OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Školní loser - 4. kapitola

22.04.2013 (11:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 848×

http://www.youtube.com/watch?v=pgEFfZOV9GQ

Kate:

Jela jsem zrovna domů a přemýšlela, jak to asi bude dneska probíhat. Do svého pokoje ho nevezmu, na to ať zapomene. Půjdeme k bazénu a já si zaplavu, až bude zapojovat to, co v hlavě asi nemá. Ani nevím, proč jsem mu na to kývla.

Zaparkovala jsem před domem a jako vždy nikdo doma nebyl přede mnou. Otec byl v práci a matka vždy přicházela v noci nebo spala v nemocnici.

Byly čtyři a já šla do pokoje najít nějaké staré poznámky a sešity do angličtiny. Mohly by se Fredovi hodit. Nikdy jsem si nikoho nepozvala domů. A jako první bude můj běsný soused ze školy.

Hodina zbývala, a tak jsem se šla převléct do plavek. Vedro se už nedalo unést, a tak jsem se musela zchladit. Skočila jsem do bazénu a užívala jsem si to.

„Kate, půjdeš mi otevřít?“ křičel na mě za plotem Fred a já si uvědomila, že mě to zchlazení asi hodně připoutalo, protože jsem zapomněla na Freda a koupala se snad už hodinu.

„Jo, jasný,“ vylezla jsem z bazénu a běžela mu otevřít. Kapala ze mě voda, takže jsem musela jít boční zahradou, abych neměla vodu všude po baráku.

„Jestli nemáš čas, tak můžu přijít jindy,“ hned spustil, ale jak mě uviděl a sklouznul pohledem na mé mokré tělo v plavkách, nějak ztichl.

„Ne, to je dobrý, já neslyšela.“ Pokynula jsem mu hlavou, ať jde dál, a zavřela branku.

„Já si skočím do pokoje pro věci, ty si můžeš sednout k bazénu,“ poručila jsem mu a svižným krokem jsem mířila do pokoje, kde jsem nechala poznámky a sešity pro Freda. Cestou jsem na sebe hodila plandavé šaty.

Když jsem přišla dolů, seděl už na lehátku a koukal do bazénu. Sedla jsem si vedle něj a vytrhla mu jeho sešit z ruky. Nic neříkal a jen mě pozoroval.

„Vy teď berete rozbory děl?“ zeptala jsem se a dál prohlížela jeho poznámky. Měl úhledné písmo, ale všude byly škrtance. Asi mu to vážně nešlo. Nic neměl dobře.

„Jo, bohužel jo.“

„Koho máte na angličtinu?“ zaklapla jsem sešit a otevřela svoji učebnici s poznámkami.

„Waitovou,“ řekl s hořkostí v hlase a poposedl si. Už chápu, proč mu to nejde.

„Tak já ti tady dám přečíst něco a rozebereš mi to, a co nebudeš vědět, tak se mě na to zeptáš.“ Musím si prvně ověřit, co mu nejde, a až pak mu to vtloukat do hlavy.

„A co budeš dělat ty?“

„Plavat.“ Sundala jsem si šaty a skočila do bazénu.

„Ty čti, a kdybys nevěděl, tak se zeptej.“ Plavala jsem a odpovídala na jeho otázky ohledně angličtiny. Musela jsem ale po chvíli vylézt. Měla jsem žízeň.

Fred se mračil na sešit a já mezitím dělala limonádu v kuchyni. Postavila jsem před něj na stůl skleničku a nalila mu.

„Díky,“ poděkoval a vypil ji na jeden nádech. Seděla jsem tam ještě chvíli, dokud nezhodnotil, že to má. Jediný, co měl dobře, byl autor a jméno básně.

Sedla jsem si vedle něj, vzala tužku do ruky a psala. K tomu jsem mu říkala, jak co určí, a že si to má několikrát číst. Seděli jsme u bazénu celkem dlouho.

„Kate, díky, moc jsi mi pomohla,“ usmíval se jako sluníčko, když stál u našich dveří a chystal se odcházet.

„Jo, nemáš zač,“ zmatkovala jsem a zavřela mu před nosem. Ještě by něco chtěl, ne? Já nikdy s žádným klukem nic neměla.

Fred:

Kate mi pomohla, to jsem nečekal. Byla tak milá! Jak jsem na ni mohl být dřív tak zlý. Ona si to nezasloužila. Jsem prostě debil.

Zalezl jsem na zahradu a skočil do bazénu. Od sousedů se už neozývaly žádné zvuky, takže jsem tipoval, že Kate se už koupat asi nebude.

„Fredouši, bylo otevřeno, tak jsem přišel,“ oznámil mi Alex, který stál u bazénu a psal něco do mobilu. Jeho celkem typická póza.

„Jo, v pohodě, co potřebuješ?“ vylezl jsem z bazénu a lehl si na lehátko. Alex si lehl na druhé lehátko.

„Pojedeme večer za holkama?“ vypadly z něj naše plány na večer. Už dlouho jsem nebyl někde na pořádný párty, kde by alkohol tekl proudem a holky se kolem vás točily jak na běžícím páse.

„Jasný, kam?“ hned jakmile jsem si párty představil, nešlo říct ne.

„Do Burgminu,“ zvedl se a odcházel. To tu dneska moc dlouho nebyl. „V deset před domem,“ dodal a byl pryč.

Burgmin je stará továrna kousek za městem a odehrávají se tam ty největší párty v Miami. Pořádají to lidé typu, co se jich radši na nic neptat a jen je pozdravit. Peněz mají až moc, i když nic nedělají.

Do desíti bylo celkem dost času, takže jsem šel spát. Na takovouhle párty nesmíte přijít unavení. Jo, dneska to bude jízda.

Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Školní loser - 4. kapitola :