela jiná osobnost. Jiná Summer, kterou jsem doposud nepoznala. Všechen ostych, stud, nesmělost jde stranou. Chci opět cítit jeho dech na mém krku a vychutnávat si jeho rty. Oba pokládáme skleničky na nejbližší stůl. Když má volné ruce, chytí mě za zadek a vyhoupne si mě na sebe tak, že ho objímám nohama. Naše jazyky se vášnivě proplétají a on rychle míří k posteli. Opatrně mě položí a svým tělem mě přilehne.

„Stále se bojíš, nebo jsi už připravená?“ Přejíždí mi rukama po stehně. Jeho dotek je impulzivní. Všechny chloupky na těle mám v pozoru.

„Jsem připravená!“ Přitáhnu si jeho obličej blíž a začnu ho znova líbat a škádlivě kousat do spodního rtu. Na svých nohách ucítím jeho ztvrdlý penis. Už to přichází. To, co mi celou dobu chybělo. Energie! Max při líbání zápasí s mými šaty, na kterých se nejspíš zasekl zip. Rozhodnu se mu pomoci. Nedá mi to ani moc velkou námahu, stáhnout ze sebe kus hadru pomoci mysli. Když pod sebou ucítí mé nahé tělo, usměje se.

„Dík. Teď je to mnohem lepší.“ Bohužel Max sukubí schopnost postrádá, a tak nezbývá nic jiného, než jeho šaty sundat pěkně po lidsku. Zatímco on se pere s páskem u kalhot, já mu postupně rozepínám knoflíčky od košile a vychutnávám si pohled na jeho postupně objevující se hruď. Když pohlédnu na celé jeho nahé tělo, začervenám se. A když zahlédnu TO v pozoru, začervenám se ještě víc.

„Jerome mi říkal, že to bude něco jako tvoje premiéra. Neboj, poradím ti. Užijeme si to!“ pohladí mě po nahé kůži a položí zpátky na postel. Svou váhu přenese na mě a začne mě líbat na krku, ze kterého se přesouvá na ramena a břicho. Vypukne ve mně zářivý ohňostroj, když jeho dech i jazyk ucítím na svém nejcitlivějším místě. Blahem a rozkoší zasténám. Maxovi se to očividně zalíbí, a tak přidá na rychlosti. Kromě jazyka ucítím už také jeho prsty, pohybující se uvnitř mě. Svým tělem mu vycházím vstříc. Nepřestává a vychutnává si to až do okamžiku mého vyvrcholení.

„Vypadala jsi božsky,“ prohrábne mě ve vlasech a políbí. Pak, celý zmožený, padne na postel vedle mě. Nejde přehlédnout nadzvednutou peřinu v oblasti jeho boků. Teď je řada na mně, musím splnit svoji povinnost sukuby. Při prvním orgasmu se do mě vlévala pouze část jeho životní energie. Já ji však chci všechnu. Věř svému instinktu! Věř svému instinktu! Podívám se na Maxe, který oddechuje, a začnu svou rukou zkoumat jeho hruď, na které jsou kapičky potu. Obkročmo si na něho sednu a svá ústa nasměruju na jeho krk, ze kterého postupuji níže na břicho. Podívám se na něj a střetnu se s jeho pohledem. Uchopí mě za bradu a přitáhne k sobě.

„Neboj,“ zašeptá mi do vlasů. Vezme moji ruku do své a pomalu ji nasměruje k jeho intimní partii. Proplete mé prsty s jeho a uchopí do rukou svůj nástroj. Pomalu začne rukama hýbat nahoru a dolů. Postupně své sevření uvolní a nechá mě v tom samotnou. Užívám si to. Při jeho sténání se do mě vlévá více a více energie. Mám pocit, že se jí přejím. K tomu ale potřebuju ještě pár soust. Bez jediného zaváhání jeho penis nasměruju do mě a pomalu se nad ním začnu pohybovat. Vypadá šokovaně, ale neubrání se ještě většímu sténání. Jsem jako hladový vlk. Proto přidám na rychlosti a intenzitě, dokud on nedojde do svého ráje. Když tomu tak je, exploduji zároveň s ním. Orgasmem i životní energií. Více života jsem nikdy necítila.

Omlouvám se, že kapitolu přidávám tak pozdě, snad vám to vynahradí její délka, ale veškerý svůj volný čas jsem věnovala škole. Je tady někdo, kdo si na povídku New secret life pamatuje? A jak se vám líbila kapitola? Každý komentář potěší.

Autor: Dejny, v rubrice: Povídky » Na pokračování