OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » smazáno-13

05.04.2014 (20:00) • Romina • Povídky » Na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1166×

« Předchozí díl

Autor: Romina, v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek smazáno-13:

Velmi hezká povídečka, nebo spíše pohádka. Přečetla jsem to celé najednou a jsem ráda, byť to byla taková hezká oddechovka, že zrovna zde nebylo to nutkání dozvědět se, co bylo dále co nejdříve. Spíše to plynulo tak nějak přirozeně, ale hezky. Nu, pohádky běžně nečtu, vlastně běžně moc nemusím takové příliš šťastné povídky obecně, ale to je jen důkazem toho, že píšeš opravdu hezky.

Tak, toto bolo tak krásne rozprávkové Prepáč, že som ti nedala vedieť už pri prol´gu,a le nevedel aosm koľko bude mať času no nakoniec som ho amal dosť an to aby som túto krásu zluskla za jeden jediný deň. bola to nádhera. som rada, že ma omrzelo čakať na princeznu a jej rytiera a pustial s aod tejto tvojej hootvej vecičky, asi s apustím aja od ostatných lebo píšeš tak prenádherne. tento príbeh bol takkrásne čistý rozprávkovo dokonalý až osm amal potrebu vyložiť si malú an kolená a ačítať jej. Nieje tu veľa diel, ktoré by osm ejje mohal čítať. Niesom si istá či tu nejaké sú. lae ak by si s araz chcel azačať živiť písaním, prosím drž s atohto rozprávkového štýlu, je skutočne prenádherny a ja osm sa startila vo svete verina a Lyn uz v prvej kapitole. prenádherne prenadherne a este raz prenadherne

No, tak já utírám slzy a jdu komentovat. To, že je tahle povídka jedinečná a nádherná jsem věděla už od začátku, ale to, že mi tolik přiroste k srdíčku, že si ji tak zamiluji a že se mi s ní bude tak špatně loučit, jsem netušila. Občas jsem nevěděla na čí straně Verrinův otec je. Sorrin a Celestianovi to moc přeju. Jinak takové "zrcadýlko" bych taky chtěla! Celestianův vojenský režim a to, co by Lynn udělala, kdyby se jí nelíbila mě dostalo!!! No, tolik úžasných kapitol by si uršitě zasloužilo mnohem delší koment, ale stejně si myslím, že nic takového nejde vyjádřit slovy. P.S. Moc a moc se omlouvám, že komentuji tak pozdě.

Krásné ukončení jedné povídky, i když nemusela ještě končit

Pěkná povídka , jeto zase neco jineho pěkneho o mořskych lidech sem četla jen od tebe a je to takovi osvězujici a to myslím jen v dobrym Pardon za chyby

Teda!! Páni!! Úžasně jsi to zakončila Ta poslední věta... OMG nemám slov úpe nejdokonalejší Můj komentář asi nebude dlouhý jako ostatní, protože jsem na tabletu a tady se mi píše špatně, ale ani bych nevěděla co psát. K tomuto stačí jen dvě slova: Dokonalost sama!
Možná by jsi měla poslat tenhle příběh do nějakého vydavatelství, protože tohle by ti vydal každej Kdyby tohle byla knížka byl by z ní bestseller.

Jednoznačně jedna z nejlepších povídek, co jsem kdy četla. Nemám slov...

Ach jáj, tak jsem u konce! Proč to jen nemělo víc kapitol? :) Ale no jo, já vím. Ono už by vlastně nebylo o čem psát, všechno to krásně šťastně skončilo a mě se to moc, moc líbilo. Zajímalo by mě, jak dlouho si to budu pamatovat... Možná si to zkopíruji do Wordu, uložím, vytisknu a budu to mít v šupleti, abych na to nikdy nezapomněla. :3 A protože miluji pohádky, budu si to často číst a pak to budu umět nazpaměť a budu to vyprávět dítěti, až nějaké bude. :D Tohle je jako Malá mořská víla, co to povídám, lepší! Já teda měla Arielu vždycky ráda a ty asi taky, když ses inspirovala, ale tohle se líbilo opravdu strašně moc. Možná proto, že je to prostě nové a Ariel už znám. :) Ale tohle... ach... dokonalé. Akorát jsem si musela bohužel představovat Verrina vždycky trochu jako Satorua z jednoho blogového RPG, co jsem hrávala, což mi kazí dojem. :D On mi ho totiž připomíná těmi bílými vlasy, ale Satoru byl děvkař a já ho neměla ráda. :D Ale Verrin... On je jiný. (A navíc jeho jméno zní podobně jako mé - jsem Veronika - takže s ním sdílím jisté sympatie. :3)
Jsem ráda, že jsem si tuhle povídku přečetla. :) Vážně. A jak jsem slibovala, že budu hodnotit... ok, jdu na to, ale nejsem si jistá, jak, když se mi líbilo všechno.

Lynn mi byla nějak sympatická od začátku, což bylo bezva. Jen jsem si nebyla na začátku jistá, v jakém věku si ji mám představovat. Chvilku zněla jako dvanáctiletá holčička, pak jsem v ní zase viděla šestnáctku. Pak se to ustálilo. Nejen ona, ale i já jsem se těšila, až zase bude Verrin na skalisku a MY ho UVIDÍME. A také, nejen Verrin, ale i já jsem byla smutná, když Lynn pak pár dní nepřišla kvůli tomu jejímu otci, který na mě nikdy nepůsobil moc dobře, a pak si to úplně posral... Sorry za ten výraz, ale já jinak nemohla. :D
Jak jí učil plavat, to bylo super... :3 Jakože fakt... A pak na tom ostrově... opravdu, jediné, co mi přišlo nelogické, bylo s těmi palmami, jak je mohla nařezat, když neměla nůž a sekyru... nebylo zmíněné, že by to přitáhnul taky (pochybuji, že by ho to napadlo) a nebylo zmíněné, že by to u sebe měla. A určitě to dřevo nervala rukama a on jistě také ne... Ne, že by neměl dost síly, když za sebou ve vodě táhne dvě velký palmy i s kokosy, ale prostě... prostě nevím. :D Ale jinak to bylo úplně boží.
A teď v posledních dílech... Měla jsem vážně strach, že Verrin se změní v tu pěnu a bude to všechno v háji, ale říkala jsem si: "Oni se přeci během toho třetího dne našli, tak by to mělo být ok..." Ale jak začal blednout a slábnout... ach jaj, já jsem se o něj tolik strachovala! :( No, všechno to dobře dopadlo a jak tam nakonec připlula Sorrin a pak ji pleskla tím ocasem, to jsem se dokonce i musela smát, když jsem si představila Lynnin výraz... :D :D Prostě DOKONALOST. Škoda, že má ta povídka hlasovací STOPkartu. :(
A.

Tak, poslední kapitola... cože? Poslední? Já nechci konec, já chci pokračování! Ale no tááák... No dobře, už jsem klidná :D.
Takže znovu, poslední kapitola, to by si zasloužilo pořádný koment, nemyslíš? No, uvidíme, jak se mi to povede :D.
Nejprve mě rozesmála představa toho, že teď z těch dvou bude Lynn ta silnější, kvůli posilce v podobě tahání těžkých nákladů. Potom jsem se neskutečně bavila nad tou další částí, kdy Triton s králem seděli u magický telky a sledovaly telenovelu s Verrinem v hlavní roli :D. A to, že v tom král sehrál roli? Tak nakonec to asi nebude takovej bručoun, jak se zdálo... i když má co žehlit, za ty tři roky Verrinova vězení, to mu jen tak neodpustím :D.
Ten konec kapitoly se mi zdál kapičku uspěchaný, ale přesto pěkný. Vůbec to sice neskončilo tak, jak jsem předpokládala... ano, totálně jsem se spletla, ale nevadí, tohle bylo dokonalý :D.
Přesto, kdybys měla zájem o můj konec (jak jsem myslela, že to dopadne), tak ho tady máš: Myslela jsem si, že Levi zůstane s nima něco jako adoptovaný syn a nebo že se Lynn a Verrin vydají do podmořského světa, že by tam bylo nějaký kouzlo, když byla Lynnina příbuzná taky mořská panna. Ehm, trošku jsem se spletla, uznávám :D.
A už jenom epilog, hm, nevím, co napsat. Líbilo se mi, jak jsi tam psala o tom, jakou má Celesitan domácnost, to mě vážně pobavilo. A jsem ráda, že se zase ukázala Sorrin.
No dobře, zkráceně. Není co vytknout, byla to bezva povídka a já se budu nedočkavě těšit na další dílka od tebe, protože ty píšeš zatraceně skvěle :D. A už nezbývá nic jiného než popřát hodně úspěchů v další tvorbě a užij si čtení tohohle sloháku :D.

Přidat komentář:

Nick:

Text: