OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Second - Prolog + 1. kapitola

05.11.2013 (16:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 761×

Je hezké mít někoho rád, ale někoho milovat je překrásné. Když jsem si brala George, bylo to překrásné, ale postupem času se vše změnilo. Dřív mě obdarovával květinami, dárky mi dával skoro pořád, ale už ani na naše měsíční výročí svatby si nevzpomene. Ubíjí mě to. Jsme spolu teprve krátce, pět měsíců, ale začínám toho litovat.

Charlotte:

Svatba

„Ano,“ podívala jsem se svému skoro manželovi do očí a čekala na odpověď.

„Ano,“ vyslovil ta krásná slova, chytl mě okolo pasu, zatočil se se mnou dokola a políbil mě na ústa. Náš polibek byl mokrý od mých slz a trval snad věčnost. Krásnou věčnost.

George mě pustil na zem a já se dívala do jeho modrých očí. Miluju, to vím jistě.

O svatební noci jsem chtěla, abychom počali naše první miminko, ale George mi dal jasnou odpověď.

„Lotte, neblázni, v osmnácti si zkazit život něčím takovým,“ udělal zhnusenou grimasu a vnikl do mě. Sex s ním byl dobrý, ale říkala jsem si, že mi něco chybí, ale bylo to asi tím, že jsem nad sexem moc přemýšlela.

Dnes:

Dnes jsme spolu pět měsíců. Je druhého listopadu a já už se ani neobtěžuju shánět Georgovi nějaký dárek, protože on si na to zase nevzpomene, a když mu to připomenu, tak mi dá jen pusu na čelo a pomilujeme se v posteli.

Když jsem vstupovala do manželství, tak jsem čekala adrenalin a ne to, že budu muset být pořád doma, čumět na televizi nebo si číst na gauči. Ani uklízet nemůžu, vařit, nic. Máme služebnou, a jsem přece žena pana Kelsingtona a nebudu dělat doma služku.

Ležím momentálně gauči a v ruce držím časopis o módě. Jak bych ráda šla třeba ven nakupovat se svými kamarádkami a užila si super odpoledne. Jenže nemůžu. Večer přijdou Georgovi kamarádi a nesmí vypadat tak, že si ho ženská podřizuje, že není večer doma.

Jedině, kam můžu, je škola. V září jsem nastoupila na vysokou školu veterinární a líbí se mi tam. Někdy po škole jdu ven, ale Georgovi musím říkat, že mám víc přednášek. Už aby bylo pondělí a já mohla zase jet do školy.

„Lotte, kde jsi?“ volá na mě George, který přišel ze sklepa s láhví vína a skleničkou. Má na sobě rifle a košili s kravatou. Ani doma si nemůže prostě zalézt do tepláků a trika.

„V obýváku, zlato!“ vymotala jsem se z deky a šla ho obejmout. Voní krásně.

„Lotte, neblázni, mám novou košili!“ odtrhne se ode mě a já na něj koukám v úžasu. Už ho nemůžu ani obejmout. To je síla!

„Večer přijdou kluci, tak buď hezká a milá, rozumíš?“ dívá se na mě pohledem, který metá blesky, a já jen němě přikývnu.

Hned po tom, co odejde znovu pro další víno, se seberu a jdu do ložnice. Co z toho vztahu mám? Nemůžu se ho pomalu ani dotknout, láskou zrovna nepřetéká, a já nevím, co s tím mám dělat.

Musela jsem si dát sprchu a upravit se na večer, kdy budu nosit jídlo a pití těm debilům. Už aby bylo pondělí a já mohla jít do školy a pak si asi skočím koupit nějakou pěknou halenku.

„Lotte, kluci už jsou tady, takže sebou laskavě hejbni a buď hned dole!“ přikáže mi můj „skvělý“ manžel a vtiskne mi hrubou pusu na líce.

„Už jdu, zlato.“

Dole už je to zase cítit cigaretami. Nesnáším kouř! Už jsem říkala klukům, ať jdou na verandu, ale marná snaha.

„Tady ji máme, tu tvoji krasotinku,“ zaskřehotá Jack, který má pupek jak sud od vína a smrdí na sto honů.

„Dobrý večer, pánové,“ musím slušně pozdravit a jít nalévat víno a drinky. To bude noc. Prosím, ať už je pondělí.

Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Second - Prolog + 1. kapitola: