OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Půlnoc - 11. kapitola

02.03.2011 (10:00) • ElisR1 • Povídky » Na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1526×

11. KAPITOLA – Konec všeho

„Slyšíš mě?“ zeptala se mě Marie a chystala se mi vrazit další facku.

„Jo, slyším,“ zarazila jsem ji okamžitě. Sice jsem ji nerozuměla všechno, ale doufala jsem, že to nejdůležitější jsem zachytila.

„Jak jako vybrat si stranu?“ zeptala jsem se zmateně a přitom jedním okem sledovala, jak Patrik s Tomášem bojují.

„Ty jsi naplněná mocí. Máš moc, kterou musíš předat jednomu z nich. Volba je jen na tobě a vím, že ti to teď moc neulehčím, ale když si vybereš špatně, toho zlého, tak odsoudíš svět k záhubě,“ vysvětlovala mi rychle Marie.

„Cože?“ vyjekla jsem překvapeně.

„Máš v sobě tolik moci, která dokáže během vteřiny zničit celý svět,“ zopakovala mi znovu.

„A co jsou zač oni?“ vyjeveně jsem ukázala na ty dva.

„To jsou Seraphoni, oni jediní dokážou vstřebat tvoji moc. Tobě samotné bude k ničemu, ale oni s ní můžou naložit jak chtějí. Musíš se rozhodnout,“ dokončila svůj proslov.

Otočila jsem se na ně a sledovala, jak bojují, nepoužívali žádné nadpřirozené schopnosti, jestli nějaké mají, určitě je aktivuje ta moje moc, ale komu ji mám svěřit.

Oba to jsou bratři, dvojčata, proč musejí být tak odlišní? Komu mám dát svoji moc? Jak si mám být jistá, že jsem ji dala tomu pravému?

Najednou mě napadla šílená myšlenka, co když jsou oba zlí nebo oba hodní? To druhé by byla lepší varianta.

„Musíš se rozhodnout!“ zakřičela na mě Marie.

Patrika znám hodně dlouho, ale asi ne tak dobře, jak jsem si myslela. Kdyby stál o moji důvěru, tak mi řekne, že je moje matka živá.

Tomáše sice dlouho neznám, ale za to má důvěru mé matky. Určitě musí být ten hodný on, ale co když lže a mé rozhodnutí zničí svět?

Ne, musím být optimistická.

Rychle jsem se otočila na Marii: „Dobře, jak mám předat svoji moc?“ vychrlila jsem ze sebe otázku.

„Z rukou si utvoř vaničku a zavři oči. Jakmile se začneš soustředit na přenos moci, tak oči můžeš otevřít a uvidíš, jestli se ti to povedlo,“ vysvětlila mi.

Okamžitě jsem ji poslechla a udělala to, co mi řekla. Zavřela jsem oči a začala myslet na to, jak držím svoji moc v ruce a předávám ji pryč z mého těla.

Otevřela jsem oči a viděla zlatavé jiskřičky, jak se vznášejí nad mými rukami.

Začala jsem myslet na to, jak se ode mě vzdalují. Jiskřičky se ihned vznesly trochu víš a začaly narůstat do obrovských rozměrů. Chvíli trvalo, než narostly úplně. Byla z toho obrovská zlatá koule, která se vznášela směrem k bojujícím bratrům.

Patrik si toho všiml a postavil se zlaté kouli do cesty. Lekla jsem se a chtěla tu kouli zastavit, ale ona prošla Patrikovým tělem a zastavila se až v těle Tomáše.

Dívala jsem se, jak ho ty zlatě jiskry obklopily a pomalu mu začaly vstupovat do těla. Jeho nazelenalá pokožka začala chytat zlatou barvu.

Najednou tam stála ještě větší postava, než byla předtím. Moje moc byla uvnitř Tomášova těla.

On trhl rukama a ty mu okamžitě začaly hořet. Hodil první ohnivou kouli a Patrik se jen stěží uhnul. Tomáš hodil další a další, Patrik se nestihl uhýbat. Trhalo mi srdce, vidět Patrika takhle trpět. Začala jsem pochybovat o tom, že jsem vybrala správného bratra. Copak takhle se chová hodný?

Nestihla jsem ani zamrkat a Patrik se skácel k zemi. Nebyla jsem schopná pohybu.

Ohně z Tomášových rukou zmizeli a on, stále v podobě Seraphiona přešel ke mně. Opatrně vzal mé ruce do jeho a začal se na něco soustředit. Viděla jsem, jak ho ta zlatavá barva opouští a vrací se zpět do mého těla.

Najednou jsem si byla stoprocentně jistá, že jsem vybrala správně.

Tomáš se proměnil zpět do lidské podoby a objal mě.

„Jsem rád, že sis vybrala mě,“ zašeptal mi do ucha.

Začala jsem vzlykat. Byla jsem ráda, že svět zůstane takový, jaký je nebo líp, změní se k lepšímu.

„Když jsi mu dala svoji moc, už ji nemůžeš dát nikomu jinému. Teď jste jako jedno tělo,“ usmála se na nás Marie.

„Navždy spolu,“ zašeptal mi Tomáš.

Musela jsem se usmát. „Navždy spolu,“ zopakovala jsem souhlasně.

Věnováno všem, kteří mi psali komenty: Eris, Safiře, MirrorGirl, Moonlight, LynVonNightlight, Lili.

Doufám, že jsem na nikoho nezapomněla a jestli ano, tak se omlouvám, dejte vědět a já vás dopíšu =).

Moc vám všem děkuji, že jste vydrželi až dokonce =).

Shrnutí

Autor: ElisR1 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Půlnoc - 11. kapitola: