OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Prophecy - IV. kapitola

05.12.2012 (14:00) • Attlondee • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 639×

Další den byl velmi nabytý program.

Naši Dementi ráno vstali a šli se dolů nasnídat. K neštěstí Ness tam byl i ten kluk co se jí tolik líbil. Ness okamžitě padla na kolena a začala se plížit pod nejbližší stůl.

„Nemusíš se schovávat“ začala Sagi mluvit na Ness.

„Ale já musím!“ trvala si na svém Ness.

„Cože?! Ness se plazí pod stolem?! A nechce aby ji tam ten hezkej kluk viděl?!“ zakřičela schválně Tami na celou místnost a poté nasadila svůj škodolibý úsměv.

Ten pěknej kluk se otočil jejich směrem a pohledem zamířil na Ness, která se mačkala pod stolem.

„Muhaha, muhaha…“ začala se škodolibě smát Tami. Smála se až tak moc, že spadla ze židle na zem a upoutala tím pozornost všech lidí kolem.

Takže naši dementi se chovali jako obvykle. Jedna pod stolem, druhá na zemi jen Sagi se chovala naprosto normálně.

 Najednou jako kdyby Sagi kopnul kuň do obličeje se bez řečí postavila a odešla pryč.

„Co se stalo?“ zeptala se Ness Tami.

„Spadla jsem a teď jsem měla těžký otřes mozku. Asi tak jako ráno, když jsem hodila držku z postele a nebo když jsem sletěla ze schodů. Vidíš? Mám pádné důvody k teleportaci,“ vykládala Tami, ale nikam to nevedlo.

Ness se konečně odhodlala a vylezla z pod stolu. Pomalým nemotorným krokem došla k tomu klukovi. Chystala se posadit na židli vedle něj celá vysmátá. V tu chvíli se ale Tami teleportovala a židli ji sebrala. Ness sletěla na zem a celý její pád byl doprovázen smíchem Tami, která očividně dnes měla svůj den.

„Tami!!!“ vykřikla Ness naštvaně.

„Ano, Nessinko?!“ zeptala se Tami jako by nic.

„Když už jsme u toho představování tak já jsem Leo,“ zapojil se do jejich výhružek smrti ten kluk.

„Já jsem Lochneska – Totiž Ness“ představila se Ness.

„Já jsem… Tramtara, tatata, dadada… bum, bum, bum… bubny napětí…. Tami! Ahoj moc mě těší dovolali jste se do hlasové schránky po pípnutí zanechte zprávu. Píííííííííííííp!“ představí se Tami svým obvyklím způsobem.

Leo na ní vrhá nechápavé pohledy.

 „Co je to hlasová schránka?“ po chvíli se odváží Leo zeptat.

„To je taková věc kterou by jsi nejraději otřískal Tami o hlavu,“ upřesní Ness. Nemá smyslu mu to blíže vysvětlovat, jelikož hlasové schránky zde neexistují.

„Na, na, na, na, na...“ Zpívá Tami písničku. Asi zase zapomněla slova.

„Jí si nevšímej, ona je vyšinutém magor,“ upoutá Ness na sebe Leův pohled.

Do místnosti bouřlivě vtrhne Sagi.

„Máme problém. Ness seber si toho svého dárečka. Tami, ty… radši nic,“ řekne při pohledu na Tamiin dětinský pohled a pokračuje. „ Někdo po nás de.“

„Moment! Jak to víš? Víš přece, že když po tobě někdo hodí vydličkou, tak to neznamená, že po tobě jde, ale že jsi mu zase vykládala ty svý chytrý řeči,“ ozve se Tami.

„Ne, vidličky teď s tím nemají nic společného.“

Tami po ní hodí vidličkou.

„Teď už jo,“ usměje se spokojeně Tami i když její super-duper vymakaná vidlička nezasáhla cíl.

„Tak jo, řeknu to jinak. Víš, někdo vyvěsil naše obrázky a teď tam visí. Ten dotyčný neuměl sice moc kreslit, ale ta částka pod našimi portréty je dostatečně dost velká na to, aby i kámen rupl,“ vysvětluje Sagi Tami jako malému dítěti. A Tami spokojeně přikyvuje.

Autor: Attlondee, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Prophecy - IV. kapitola: