OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » October and April - 3. Kapitola - Ochranitelský pud

22.07.2011 (17:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 930×

 „Proč bys měl být mizerný Sakrym? Tak ti nejde jedno kouzlo, vždyť to nic neznamená. Můžu tě ho naučit,“ řekla Yumi a tím zhatila Chesterův spánek. „Jedno kouzlo. Spíš je to naopak. Jde mi jen jedno kouzlo vykouzlit. Zbytek absolutně selhává. Kdybych vyrůstal s matkou, bylo by to úplně jinak. Kvůli lidem se moje schopnosti nerozvinuly. Nejsem Sakrym. Jsem Suro. To je nadávka. Znamená něco jako nevzdělanec, nula, nikdo. Je to největší urážka pro schopného Sakryma.“ Chester si opět lehl. Nechápu to. Proč se jí svěřuju? Nějak divně na mě působí. Určitě používá nějaká kouzla. Leze mi do mozku a ovládá mě. Zkusil použít vnitřní ochranu, ale způsobila mu jen bolest hlavy. „Dobrou noc,“ popřál jí a zavřel oči.
  Probudil se brzy ráno, kupodivu byl naživu. Tiše vyšel z jeskyně. Yumi ještě spala a tak mohl nepozorovaně odejít. Venku bylo mokro, ale nepršelo. „Sbohem Yumi,“ pošeptal do větru a odešel.
   Yumi se vzbudila a pohledem prolétla jeskyni. Byla tam s Atrielem sama. Prohledala nejbližší okolí, ale byla to marná snaha. Chester odešel, přesně jak večer řekl. Yumi dostala strach. Když byl Chester s ní, tak jeho temnota překrávala její světlo, takže jí otec s jeho vojáky nemohl najít. Ale teď? Nemá se kam schovat, je jedno, kde bude. Dřív nebo později ji najdou. Zůstala v jeskyni v marné naději, že se Chester vrátí. Ta ji však opustila ve chvíli, kdy se lesem začal rozléhat dusot koní.

Chester se proměnil v havrana a vylétl nad stromy. Nevěděl, kam má letět a kde hledat. Věděl jen, že tu musí najít knihu, jen ta kniha mu pomůže. Kniha zmizela ze sídla Sakrymů před padesáti lety a stále ji nikdo nenašel. Sakrymové si myslí, že jí ukradli Velorané. Byla by jim hodně k užitku. S její pomocí by mohli zničit všechny Sakrymy, stačí jen, aby prolomili ochranu knihy a rozluštili písmo.
  Rozhlížel se a uviděl skupinu jezdců na koních. Byli to Velorané. Co to Yumi říkala? Že ji hledají? Ano, zradila svůj národ a hledají ji. Chtějí ji zabít! Proto šla za mnou. Když je se mnou, tak ji kryju. No, ať ji klidně zabijí, je to přece Veloranka. Ale mně to vadí! Ne, nepřipouštím si, že mi vadí to, že zabijí zrovna ji. Namlouvám si, že mi vadí, že zabijí ženu. Nedopustím, aby kvůli mně zemřela žena. To by byla moje vina. Já ženy nezabíjím.
Letěl co nejrychleji zpátky. Vletěl do jeskyně tak prudce, až narazil do stěny. Proměnil se zpátky a objal překvapenou Yumi. „Pst,“ šeptl jí do ucha. „Pane? Ztratila se nám. Jakoby zmizela,“ ozvalo se zvenku.

„To není možný! Jdi prohledat tu jeskyni!“
„Ano, pane.“ Chester zahalil jeskyni tmou, tohle mu jde. Přitisknul Yumi ke stěně. „Nedýchej.“ Poskok prošel kolem nich, byl od nich dvě stopy, ale nevšiml si ničeho. „Nic, pane. Je prázdná,“ zavolal na svého pána. Poté z jeskyně odešel a celá skupina odjela pryč.

   Yumi byla smířená se smrtí, ale Chester ji zachránil. Byla v šoku. Prakticky ji vytrhl ze spárů smrti. V duchu si zajásala. Chester ji stále tiskl k chladné stěně jeskyně. Ona nebyla schopná slova. Jeho dotyk v ní vyvolával něco, co ještě nepocítila. Radost smíchanou s vděčností a něčím, co neznala. Lidé by tomu asi řekli láska. Ale to není možné! Je sice hodný, ale pořád je to Sakrym. Jestli se tohle nějak potvrdí, prohloubí… Nikdy se to nikdo nesmí dozvědět! Zatímco ona přemýšlela, on zíral do jejích zmatených očí pohledem plným jiskřiček. Líbily se mu její oči, nemohl se od nich odtrhnout a stále ji tiskl ke stěně. V hlavě měl zmatek.  Proč jsem se vrátil a zachránil ji? Už si nic nenamlouvej Chezzi, je to jasný. Máš ji rád, ty Suro bídná. To nezapřeš. Sklapni! To je hloupost. Jak bych já… hloupost! Přemohl se a pustil ji. Odstoupil od ní dva kroky a mlčky ji pozoroval. Je jasné, že ji nemůže nechat samotnou. Co má ale dělat?

„Děkuji. Kdyby ses nevrátil, tak bych-“
„Nemáš zač,“ přerušil ji. „Nechci po tobě žádnou protislužbu. Udělal jsem to, protože jsem chtěl. Chtěla něco říct, ale nedovolil jí to. „Už žádná slova díků. Raději mi řekni, jestli náhodou nevíš, kde se nachází Kniha Sakrymů. Je temně modrá se zlatými rohy.“ Pokrčila rameny a řekla, že neví. Když Chester praštil pěstí do stěny, vyhrkla: „Pomůžu ti ji najít!“
„To není jen tak. Nevím, kde je, nevím, kde by mohla být. Ty o ní nevíš, tudíž u Veloranů také není.“
„Najdeme ji.“ Ta odhodlanost Chestera udivovala.

    Yumi trochu vyděsilo, jak praštil do stěny. V ruce mu nepříjemně křuplo. „Co to děláš?“ vyjekl Chester, když se ho Yumi dotkla.
„Chci se na to podívat, nevypadá to dobře,“ hlesla a znovu se natáhla po jeho ruce. Obezřetně ji sledoval, ale nechal ji dotknout se ho. Yumi ho pobídla, ať jí řekne něco víc o té knize. Potom mu otřela krev ze zápěstí.
„Není to jen tak nějaká kniha. Je v ní všechno o Sakrymech. Je v ní napsáno o vzniku Sakrymů ale i Veloranů, o způsobu života, o zvycích, kouzlech, temné magii a o ovládání počasí, o všem. Au.“ Dotkla se jeho malíčku. Nejspíš si ho zlomil nebo nalomil.
„Promiň.“
„Jsou v ní napsané i různé rituály. Je v ní postup, jak získat ztracené schopnosti. Magie se totiž objevuje v období mezi osmým a dvanáctým rokem. Pokud se neobjeví, už ji nikdy nemůžeš získat. Pokud se ale objeví a není používána, jakoby zakrní. U mě se objevila v devíti letech. Omylem jsem podpálil domek mých náhradních rodičů a upálil se. Od té doby jsem měl zakázáno magii používat. Ta kniha mi může schopnosti obnovit. Stačí ji jen najít a provést rituál. Jenže kniha je kdo ví kde.“ Yumi mu naslouchala. To nikdo jiný předtím nedělal. Najednou se cítil lépe. Nesmála se mu, mohl s ní v klidu mluvit.
  Yumi si uvědomila, že možná tu knihu zná. „Řekni mi ještě jednou, jak ta kniha vypadá,“ požádala ho.
„Ty ji znáš?“ vyvalil na ní oči.
„Ne, jen… Je mi to nějak povědomé, už jsem o ní někdy slyšela.“
„Vážně? To by bylo úžasné!“ zaradoval se a začal zuřivě gestikulovat nabuzen novou nadějí. „Je asi takhle velká, tmavě modrá, na přední straně je pečet a kolem ní zlatý text v sakrymštině, rohy knihy mají zlaté kování, ve kterém jsou vyryty symboly živlů.“ Yumi opravdu tu knihu znala. Může mu pomoci, ale bude to obtížné. „já myslím, že vím, kde ta kniha je.“ Usmála se na něj. „Tak povídej!“
„No…“ začala. Nedočkavě se na ní koukal.
„No?“

 Yumi zaváhala, jestli mu to má říct, nebo ne. Nakonec se rozhodla, že mu to řekne, zachránil jí přece život. „Skutečně ji máme my, Velorané. Je uložena v chrámu uprostřed našeho města. Je velmi dobře střežena. Nedostane se tam téměř žádný Veloran, jen ti vysoko postavení, natož aby se tam dostal Sakrym. Ale myslím, že existuje někdo, kdo by mi tu knihu mohl sehnat.“ Zavzpomínala na Cordelii, její nejlepší přítelkyni. Je to dcera guvernéra ve městě, má přístup do chrámu. „Já to tušil. Yumi, prolomili jste ochranu knihy? Rozluštili jste písmo?“ řekl Chester. Doufal, že ne, protože by to bylo pro Sakrymy hodně špatné.

 „Já nevím,“ řekla rozpačitě. Pro Sakrymy je špatné, když tu knihu otevřou a přečtou Velorané. Ale není to náhodou i tak, že je zároveň špatné pro Velorany, když tu knihu budou číst Sakrymové? Najednou si nejsem jistá, jestli jsem udělala správě, když jsem mu to řekla. Co když to na mě celou tu dobu hrál a já se hloupě nachytala? Začala od něj couvat.
„Co se děje?“ zeptal se jí, když začala couvat. „Yumi, tá já jsem ten, kdo by měl mít strach. Vážně se nemusíš bát. Zní to sice divně ode mě, ale věř mi.“ Zastavila se. „Na co myslíš?“ zeptal se.
„Na to, jestli jsem udělala dobře, když jsem ti řekla, kde ta kniha je.“
„Bojíš se o Velorany? V tý knize není nic, co by Sakrymům pomohlo je zničit. Je v ní jen popsán vznik té rasy. Naopak je v ní hodně, co by pomohlo Veloranům zničit Sakrymy.“ Vrátila se k němu a sedla si vedle něj. Chvilku seděli mlčky, potom se Chester zvedl a vyšel z jeskyně. „Myslím, že jsou pryč. Můžeme se vydat na cestu. Pokud mi teda chceš pomoci získat knihu. Jestli ne, tak tě odvedu, kam budeš chtít a podé se vydám na cestu k Sakrymům. Možná mi pomohou oni.“ Yumi byla hned na nohou. Nezbývá jí jiná možnost, než jít s Chesterem, protože bez něj ji najdou hned. A jiný Sakrym jí nepomůže.  

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek October and April - 3. Kapitola - Ochranitelský pud: