OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Smrťák 3 (8. část)

09.01.2025 (10:00) • Ghostprincess • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 19×

Po tom, co se události mého počínání, hraní si s časem, zase usadily zpět na své místo, se se mnou Lucifer podělil o své vzpomínky, které mě minuly. Mám co zpracovávat, to musím uznat. Pět let je přeci jen dlouhá doba i pro nadpřirozenou bytost, kor v tomto ohledu. Knížku o vracení časem jsem při první možné příležitosti hodil do nejhlubší propasti pekla, kde doufám shořela na uhel. Už nikdy by se k ní neměl nikdo dostat. Sám na vlastní kůži jsem pocítil, jaké to je si s časem zahrávat. A rozhodně to nedoporučuji. Většinou to totiž nekončí šťastně. I mě to poznamenalo. Ale štěstěna mi přála alespoň v jedné věci, za níž vděčím.

S Luciferem se u mě momentálně chystáme na dnešní pracovní den. Rozhodl se vzít si den volna a strávit ho po mém boku. Může si to dovolit, jeho Démoni obstarají pekelné záležitosti. Jako manželé bychom toto měli začít praktikovat častěji. Toto manželské území je pro nás oba jedna velká neznámá. Sotva jsme si nedávno oficiálně začali, ale tak to vnímáme jen my dva. Ostatní znají jinou naši minulost, tu, ve které jsme kolem sebe s Luciferem kroužili už dlouho a proto pro ně náš manželský svazek nebyl tak nečekaný jako pro nás dva. I když se Luciferovi po návratu z nebe vzpomínky vrátily, pořád byly pro něj nové a já je znám jen z vyprávění.

Moraninu nabídku, coby vedoucího oddělení smrtek nadpřirozeného velitelství, jsem odmítl, a tak přenechala svoje místo Reidovi. Věřím, že bude dobrým šéfem, znám ho dlouho a vím, že se na něj dá spolehnout. A Morana? Tvrdila, že potřebuje pauzu a odchází na pár let do „důchodu“, kdo ví ale jestli se někdy vrátí. Já chtěl zůstat u toho, co miluju, a to je sbírání duší. Je to má práce, kterou dělám tisíce let. Těžko se člověk vzdává zajetých kolejí.

Podle seznamu mám urgentní případ v Seattlu, jméno na seznamu již svítí červeně, takže budu muset během pár minut sebrat duši. Opět se vracím do města, kde to všechno začalo. Zaútočí na mě vzpomínky, které se staly a následně nestaly. Už to město nikdy nebudu vnímat stejně. Tam začal i skončil můj příběh s Riley.

„Je čas. Můžeme?“ zeptám se ho mezitím, co si zapíná knoflík od svého fialového obleku. Vypadá božsky v jakékoliv barvě. Já zůstal u své klasické černi. Pořád nemůžu uvěřit, že je mým manželem. Ten dokonalý kus pekelného zvířete. Můj.

„Já jsem připraven.“ Chytnu ho za ruku, proplete si prsty s mými a přeneseme se na místo sběru. Máme namířeno do místní kavárny. Čeká tam na mě duše postaršího pána, kterého skolil infarkt. Sanitka je sice na cestě, slyším její sirény nesoucí se vzduchem, ale nepřijede včas. To už vím, cítím to.

Lucifer se na mě usmívá a pohladí mě po tváři. Ve slunečním světle se odrazí paprsek od jeho snubního prstenu. „Víš, přemýšlel jsem,“ spustí a zmocní se mě zvláštní pocit. Pořád nevím, co od něj mám čekat. Zda to, co mi řekne bude dobrého, nebo zlého původu. „Když už jsme zpracovali tu novinku o našem manželství. Napadlo mě, jestli nechceš bydlet v paláci se mnou?“ V jeho očích vidím jen vážnost. On to tak chce. A já se tomu nebráním. Rád mu budu na blízku. Ani mě ta žádost moc nepřekvapila, uvažoval jsem nad tím samým, akorát jsem mu chtěl nabídnout, zda chce on bydlet u mě. Ve skutečnosti je mi jedno, kdo u koho bude bydlet, hlavně, že budeme spolu.

„Moc rád budu bydlet s tebou. Chci být všude, kde jsi ty. Od teď, až na věky.“ Zním sentimentálně, já vím. Ale vyjadřuji jen své pocity. Nechci je držet v sobě. Lucifer se ke mně skloní a políbí mě. Hluboce a dlouze. Odtrhne se ode mě a olízne si rty.

„Ani nevíš, jak šťastně se teď cítím.“

„Myslím, že vím,“ odvětím a přitáhnu si ho znovu k sobě v krátkém polibku. Nemůžeme se moc zdržovat, čeká nás práce. „Má láska k tobě překoná i samu smrt.“

Zvedne se mu koutek úst. „Až to tady dokončíme, mám obrovskou chuť tě vzít k sobě domů.“

„Myslíš, k nám?“ popíchnu ho.

„Pravda, omlouvám se. K nám domů. Do postele, abych byl přesnější, a tam ti provedu…“

Zvednu ruku. „Tady ne. Překvap mě a prostě to pak udělej.“ Mrkne na mě, nemusím se pídit toho, co se mu honí hlavou. Mám ty samé myšlenky. Ať už je to za námi, vydáme se dál.

Chystám se projít skrz skleněné dveře vedoucí do kavárny, když se samy otevřou. Stojí v nich mladá zrzavá dívka v černém upnutém roláku a džínách se svými smějícími se kamarády za zády. Pohlédne na nás dva a usměje se. Zamrznu ve dveřích, dívka nás pouští dovnitř, Lucifer mě popostrčí a přiměje mě tak projít dveřmi do vnitřku kavárny.

„Na co čekáš?“ ptá se dívky jedna z jejích kamarádek.

„Pouštím pány,“ odvětí, načež se dívka na ni nechápavě zahledí a ohlédne se po zbytku kamarádek.

„Jaké pány?“ Zrzavá dívka je však ponořená do vlastních myšlenek. Její kamarádka ji postrčí dveřmi ven, tak jako před chvíli mě Lucifer postrčil dovnitř. Lucifer kývne dívce na znamení díků a oba se díváme, jak vychází ven z kavárny. Než zmizí, otočí se a ohlédne se po nás skrz prosklenou výlohu.

„To byla,“ hlesnu, zbytek slov mi uvízne v krku. Osud má s námi všemi své vlastní plány. A ne vždycky se nám ty plány musejí líbit. Já jsem ale šťastný. Vím, co jsem potřeboval vědět. Je šťastná a je naživu. A to je důležité. Otočím se zpět k Luciferovi.

„Ano, byla,“ potvrdí má slova, pohladí mě po tváři a přikývne v pochopení.

Život jde dál. I po smrti. A můj život po smrti obnáší každodenní sbírání duší zemřelých lidí. Musím je vést na cestě jejich posmrtným životem a dnes mě čeká ještě dost práce. Jsem šťastnější mnohem víc než kdysi za svého života. Mám muže, který mě miluje a já miluji jeho. Ztratil jsem kamarádku, ale získal lásku. Tak to v životě chodí, člověk nemůže mít všechno, a proto, aby získal jedno, musí druhé obětovat. Já získal Lucifera, ale obětoval Riley. Jednou se pravděpodobně zase setkáme. Jednou Riley opět vstoupí do světa nadpřirozených, ale dnes to nebude. Sebral jsem jí možnost volby, kdysi se rozhodla setrvat v nadpřirozeném světe, ale kdyby zůstala, zemře. A já chtěl, aby žila. S následky tohoto rozhodnutí teď musím navěky žít.

------------------------------------------------

Dámy a pánové, dostali jsme se společně na konec příběhu o Kylovi, Riley a Luciferovi.

Možná mě za to sežerete :), možná ne, ale napsala jsem to tak, jak jsem v danou chvíli cítila. :) Zda bude pokračování, to nedokážu říct. Momentálně pracuji na jiných povídkách a knižní verzi Smrťáka 1. :D Ovšem, co z toho vznikne, to čert ví. :D Příběh Kyla mě neskutečně oslovil, doufám, že i ve vás něco zanechal. :) 

Doufám však, že se příběhy líbily. :) A přečtete si třeba i další z mých nápadů. :)

Moc děkuji všem, kteří se do čtení pustili a věnovali mu svůj čas. Za podporu i komentáře. :)

A u dalších povídek brzy naviděnou. :)

Ghostprincess. :) 

Autor: Ghostprincess, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Smrťák 3 (8. část):