S touto kapitolou mi pomáhala moje kamarádka, která se zde už také zaregistrovala, a v budoucnu spolu určitě napíšeme povídku! Bude to dneska ale zmatek! Kate se konečně udělá dobře a navštíví Freda, ale tam je potká překvapení. Jaké? To se dočtete. Přeji příjemné čtení. Kadlinka :)
06.05.2013 (16:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1062×
http://www.youtube.com/watch?v=Oo4OnQpwjkc
Kate:
Vzbudila jsem se a hlava mě pořád bolela. Sice ne tak jako předtím, ale bolela.
Lehce jsem otevřela oči a koukla na mobil. Bylo něco kolem pátý odpoledne. Vedle mobilu ležel prášek a sklenice s vodou. Díky, tati.
Spolkla jsem prášek a čekala nějakou dobu, než mi bude líp. Poté jsem vylezla z postele a šla se osprchovat.
Určitě jsem nevoněla krásně a můj sice jen lehký make–up byl úplně rozetřený.
Sprcha byla úplně boží. Žaludek už se nehoupal tak moc a moje tělo tak nějak vonělo čistotou a uvolněním.
Vysušila jsem se a šla dolů za tátou. Seděl opět s notebookem na klíně v obýváku a něco sepisoval.
„Ahoj, už je ti dobře, ty moje krasavice?“ smál se táta a já ho objala okolo krku.
„Ahoj, jo, je mi dobře,“ odlepila jsem se a šla si pro suchý kousek rohlíku nebo něčeho takového.
Zase jsem mířila nahoru, vyfénovat si vlasy, převléct a udělat ze sebe něco, co se podobá člověku.
„Ty už si jdeš zase lehnout?“ divil se táta a odložil notebook.
„Ne, půjdu za Fredem, slíbila jsem mu to,“ usmála jsem se a poslala mu vzdušný polibek.
„Jo, za Fredem, tak to si ty pusinky šetři!“ smál se jako malé dítě a já zrudla.
„Tati!“ okřikla jsem ho a rychle vyběhla nahoru.
Bylo krásně. Svítilo sluníčko. Šaty jsem si ale vzít nechtěla, proto jsem zvolila rifle, nějaké obyčejné tričko a žabky. Vlasy do drdolu a patlat na sebe nic nehodlám.
Rychle, abych zase neměla tak blbý rozhovor s otcem, jsem vyšla ven a mířila k Fredovi.
Zazvonila jsem a trochu nervózně čekala, až otevře.
Po několika sekundách se ve dveřích vynořila jeho hnědá kštice a já nemohla věřit tomu, že mám tak sexy souseda! Už chápu, proč na něj všechny holky tak letí!
„Ahoj, konečně jsi tady,“ vylezl ze dveří a tím mi poskytl pohled na jeho nahou hruď. Páni!
„No, jsem, no,“ věnovala jsem mu plachý úsměv.
„Pojď dál,“ otevřel dveře dokořán a rukou mi pokynul, abych vešla dovnitř. Jejich chodba byla obrovská a plná obrazů. Na levé straně se tyčilo dlouhé kulaté schodiště, na kterém stanul nějaký kluk v růžovém tričku a černých kalhotách.
„Ahoj,“ zvolal, „to je božské tričko, kde jsi ho koupila?“ ptal se a přitom hravě skákal ze schodů. Když se tímto pohybem dostal až ke mně, chytil mě za předloktí a skákali jsme spolu.
„Jinak já jsem Pete,“ vtiskl mi polibek na tvář a já se nestačila divit. Věnovala jsem zoufalý pohled Fredovi, který si otráveně povzdychl a odtrhl Peteovu ruku od mé.
„Tohle je můj bratranec. No, on je trochu…“ znervózněl.
„Ale tak Fredíku, řekni to. Já se za to nestydím,“ pronesl Pete sladce, „jsem gay,“ pronesl směrem ke mně.
Proboha! Co se to tu děje? Moje nervozita se stupňovala a myslím, že jsem zrovna viděla, jak Pete sáhnul Fredovi na zadek! Já chci taky!
„Pete, necháš nás tady samotné?“ Fred měl v očích hrůzu, a než stihl Pete zareagovat, byli jsme v jeho pokoji. Zamčení!
„On ti hrábnul na…“ sedla jsem si na postel a Fred si lehl vedle mě.
„Je velká rarita naší rodiny. Když se to o něm dozvěděla jeho matka, otcova sestra, zavřela se na týden v pokoji a s nikým nemluvila. Teď už je s tím smířená. Aspoň tak vypadá.“
„Je kouzelný!“ pronesla jsem s úsměvem, „jen mě trochu zarazilo to… gesto.“
„Cože? To je vtip, že ano?“
„Ne, opravdu se mi líbí,“ stydlivě jsem zamrkala a svůj pohled upřela na podlahu. Moc dlouho jsem to ale nevydržela a vyprskla jsem smíchy. Fredovi se viditelně ulevilo. Najednou jsem ležela vedle něj a oba jsme se smáli, až jsme se za břicho popadali.
„Vážně, já jsem ti to uvěřil.“
„Všimla jsem si,“ odpověděla jsem se smíchem a všechno to nabralo grády, když se za dveřmi ozvalo nesmělé zaklepání a následovně jsme uslyšeli hlas Peteho.
„Děti, budeme grilovat. Oblečte si plavečky, přidáme i párty v bazénu s bublinkami!“
Náš hlasitý smích nešel utlumit a to ho zřejmě urazilo, protože jsme slyšeli rázné, vzdalující se kroky.
„Jak je ti po včerejšku? Jsi v pohodě?“ použil najednou vážný tón.
„Měla bych nebýt?“
„No, docela jsi vyváděla. Když sis sedla doprostřed parketu a začala si sundávat boty, docela jsi mě vyděsila.“
„Cože?“ vykřikla jsem, „to jsem vážně dělala? Tak už vím, z čeho mě tak bolí nohy,“ zabodla jsem svůj pohled opět do podlahy.
„No, a to jsem ti ještě neřekl o kytičkách,“ laškovně se usmál.
„Jaké kytky? Mluv! Anebo radši ne. Propadla bych se!“ zčervenala jsem.
Náš rozhovor se spoustou změn témat se protáhl, a kdyby nás opět nevyrušil Pete s tím, že „jde spát, kdyby to náhodou někoho zajímalo“, povídali bychom si až do druhého dne. Což by nebylo dobré, vzhledem k tomu, že nás zase zítra čeká naše milovaná střední škola…
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování
Diskuse pro článek Školní loser - 11. kapitola :
Opäť skvelá kapitola, som veľmi zvedavá ako to bude pokračovat, tak dúfam, že čo najskôr napíšeš dalšiu kapitolu
náhodou byl Pete kouzelnej, i když jeho chování lehce přehnané :D
Moc pěkný. Řeknu ti že já mam zrovna jednoho kamaráda který je gay, no a že by mluvil aneb se choval jako tady Pete to fakt ne. Ale nevadí tvoje (nebo asi vaše, když ti s tím pomahala tvoje kamoška) bylo vtipné. Á chudinka naše Kate, Pete Fredovy mohl šahnout na zadek a ona ne. To bylo tááák smutné. Hmm moc se těším na další díl. Tak aspoň když daváš tak kratké kapitoly ať je tu co nedjřív.
Přidat komentář:
- Budu tam
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!