OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Školní loser - 17. kapitola

31.05.2013 (16:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 886×

Kate:

„Veselé Vánoce,“ objala jsem svého tátu a dala mu pusu na tvář. Objal mě a usmíval se jako sluníčko. Naše první samostatné Vánoce.

„Mám tě rád, Kate, jsi pro mě všechno,“ usmíval se dál.

Došli jsme do obýváku, kde bylo docela dost dárků na to, že jsme jen dva. Ale komu by vadilo hodně dárků, co? Mně ne.

Dostala jsem docela hodně věcí, či potřebných nebo nepotřebných. Některé věci jsem si dala sama, jako třeba prádlo. To by táta asi nevybral dobře. Beztak si ještě myslí, že takový věci nenosím. No, tátové.

Seděli jsme zrovna u televize, kde byly ty nejlepší vánoční filmy, a vtom zazvonil zvonek. Kdo by teď chodil?

„Já ti zapomněl říct, že přijdou Fredovi rodiče na menší oslavu,“ zvedl se táta a šel otevřít. To teď nemusím vidět, tak se postarší generace baví.

„Dobrý večer, veselé Vánoce,“ popřála jsem a šla do svého pokoje. Fred je dnes na nějaké párty, to vím s jistotou, a tak za ním nepůjdu. Jsme domluveni, že přijdu až zítra navečer a přespím u něj.

Napsala jsem proto Marii, co dělá a jestli nechce něco podniknout.

Odepsala hned a domluvily jsme se, že půjdeme na párty, kam se chystala za Alexem a Fredem. Bude to takové milé překvapení, když se tam objevím nečekaně.

„Tati, že můžu jít na takovou menší párty?“ doběhla jsem do obýváku a udělala na tátu psí oči.

„Kate, je Štědrý večer,“ posmutněl táta, ale já věděla, že mě pustí, podle toho, jak se tvářil.

„Ale tak, pusť ji, náš Fred je také na nějaké párty,“ přimlouvala se Fredova máma a už měla očividně upito, protože jí oči jiskřily.

„Dobře, ale ne že tě zase dovedou domů pomalu po čtyřech!“ začal se smát táta a já ho objala.

„Jsi ten nejlepší táta na světě,“ vlepila jsem mu pusu a běžela se přichystat. Marie by tu měla tak být za půl hodiny

Fred:

„Mami, tak já odcházím!“ oznámil jsem své matce, která hledala něco v kuchyni, a odešel jsem.

Vánoční párty. Na tu každý rok s Alexem chodíme. Ale tenhle rok to bude jiné. Mám svoji Kate a nehodlám ji s nějakou holkou podvést. Nejsem přece hajzl!

Alex už čekal v autě před domem a opět smolil tu svoji SMS. Kdyby dostával peníze jen za to, že napíše jedno slovo, tak už je v balíku.

„Nazdar, můžeme?“ sedl jsem si na místo spolujezdce a Alex nastartoval.

Celá cesta trvala chvilku. Byla v opuštěné továrně v Burgminu. Těšil jsem se jak malé dítě na houpačku. Párty a já, to je vražedná kombinace.

Došli jsme ke vchodu a dali peníze Frankiemu, který nás dobře zná, takže sleva byla zaručena. Dostal jsem zelený pásek na ruku.

„Takže jako obvykle, kromě toho posledního bodu?“ zeptal se mě Alex, když jsme přišli k baru.

Poslední bod byl určitě od teď zrušen. Holky se dneska nikam tahat nebudou.

Kývl jsem a zamířil k baru, kde dneska začneme.

„Tak na nás!“

Něco kolem půlnoci:

Vypil jsem toho sice už dost, ale na to, na co jsem byl zvyklý, to zdaleka nemělo.

Tancoval jsem jako o život. Alex mě pořád tahal k baru a to chtěl dneska jet domů autem, a ne jako vždy taxi. Vždycky jedeme autem sem a zpět taxi a pro auto se dojede až druhý den.

„Ty vole, to je kočka!“ vypískl kluk, který seděl u baru vedle nás a já se otočil jeho směrem.

Jestli mě moje oči vypité až do dna neklamaly, tak tohle byla Kate! Moje Kate. Byla krásná. Všichni jí ustupovali z cesty.

„Ne, kámo, ta je moje, sleduj,“ stoupl jsem si a šel směrem ke Kate.

Usmívala se hned víc, když mě zahlédla, a já se jemně přisál na její rty.

„Ahoj, lásko, co tady děláš?“ odlepil jsem se od ní a pobral dech. Dovedl jsem ji k zadní části, kde byly stoly, kde měl člověk alespoň trochu soukromí.

„Překvapení, doma byla nuda, snad ti to nevadí,“ poupravila si svoje šaty, které měly výstřih a délku vražednou, až jsem se o ni bál.

„Vůbec, jsem rád, moc rád,“ přitiskl jsem pět své rty na ty její a nechal se unášet.

Po velice dlouhém líbání se k nám připojili Alex s Marií a my se od sebe odtrhli.

„Ale nejsou ty šaty moc krátké, zlato?“ Opět si je rovnala a začala se smát.

„Na párty nebudu nosit přece šaty až na zem, a neboj se, nebudu tady nikomu nic ukazovat!“ vstala.

„Kam jdeš?“

„Pro pití,“ oznámila mi a vzala s sebou i Marii.

„Překvapení,“ řekli jsme s Alexem oba naráz, když jsme se na sebe podívali.

A to hodně velký.

Kate:

Kdybych byla ta stará Kate, bez Freda, tak bych na párty vůbec nešla, takže bych tím pádem neřešila, co na sebe. Ale teď bych se mohla trochu odvázat.

Vzala jsem si ty nejkratší a nejodvážnější šaty, které jsem našla, a ty nejhezčí boty na podpatku! Nová Kate, vítej!

„Zlato, máš tady kamarádku,“ vešel táta do pokoje, a když viděl můj „ohoz“, tak se krapet zarazil a přeměřil si mě.

„Nejsou ty šaty trochu krátké?“

„Tati, přece nepůjdu na párty v teplácích!“ Rychle, něž  stačil ještě něco říct, jsem seběhla dolů a zastrčila jsem si do kabelky vše potřebné.

„Nazdar, Kate,“ Marie stála opřená o vchodové dveře, a když mě viděla, tak pískla.

Vyšly jsme před dům, kde stál taxík. Zapnula jsem kabelku. Marie se na mě podívala a vytrhla mi kabelku z ruky.

„Na co to máš?“

„Na peníze, mobil a doklady, ne?“ odpověděla jsem a ona se začala smát.

Vytáhla peníze a moji občanku.

„Dej to domů i s klíčem!“ poručila mi a já opatrně odemkla, položila jsem kabelku na botník a klíče položila hned vedle.

Dolezly jsme do taxíku, Marie nahlásila adresu, kam chceme dovézt, a já se pohodlně usadila.

„Máš podprdu?“ zeptala se mě najednou.

„Jasně, že ji mám, ale proč?“ zděsila jsem se, jaký mi asi dá návrh.

„Tak si ty peníze a občanku strč za ni, kabelky se na takovouhle párty nenosí, věř mi,“ mrkla na mě a vytáhla si balík peněz a občanku z výstřihu.

„Hustý!“

Zastavily jsme před jakousi továrnou a mířily jsme ke vchodu.

„Ahoj, Frankie, tady moje kamarádka je tady poprvé!“ opět na mě mrkla a nechala si připevnit náramek na ruku.

„Tak vítej, zlato,“ otisknul mi na ruku razítko s velikým srdíčkem a já jsem vypadla, jako kdybych vyšla z bordelu.

Vešly jsme dovnitř a všichni na nás čuměli. Zahlédla jsem Freda, který si to ke mně mířil a dal mi tak krásný polibek.

Došli jsme až do nějakého boxu. Nezamlouvala se mu délka mých šatů. Jako táta! Zachránilo mě to, že přišli Alex s Marií, asi šla pro nějaké pití.

U baru bylo narváno.

„Zvu tě!“ oznámila jsem.

„Schválně jim ukaž tvoji ruku,“ pobídla mě Marie.

„Dvakrát vodku,“ ukázala jsem ruku a on mi hned podal celou láhev vodky a k tomu dvě skleničky.

„Vítej u nás, kočko!“ popřál mi barman.

Už jsem chtěla vytáhnout peníze, ale on jen zavrtěl hlavou.

„Co to bylo?“ divila jsem a mířila k našemu stolu s lahví vodky v ruce.

„Tady si zákazníků a klientů hodně cení.“ Jen tak si to prostě řekla.

Sedla jsem si vedle Freda a nalila mně a Marii panáka.

„Ona má razítko!“ stáhl mi ruku Alex a koukl se na moje razítko.

„Já měl nápis a ty láhev, ne?“

„A já značku klubu,“ přidala se Marie ke klukům.

„To je tím, že je to kočka!“ vtiskl mi Fred pusu na tvář.

„A taky proto, že se líbila Frankiemu!“ doplnil Alex.

Koukala jsem na ně nechápavým výrazem.

„Co znamená to srdce na mé ruce?“ musela jsem se zeptat, protože nesnáším, když nevím, o co jde.

„To znamená, že máš chlast zadarmo!“ vstala Marie a vytáhla mě na taneční parket.

Od téhle chvíle miluju tohle místo.

Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Školní loser - 17. kapitola :