OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Song of best love - 10. kapitola

28.06.2014 (10:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 698×

Do Německa jsme doletěli za hodinu a půl. Tentokrát nás na letišti ani před hotelem nikdo nečekal, tak jsme se mohli v poklidu přihlásit.

V hotelu jsem se od kluků odpojila a šla směrem můj pokoj a sprcha. S úlevou a vědomím, že ze sebe dostávám pach letadla, jsem stála pod sprchou a broukala si písničky s prvkem ne moc povedené taneční kreace.

Po hodině jsem se konečně odvážila opustit sprchu a vydat se do ložnice, tentokrát prospat zbytek dne. Jak moje mokrá hlava dopadla na polštář, tak jsem usnula.

„Vstávej. Dělej, Tero!“ slyšela jsem v uchu.

„Nech mě být,“ zamumlala jsem a ohnala se po ruce, která držela moje rameno. Slyšela jsem smích a potom moje poskočení, když někdo skočil na postel. Posadila jsem se a podívala se na narušitele spánku.

„Co chceš?“ zavrčela jsem na něj.

„Filmy,“ zařval Nathan. Protočila jsem oči, chytla přikrývku a přetáhla si ji přes hlavu. Slyšela jsem smích a moje přikrývka byla rázem na zemi.

„Fajn, vyhrál jsi, jsi spokojený?“ rozhodila jsem ruce nad hlavou a posadila se na posteli. „Jediná podmínka. Nevylezu z postele, takže musíš filmy pustit tady,“ řekla jsem mu, chytla přikrývku a znovu se uvelebila v posteli. Jenom se zasmál a lehnul si na druhou stranu postele.

„Pozdě,“ usmál se na mě a ovladačem, o kterém nevím, kde ho vzal, zapnul televizi.

„Neříkám, že se mi ten film nelíbí,“ vysvětlovala jsem mu po filmu. „Já jenom, že miluju knihy. Jsou úžasné a film úplně ale úplně překopali. Percy Jackson se mi líbí, jak knihy, tak film. Ale radši preferuju knihy a film se podívám jenom kvůli Loganovi,“ vysvětlovala jsem mu a ukázala rukou na stopnutou obrazovku s titulkama.

„Chceš říct, že na film se díváš jenom kvůli tomu, že se ti líbí herec?“ zeptal se mě.

„Jo. Ještě mi řekni, že ty koukáš na péčko jenom kvůli zajímavým dialogům a nečekanému ději,“ protočila jsem na něj oči.

„Na takové filmy se nedívám. Co si o mně myslíš? Jsem vzor tisíců dívek, na takové filmy se přece nedívám,“ zasmál se a chytnul mě okolo ramen.

„Zajímavý, takže jsem tě vůbec v prváku na střední nenachytala při sledování?“ rýpla jsem si do něj.

„Hej!“ zavolal a začal mě lechtat.

„Odvolej to!“ dožadoval se. Snažila jsem se mu všelijak vykroutit, ale jediná odpověď byla to, že jsem se smála na celé kolo a on mě lechtal dál.

„Dobře, dobře. Odvolávám,“ řekla jsem mezi smíchem.

„A teď řekni: Nathan je ten nejúžasnější a nejinteligentnější člověk, jakého znám,“ zarecitoval.

„Nemůžu. To. Bych. Lha – lhala,“ smála jsem se mezi slovy. Přestal mě lechtat, chytnul mě za boky a přitlačil k posteli.

„Dobře, dokážu si to zařídit jinak,“ zašeptal a políbil mě.

Až mi došel kyslík, řekla jsem, že si nejsem jistá a znovu si ho přitáhla k sobě. Skončili jsme, až když jsem seděla obkročmo na něm a jeho košile visela z lustru.

„Dobře, uznávám to, že jsi úžasný, u té inteligence si nejsem jistá,“ promluvila jsem bez dechu.

„To dokážu přežít,“ usmál se zpod mě. Sesunula jsem se z něj a opřela se o čelo postele.

„Co jsi to psala v letadle?“ zeptal se mě z ničeho nic. Zmateně jsem se na něj podívala a povzdechla si.

„No. Pamatuješ, jak jsem psala ty různé povídky a takové do školního časopisu? Tak mě napadlo, že bych napsala jeden opravdu dlouhý, něco jak knihu,“ přiznala jsem nervózně.

„A o čem je?“ zeptal se s neskrývanou zvědavostí.

„Taková romantická slátanina. Dva nejlepší kamarádi. Cesta na koncert. Zpěvákovi kapely se zalíbí dívka a chlapcovi se to nelíbí. Bla, bla bla. Končí to šťastně,“ plácala jsem jedno přes druhé.

„Opravdu zajímavý popis,“ prohlásil sarkasticky a zasmál se. Pokrčila jsem rameny.

„A co ty a nová písnička?“ zeptala jsem se ho.

„To bys chtěla vědět, co?“ zeptal se a já nadšeně zakývala hlavou.

„Nic nepovím,“ zasmál se a zvednul se z postele.

„Kam jdeš?“ zmateně jsem se na něj podívala.

„Do pokoje, už je pozdě. Ale než odejdu, chci se tě na něco zeptat,“ pronesl poslední větu s nervózním podtónem.

„Tak se ptej,“ usmála jsem se.

„Jak to mezi námi je?“ zeptal se a koukal se kamkoliv jenom ne na mě.

„Jak jako?“ nechápala jsem. Podíval se na mě prvně nevěřícně a potom mu na obličeji přistál výraz naprosté naštvanosti.

„Jak jako? Jak jako? To myslíš vážně? Pane bože, Ester! Takhle to dál nejde. Buď jsi úplně blbá, nebo já nevím. Posledních pár dní se ti tady snažím dát víc než jasné signály, ale nechápu, jak ti to nemůže dojít. Ester, já tě miluji,“ zařval na mě.

Cože? S otevřenou pusou jsem na něj koukala. Vážně řekl to, co řekl? Že mě miluje? Když mu došlo, co řekl, rozšířily se mu zorničky a zastavil se uprostřed pohybu.

„Sakra,“ zamumlal. A začal se splašeně rozhlížet. „Já – já musím jít,“ vykoktal a utekl z pokoje.

Seděla jsem na posteli poslední hodinu pořád ve stejné poloze, v jaké mě Nathan opustil. Vážně se to stalo? honilo se mi hlavou. Všechny ty dny se mi opravdu snažil něco říct? Zavrtěla jsem hlavou a jako by se mi to všechno v hlavě uspořádalo, jsem se zvedla a vyšla z pokoje. Zastavila jsem před dveřmi a s nádechem zaklepala.

Chci se omluvit za délku kapitoly. Psala jsem ji, když jsem dojela ze školy a chtěla jsem ji mít co nejdřív za sebou, abych se mohla v klidu věnovat zaslouženému volnu prázdnin. A jak to tak vidím s příběhem, čeká nás už tak maximálně deset kapitol. Pokud to půjde dobře. ;) Doufám, že jste si užili kapitolu.:) 

P.S. Opravdu se na filmy Percy Jackson dívám jenom kvůli Loganovi, jinak mě jako čtenáře knižní série, filmy docela zklamaly. :)

TheSinna 

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Song of best love - 10. kapitola: