OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Školní loser - 15. kapitola

20.05.2013 (18:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 802×

Fred:

Všichni věděli, že spolu s Kate chodíme. Byly to tři měsíce od pobytu v Ohiu a taky se blížily Vánoce. Každý rok od nepaměti jezdíme s našima na tři dny do lázní, ale co jsem protestoval, jezdí sami, a proto jsem poslední tři roky na svátky sám doma a pořádám párty. Tenhle rok to bude ale jinak.

Chci pozvat Kate k sobě a posunout náš vztah dál. Ale jestli nebude chtít, tak nebudu proti a počkám, až bude ona sama chtít. Vztah není přece o tom, aby partner na partnera tlačil.

„Frede, přišel Alex,“ oznámil mi táta, který vešel do mého pokoje, a hned jak uviděl, jaký tu mám bordel, tak radši odešel. Vzal jsem peníze, mobil a klíčky od auta.

Vánoce už jsou za týden, a proto jsme se s Alexem rozhodli, že něco koupíme našim milovaným drahým polovičkám. Nikdy jsem nekupoval dárek holce. Mamku nepočítám, té vždycky koupím nějaký diář, protože bez něho by neexistovala. Ale co koupit holce, kterou milujete? To je pro mě oříšek.

„Nazdar, můžeme?“ pozdravil mě Alex a já po něm hodil klíče od mého auta.

„Zdar, ještě chvilku, běž si zatím sednout.“

Zašel jsem do kuchyně, kde seděla mamka a rovnala si nějaké věci do kabelky.

„Mami, co mám koupit dívce, kterou miluji, k Vánocům?“ bez obalu jsem se zeptal, protože mamka vždycky ví, co mi má odpovědět.

„No, já věděla, že s tím přijdeš,“ usmála se na mě. „Krásný šperk nikdy neurazí,“ mrkla na mě po chvilce váhání a já spokojeně odešel. Takže naše cesta míří do klenotnictví.

Nasedl jsem se do auta, nastartoval a mohli jsme vyjet. Alex vůbec nebyl proti, abychom jeli do klenotnictví.

Bylo tu celkem narváno, ale alespoň jsem se mohl porozhlédnout. Našel jsem to! Byl to řetízek se srdíčkem. Když na mě přišla řada, nemohl jsem se dočkat, až řeknu svůj nápad prodejci.

„Dobrý den, jak bych vám mohl pomoci?“ usmál se moc milý prodejce.

„Chtěl bych se vás na něco zeptat okolo tohohle řetízku se srdcem,“ ukázal jsem na můj výběr a klenotník opatrně vzal řetízek do ruky. „Šlo by na zadní stranu dát věnování?“ Měl jsem přesný plán, co bych chtěl Kate říct tímto dárkem, ale slova na zadní straně by to vše ještě vyšouply na vyšší příčku.

„Co by to mělo být, mladý muži?“

Takhle jsem se dohodnul na mé objednávce a dostal paragon, který jsem měl ukázat, až si půjdu za pět dní pro už hotový dárek.

„Tak moc děkuji,“ poděkoval jsem velmi ochotnému prodavači a vyšel za Alexem, který už stál u auta s dárkovou taštičkou.

„Tys jí nic nevybral?“ divil se Alex a nasedal do auta. Usedl jsem vedle něj a zavřel dveře.

„Ale jo, jen nějaký menší úpravy, kamaráde,“ poplácal jsem ho po rameni a vyjel směrem k Alexovu domu.

Kate:

Vánoce. Miluju je! Dárky, v televizi je sníh. Ten jsem nikdy nezažila. A hlavně ta atmosféra. Prostě úžasné.

Jenom nevím, co mám za dárek vybrat Fredovi. Teď už oficiálně mému příteli. Něco, co může mít pořád u sebe. Napadl mě řetízek s K, ale nevím, jestli to není moc staré. Já jsem prostě člověk bez nápadu.

Seděla jsem zrovna ve své posteli a jen tak přemýšlela, když mi přišla SMS od Freda. Jeho rodiče vypadli, tak máme čas pro sebe. Nadšeně jsem souhlasila a vyrazila.

„Tati, jdu za Fredem, jo?“ houkla jsem na tátu, který stál u ledničky a hledal něco k jídlu. Jen kývl a ani se neotočil. Poslední dobou byl pořád vedle. Že by se nám zamiloval?

„Ahoj, zlato, konečně jsi tady,“ hned ve vchodu mě Fred vzal do náruče a odnesl až do jeho pokoje.

„Taky tě ráda vidím,“ slova jsem musela mumlat mezi polibky. Byla to ale fuška.

„Mám pro tebe dobrou zprávu,“ položil mě na jeho postel a lehl si vedle mě. „Budu mít po Vánocích volný barák,“ usmíval se jako desetiletý kluk, co dostal novou střílečku.

„To je skvělý, něco podnikneme, ne?“

„Určitě,“ políbil mě na čelo a vstal.

„A dneska je na programu co?“

„Budeme se jen tak dívat na film, co ty na to?“ podal mi plato s cédečky a nechal mě nějaké vybrat.

Po dlouhé době jsme jen tak doma u filmu. Vždycky něco podnikáme a to se mi líbí. Nesnáším stereotyp a nudu.

Vybrala jsem náhodný film a pohodlně jsme se s Fredem vedle sebe přitulili a koukali na film. Já jsem tedy, jako vždy, po chvilce usnula. Fred si kvůli tomu ze mě utahuje. Ale i tak ho mám děsně ráda, možná ho i miluju.

Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Školní loser - 15. kapitola :