Second - 2. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Jsem ráda, že se líbila první kapitola. :) Přidávám tedy druhou, delší, a těším se na Vaši odezvu na moji fantazii. Setkání s panem Tajemným. Lotte to trochu vykolejí a... To si přečtěte. :) Přeji příjemné čtení a zase u další kapitoly. KT

09.11.2013 (16:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 651×

Charlotte:

Sobota byla úděsná a já jsem ráda, že je konečně pondělí a můžu vyrazit ven z tohohle obrovského baráku. Nevím proč, ale nějak mě to tady poslední dobou děsí a necítím se tu jako doma.

Probudila jsem se a můj pohled padl na Georgovu tvář, která se ze spánku mračila. No nic, nebudu ho budit a dám si sprchu, přece jen taky za chvíli vstává do práce a ještě se uvidíme. Jeho práci moc nerozumím. Je ředitelem nějaké firmy okolo počítačů. Děsná nuda a pro mě něco děsně nelogického. Já a PC? Nešťastná volba.

Vstala jsem a rychle odběhla do koupelny. Studená podlaha mě probouzela a já už se těšila na horkou sprchu. Podívala jsem do zrcadla na svoji tvář a viděla zarudlé místo na líci od Georgova nemilého polibku. Moje tvář byla celkově bez života. Kruhy pod očima, světlá barva. Dokonce jsem i celkově zhubla. Myslím si, že jsem bývala hezčí.

Zatřepala jsem hlavou, protože hned po ránu nechci myslet na nehezké věci, svlékla si košilku a zalezla pod sprchu. Musím to vytěsnit z hlavy. Sprcha je úžasná, takové dobré probuzení po noci plné divných snů. Nikdy nespím celou noc, ale je to jen o zvyku.

„Lotte, kde, krucinál, jsi?“ rozrazil George dveře od koupelny a já se lekla. Vypnula jsem proto vodu a rychle se zabalila do ručníku. Taky mohl aspon zaklepat a být trochu příjemný. No, co se dá dělat, že?

„Lásko, copak se děje?“

„Chci se jít taky osprchovat, tak už konečně jdi a nech mi soukromí, snad bude teplá voda!“ s naštvaným výrazem mě doslova vyhodil z koupelny. Jediné štěstí je, že mám líčení a oblečení v šatně. Ale já mám taky nárok na sprchu, tak nevím, co si jako myslí.

Dříve jsem ráda nosila šaty, podpatky, barvy. Měla jsem ráda pestrost, ale Georgovi se to nelíbilo, tak musím nosit oblečení, které zahalí víc mé tělo. Postupem času jsem si zvykla, ale někdy je příjemné udělat ze sebe pěknou ženskou.

Dole v kuchyni u snídaně se stíhám ještě trochu namalovat, abych zakryla kruhy pod očima a dodala své tváři barvu, a čekám na svého muže, abych ho mohla poprosit o peníze na nákup.

„Lásko, můžu si po škole jet koupit něco pěkného na sebe?“ usměju se na něj, jakmile přijde na snídani, a pohladím ho po stehně. Tohle dříve zabíralo na všechno, ale postupem času si toho přestal všímat a někdy i odtáhne nohu. Nesmím si to moc brát k srdi, třeba má jen nějaké problémy.

„Lotte, ale chci, abys byla doma brzy, přijede matka s otcem a já nechci, aby si mysleli, že tě nechávám někde lítat, rozumíš?“ S tím gestem mi podával, ne moc nadšeně, kreditku a já se skláněla pro polibek, před kterým ucuknul s nechutí.

„Tak ahoj,“ pokusím se ho aspoň pozdravit, jestli se mu to nebude příčit.

„Nazdar.“ Ani se na mě nepodívá a ukousne se ze svého toatu.

Cestou do garáže ke svému autu jsem zkontrovala svůj odraz. Moje oblečení bylo jako pro nějakou holku, která se neumí oblékat a bojí se okolního světa, ale nechala jsem to plavat.

Nasedla jsem do svého auta a vyrazila směr škola. Bydlíme v New Yorku, takže to chvíli trvá přes centrum, ale dá se to. Cestou se koukám na zamilované páry kolem na ulicích a jenom tiše závidím. Co bych dala za vztah, jaký mají cizí lidé, které teď vidím? Obětovala bych skoro vše.

Na parkovišti před školou na mě čeká kamarádka Messi a už z dálky se na mě usmívá. Messi je kupa veselá. Zaparkuju přímo před ní, vezmu si kabelku a vyrážím za ní.

„Ahoj, Lotte, jsem ráda, že tě zase vidím,“ obejme mě a já ji pořádně stisknu. Je úplně jiná než já, ale jsme kamarádky už od střední a já ji beru jako sestru, kterou jsem nikdy neměla. Jsem jedináček.

„No nazdar, mám překvapení, můžu dneska jít nakupovat,“ usměju se na ni a vytáhnu Georgovu kreditku. Messi se úplně rozzáří oči a ještě jednou mě obejme. Dneska je nějaká rozzářená. V tom bude chlap.

„To je super, a já ti taky řeknu překvapení!“ A je to tady. „Dneska na naši univerzitu přijede Ethan Walsh. Je to mladý, krásný, ohromně krásný a hrozně bohatý chlapák, který je ředitelem WA International Group.“ Táhne mě po chodníku do budovy číslo osm a já na ni zírám. Proč mi to ale říká?

„Messi, ale proč mi to říkáš?“ Sundávám si kabát a věším si ho do šatny.

Rozejdeme se do učebny a Messi pořád něco drmolí.

„Ten by se k tobě hodil. Viděla jsem jeho fotku a je k sežrání, to mi věř!“ Sedá si na židli v poslední řadě nahoře a já usedám vedle ní.

„Jsem vdaná, nezapomněla jsi?“ ukážu na ni svůj prsten a usměju se při tom jako zabouchnutá puberťačka.

„Ale tohle není láska! Kdy jste se spolu naposled milovali? Kdy tě naposled láskyplně políbil, co?“ Messi se na mě asi zlobí, ale je to můj vztah a já si to vyřeším sama. Mám na jazyku ostrou odpověď, ale utne mě hlas profesora.

„Dámy a pánové, dovolte mi představit tohoto mladého muže, který je ředitelem WA International Group a dnes vám přišel něco říct o tom, jaké to je, když jste úspěšní. Ethan Walsh!“ Všichni začínají tleskat, takže se taky přidám, ale nějak si říkám, že to bude ztráta času, a koukám nepřítomně z okna.

„Ty vole, to je kurva kus, ještě lepší než na fotce!“ řekne vedle mě Messi a já se na ni otočím, protože ona sprostě nemluví, nikdy!

„Messi, co to?“ Můj pohled se zastaví na Ethanovi Walshovi a strne.

„Ty vole,“ unikne mi z úst a Messi se začne hihňat jako nějaká patnáctka. Vražedně se na ni kouknu a začnu si balit věci. Tady nemůžu být. Ne, když na mě kouká ona a ten dole je tak sexy.

„Půjdeme radši nakupovat, ne?“ usměju se na ni, abych ji přivedla na jiné myšlenky, a ona jen přikývne. Musím být pryč co nejdřív, ten sexuální náboj, který cítím v místnosti, je neúprosný.

Rychle vylézám z uličky a mířím nahoru, ale spadne mi učebnice, a když se pro ni shýbám, tak zakopnu, zařvu a spadnu na zadek. Všechny oči se na mě upřou a já červenám jako rajče. Udělat ostudu mi vždycky šlo!

„Slečno Hamiltonová, copak se děje?“ jde ke mně profesor a pomáhá mi vstát ze země. Koutkem oka zahlédnu, že k nám míří i Ethan, sexy bůh Walsh. Musím hned zmizet!

„Stalo se něco, Jacksone,“ ptá se profesora a podává mi učebnici, o kterou jsem zakopla, a teď před všema vypadám jako debil. Jeho pohyby jsou tak ladné a dopadne na mě jeho vůně. No ty bláho!

„Nestalo se nic, děkuji za vaši přednášku, ale bohužel musím už jít, a pane profesore, jsem paní, ne slečna!“ Vezmu si učebnici od Ethana co nejopatrněji, abych se ho nedotkla, a odcházím ponížená až na půdu. Proč zrovna já a před tím bohem?!

„Teda Lotte, ty jsi jim to nandala, a jak na tebe Ethan koukal!“ stála Messi opřená o dveře šatny a nemohla pomalu ani dýchat. Přistoupila jsem k ní a zatřásla jejíma rameny. Její oči na mě upřely pozornost, ale úsměv jí na rtech pohrával dál.

„Messi, probuď se! Jsem vdaná a o něho nemám nejmenší zájem, rozumíš?“

„Ale nikdy nevíš, jestli se ti s ním nezkříží cesta,“ upozornila mě a vzala si kabát. Radši jsem se na ni ani nedívala a rovnou jsem vyšla ke svému autu. Potřebuju si upustit páru, a to tak, že hned.

„Žádné nakupování, ale jedeme do baru. Sedni si a ukaž mi cestu!“ přikázala jsem jí, nastartovala své auto a doufala, že mě George nezabije.

„Teda Lotte, nevím, co si o tom mám myslet, ale líbí se mi změna tvého chování. Zahni doleva a jeď do centra, dneska se opijeme jako kanci!“ usmála se na mě a já věděla, že dnes domů asi nedorazím jen tak.

« Předchozí díl

Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování