OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Song of best love - 18. kapitola

21.09.2014 (18:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 693×

„Co tady chceš?“ zeptal se se strachem Nathan. Úzkostlivě se podíval na mě a potom na nově příchozí. Ta s děsivým úsměvem udělala krok k němu a položila mu ruku na hruď.

„Přišla jsem za tebou, zlato,“ zavrněla a pak se podívala na mě.

„Co ty tady děláš?“ zeptala se mě. Otevřela jsem pusu a chtěla promluvit.

„Tero, mohla bys, prosím, jít pryč? Potřebuji si tady s Katty promluvit,“ snažil se mě zbavit. Moment. Jako vážně? On mě vyhazuje a chce, abych ho nechala samotného s ní?

„Je to Kattie,“ zamrmlala.

„Nate, kdo je to?“ zeptala jsem se ho a dala mu poslední šanci.

„Nikdo, s kým by sis měla dělat starosti,“ usmál se na mě nervózně. Takže pořád? Dobře! Cítila jsem, jak se ve mně pomalu mísí hněv.

„Děláš si ze mě srandu? Je to dva týdny a ty pořád lžeš? Ty jeden sebestředný, prolhaný…“ nadechla jsem se.  „Agh!“ zařvala jsem. Udělala jsem dva kroky k Nathanovi a zvedla na něj výhružně prst.
„Myslíš si, že jsem blbá. Já celou dobu vím, že ses vyspal s touhle fuchtlí. A ty mi lžeš do očí. To jsem si za ty roky nezasloužila. Za všechno? To, že mi začneš lhát. Víš co? Jdi někam,“ zařvala jsem mu do obličeje. Jednou rukou jsem si utřela slzy a obešla ho.

Vycházela jsem z bytu, když mě někdo chytnul za ruku.

„Tero. Prosím, promluvme si. Já to tak nemyslel. Byl jsem na mol. Já…“ zastavila jsem ho tím, že jsem se otočila a svoji dlaň mu otiskla na obličej.

„Jejda. Já tě bouchla?“ řekla jsem posměšným hlasem a vytrhla mu ruku.

„Ne, Tero, prosím. Počkej.“ Zastoupil mi cestu. Jak se tam tak rychle dostal.

„Nemáš támhle nějaký pokec? Dámička čeká.“ Snažila jsem se okolo něho projít.

Nathan mě násilně chytnul za ruku a odtáhnul mě do obývacího pokoje, kde mě donutil si sednout. Jenom jsem se na něj vražedně podívala a opřela se. Chce mluvit. FAJN.

„A ty tady chceš co?“ vyštěkl na tak zvanou Kattie.

„Neřvi na mě. Je ti to jasný. Nejsem žádná tvoje chudinka, na kterou můžeš řvát,“ prohodila znechuceně a podívala se na mě.

„Hele.“ Začala jsem vstávat a chtěla jí rozdrápat ten její ksicht.

„Nech toho. Řekni mi, co chceš a potom vypadni,“ zavrčel na ni. Jenom si odfrkla a podívala se na svoje nehty.

„Ty jsi ale milý, ale dobře. Mám pro tebe dobrou zprávu. Jsem těhotná,“ pronesla a hodila na mě pohled: tohle netrumfneš, holčičko.

Já i Nathan jsme na ni koukali s otevřenou pusou. A sakra. 

„C- cože?“ koktal ze sebe Nathan. A do pytle. Slušně řečeno.

„Měla jsem to včera dostat a nedostala a já jsem vždy přesně, takže jsem v tom,“ řekla s nepředstíranou věrností. Bouchla jsem se rukou do hlavy. Pane bože. Začala jsem se smát.

„Co se směješ?“ zeptala se mě nechápavě.

„Tvojí blbosti,“ smála jsem se dál. Nemohla jsem od smíchu popadnout dech.

Nechápavě na mě koukala.

„Nebrala bych si bílou sukni,“ nenápadně jsem jí poradila. Ona se jenom s otevřenou pusou podívala dolů a zaklela.

„Proč nemůžu otěhotnět s nějakým boháčem. No nic. Tak se mějte.“ Mávla rukou a odešla. Tak to bylo rychle.

Když se za ní zavřely dveře, úsměv mě přešel. Pomalu jsem vstala a vydala se směr východ.

„Ester?“ ozval se za mnou Nathan. Zhluboka jsem se nadechla, ale neotáčela se.

„Ano?“ řekla jsem přiškrceným hlasem.

„Odpustíš mi někdy?“ zeptal se. Zavrtěla jsem hlavou.

„Já nevím,“ pípla jsem a vyběhla pryč.

Dopadla jsem na postel a v ruce svírala kapesník. Slzy mi už nezbyly. Právě teď jsem poslala do háje mého nejlepšího kamaráda. Oprava bývalého nejlepšího kamaráda. Frustrovaně jsem si vjela rukou do vlasů. Koukala jsem pořád na jedno místo a pravidelně, zhluboka dýchala.

Nevnímala jsem čas. Mohla jsem tak sedět minuty, hodiny, ale vím, že když zazvonil můj mobil, dost mě to vyděsilo. Po kolenech jsem se na posteli doplazila k rohu a z kabelky, která ležela na zemi vedle postele, vylovila jsem mobil. Weronika.

„Ano?“ ozvala jsem se.

„Ahoj, Tero. Ingrid se ozvala. Na její poměr docela rychle. Ale ať nezdržuji. Novou kapitolu chce každý měsíc. Nejlepší by bylo vždy dvě kapitoly za měsíc, ale jedna taky stačí. Bohužel, peníze dostaneš, až se kniha vydá a podle toho jaký bude její odběr,“ ozvala se radostně Wer.

„Opravdu?“ zeptala jsem se nevěřícně.

„Přece bych ti nelhala. Chceš to jít oslavit? Otevírají nějaký nový klub. Tak bychom si trochu užily a navíc, měla by sis najít náhradu, když to s Nathanem nevyjde,“ přemlouvala mě. Dlouho jsem se nerozmýšlela.

„V kolik a kde?“ zeptala jsem se jí. Z telefonu se ozval smích.

„Budu u tebe kolem osmé, dobře?“ zeptala se. Jenom jsem jí přitakala a následně se rozloučila.

Když jsem odložila mobil, tak se na jeho obrazovce objevila zpráva.

Promiň. Můžu to vysvětlit. Prosím, mluv se mnou. Miluji tě.

Zavrtěla jsem hlavou. Nathan. Klikla jsem na tlačítko smazat. Zvedla se z postele a zamířila jsem ke skříni. Musím se připravit.

Čekala jsem v kuchyni na Wer. Skočila si, jak ona říká, přepudrovat nos. Čím blíž se přibližovala naše cesta do klubu, tím víc se mi to zdálo jako špatný nápad. Měla jsem říct, že nikam nejdu. Ale teď už názor měnit nebudu, když už jsem se narvala do těch červených minišatů a podpatků.

„Wer. Dělej. Ještě dneska bych se tam ráda dostala,“ zakňučela jsem a v duchu přidala, že se potřebuju taky opít.

„Vždyť už jdu,“ zavolala z koupelky. Za chvíli z ní vyšla a v ruce držela kabelku a její páskové černé boty.

„Vím, že trvá strašně dlouho, než tu věc, co máš na obličeji, namaluješ, abys mohla jít mezi lidi, ale už je devět hodin. Co jsi dělala celou dobu, než jsem došla?“ škádlila jsem ji.

Weronika jenom protočila oči.

„Ale nic, jenom jsem seděla a koukala do blba. Jasně, že jsem se připravovala,“ zasmála se a začala poskakovat na jedné noze, aby si obula boty. Jenom jsem protočila oči.

V mojí kabelce zavibroval mobil, ale já na to nereagovala. Celý den mi Nathan píše, ať se mu ozvu, že si promluvíme, že to byla chyba a jak strašně mě má rád a já celou dobu mám v hlavě jenom jednu myšlenku. Musím vypustit páru. Potřebuju volno. Proto jsem s docela velkým nadšením vyšla z Weroničina bytu.

Doufám, že se vám kapitola líbila. Poslední část by měla vyjít nějak v týdnu a na konci týdne můžete čekat Epilog.

-TheSinna

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Song of best love - 18. kapitola: