Očima mrtvého

Příběh o lásce dvou lidí. Árii a Toma, který ji již dva měsíce podvádí s její nejlepší kamarádkou. Později si ale Tom uvědomí, že miluje Áriu.
Moje první povídka na tomto webu. Snad se vám bude líbit.
Předem děkuji za vaše komentáře.
Celesta

21.12.2010 (18:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 704×

(Ária)

Začíná den plný otázek a já neznám odpověď. Nevím, co odpovědět učitelce na otázku ani jak utěšit smutnou kamarádku. Kamarádky říkají, že zase bude dobře, ale pro mě už žádné dobro není. Všechno co jsem měla, už nemám. O všechno jsem přišla. Do očí mi tečou slzy a vzápětí je vítr mění na sněhové vločky. Můj hlas se ztrácí v potemělé obloze. Stojím na vrcholu skály a přemýšlím, jak takhle dál vydržím.

Takhle to dál nejde. Vím to já, ví to i on, víme to všichni. Cítím, jak mi bosýma nohama a lehkými bílými šaty, stoupá do těla chlad a rychle se šíří. Stojím tu a čekám, kdy skočím. Jak minuty plynou, nedokáži se přimět k tomu, abych skočila. Vrátit už se nemohu a přitom bych mu všechno ráda vysvětlila. Ztratila jsem tě, i když dobře vím, že jsem nechtěla.

Všechno to začalo tak, že jsi ke mně jednoho dne přišel a řekl, že končíš. V té chvíli jako by mnou projel nůž a rozlomil mi srdce na miliony a miliony kusů.

Všechno to začalo tak, že jsi ke mně jednoho dne přišel a řekl, že končíš. V té chvíli jako by mnou projel nůž a rozlomil mi srdce na miliony a miliony kusů. Je mi jakoby se ze světa vytratila všechna radost. Když jsem se ptala proč, řekl jsi, že miluješ jinou. A to byla ta největší rána.

V tu chvíli jsem nevěděla, co ti na to říct nebo co udělat. Když jsem se k ničemu neměla a jen bezeslovně na tebe zírala, otočil jsi se a odešel.

Následující týden jsem strávila tím, že jsem tě sledovala na každém kroku. Nevěřila jsem, nebo spíš nechtěla věřit tomu, že jsi mě nechal.

Nic. Celý týden. Celý týden jsem tě neviděla za nějakou dívkou jít. Až třináctý den jsem vás viděla. Nejprve jsem si myslela, že největší rána byla zpráva, že miluješ jinou, ale to jsem se šeredně sekla. Ty mě podvádíš s mojí nejlepší kamarádkou.

Následující měsíc jsem se izolovala od světa. Nechtěla jsem s nikým mluvit, ani nikoho poslouchat.

Po čase jsem došla k závěru, že bez tebe pro mě život nemá smysl a rozhodla se skočit ze skály. A tak jsem tady.

Stojím tady a vzpomínám na všechno hezké, co jsme spolu zažili. Na to, jak na mě spadl pavouk a já hrozně křičela a ty jsi ho sundal a obejmul mě.

Jak jsi mě pozval na rande do pizzerie nebo jak jsme se poznali.

Každý člověk na konci rekapituluje.

(Tom)

Od chvíle, co jsem se ráno probudil, mám pocit, jako bych měl dnes ztratit někoho, koho miluji. Ještě včera jsem si byl jistý, že miluji nejlepší kamarádku mé bývalé holky, ale teď už to tak jistě nevím. Přemýslím o někom z mých blízkých, komu by se mělo něco stát, ale nikdo mě nenapadá. Nemohu se zbavit pocitu, že o někoho přijdu. Ale je to jen pocit. Stále se mi vybavují zážitky, které jsem s tím dotyčným prožil.

Jak jsem s tou osobou byl na chatě a na ní spadl pavouk.

Jak jsem jí pozval na rande nebo jak jsme se poznali.

A hlavně jak jsem ji poprvé políbil. Bylo to na seznamováku. V naší chatce, tedy mojí a mých kámošů.

Tohle jsem zažil jedině s… Áriou!

Tom si náhle uvědomí, že nemiluje svou přítelkyni, ale Áriu. Rychle jí volá, ale ona nezvedá telefon. Tak to zkusí u jejích kamarádek, ale žádná o ní už nemá víc jak měsíc žádnou správu. Teprve od její sestry se dozvídá, že se Ária šla projít a Tom ví přesně, kam šla i to, co tam chce udělat. Nastoupí do nejbližší tramvaje a běží ke skále, na které se poznali. Šplhá na nejvyšší vrchol, kde si vyznali lásku… Ale už je pozdě. Ária už tam není. Kdyby přišel o pár minut dřív, ještě by ji stihl zastavit…

Autor: , v rubrice: Povídky » Na pokračování