OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Školní loser - 10. kapitola

04.05.2013 (09:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 778×

http://www.youtube.com/watch?v=VMnjF1O4eH0

Kate tancovala jako o život a to už bylo něco k ránu. Nemohl jsem ji nikam dostat. Ani si nechtěla jít sednout, ani nechtěla jít domů. Až jednou ke mně přišla, vzdychla a chtěla mi něco říct.

„Fredericku, mně se chce asi udělat špatně,“ řekla to tak vážně. Jenže než jsem pochopil pravý význam, tak zaběhla někam ke stromu a začala zvracet.

Přišel jsem k ní a podržel její vlasy. Byla tak krásná, i když zvracela. A taky křehká.

„Kate, jsi v pořádku?“ Chytla se stromu a hluboce dýchala.

„Je mi asi špatně,“ koukla na mě a šlo vidět, že lehce neví, o co jde.

„Tak půjdeme domů?“ Jenom kývla a odlepila se od stromu. Byla bosá, vlasy do všech světových stran a šaty napůl roztrhnuté s chybějící mašlí. Co si její otec pomyslí?

„Mohl bys mi koupit nějakou vodu se sklenicí?“ Její artikulace dnes byla ta tam. Koupil jsem jí proto láhev vody a velmi pomalu jsme se vydali domů.

Ťapkala vedle mě a pila. Pořád pila. Ani už nemluvila. Dal jsem jí přes rameno svoji mikinu, aby jí nebyla zima.

Zrovna jsme šli kolem nějakého domu, kde bylo před vchodem docela dost kytek.

„Musím, ty víš co,“ jenom se natočila do těch kytek a zase zvracela. Kdyby to byl třeba Alex, tak bych se smál na celé kolo.

Vypláchla si pusu a poprskala ještě jednou kytky. To bude ráno překvapení. Nechtěl bych mít „nablito“ před domem.

Takhle jsme šli docela dlouho. Normálně mi cesta trvá pár minut do části města, kde byla párty, ale s Kate mi to trvalo hodinu.

Pořád jsme se zastavovali. Musel jsem ji přidržovat, protože byla pořád opilá a chodila hrozně.

„Jsme tady, mám zazvonit?“ stoupl jsem si před Katein dům a už se natahoval na zvonek.

„Ne, já půjdu radši zadem,“ otočila se a prostě šla.

„Ahoj, a díky,“ ještě se otočila naposled a vrávorala k brance na zahradu.

Chvíli jsem čekal a celkem jsem se nasmál. Všude, kde šla Kate, tam se ozývaly rány a sprosté nadávky.

„Ahoj, tati,“ ozvalo se a opět další rána.

„Kate, ty jsi tu láhev musela vypít sama,“ smál se její otec.

„Nene, to Kate nepila, ta se seznamovala a byla moc krásná,“ poslouchal jsem a nemohl se udržet. Svůj smích jsem tlumil do rukou.

„To vidím, a čí je to mikina a kde máš boty?“

„Jsem krásná, já vím, mikina je Fredericka, je moc hodný, a boty, ty jsem protancovala,“ její smysl pro humor v opilosti neznal hranice.

„Pane bože, že já tě pustil,“ zaklaply dveře a já odešel. Zítra ráno se na ni musím jít podívat, jak dopadla.

Kate:

Probudila jsem a hlava mi třeštila. Stačil jeden pohyb a bylo mi zle. Proboha, už nikdy nebudu pít.

Chtěla jsem si vzít prášek a zapít ho, ale jak jsem udělala pohyb, zhoupl se mi žaludek a já musela běžet do koupelny zvracet.

„Kate, máš tady návštěvu,“ křičel táta u dveří do koupelny a smál se.

„Prosím, šlo by, abys nemluvil tak nahlas?“ šeptala jsem a omyla si obličej.

Hned za ním stál Fred a taky se smál.

„Ty!“ výhružně jsem na něj ukázala prstem a táta radši odešel. Musím si lehnout.

Lehla jsem si a Fred si sedl na postel k mým nohám. Koukal na mě a pořád měl úsměv na rtech.

„To není směšné,“ šeptla jsem jeho směrem, zavřela oči a dala si ruce na spánek.

„No, já se neopil, mně nic není, ale ty jsi tam řádila jako kanec,“ zvedl se a šel do koupelny. Chvíli tam něco dělal, až vyšel s mokrým ručníkem a dal mi ho na čelo. Úleva.

„Jsme ráda, že jsi přišel, ale momentálně se mi chce spát, nevadí, když se večer stavím já?“ Tahle věta mi dala zabrat, ale hlava mě bolela, jako by mi někdo tloukl neustále do hlavy.

„Jasný, večer se stav, budu čekat,“ potichu odešel a zaklapl dveře.

Spánek je teď to nejlepší, co můžu udělat. Že já pila. 

Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Školní loser - 10. kapitola :