OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Song of best love - 20. kapitola = Epilog

26.09.2014 (11:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1050×

Pomalu jsem se nadechla a vydechla. Je to tady. Jak to říkala Weronika. Nasaď úsměv, vytři jim zrak, jdi se opít. Zasmála jsem se. Trhlá to holka, ale pořád ji žeru.

„Ještě pět minut,“ promluvila na mě ženská se sluchátkem v uchu. Vzrostla ve mně panika. Bože, na co jsem se to ukecala. Rychle jsem vytáhla mobil.

„Pomoc,“ pípla jsem, když to dotyčný vzal.

„Snad nemáš strach,“ zasmál se hlas na druhém konci.

„Jasně, že mám strach, je to Kelly Morcs. Nová Oprah. Co když se ztrapním? Co když zakopnu? Bože, pomoc,“ vyšilovala jsem.

„Ester, uklidni se. To zvládneš. Jako předtím rádio a předtím noviny. Tohle je jenom televize,“ snažil se mě utěšit.

„Jenom televize, to se ti řekne,“ mrmlala jsem si pod vousy.

„Víš, že tě slyším, že ano?“ posmíval se. Protočila jsem oči a zasmála se.

„Samozřejmě. To by jinak nebylo ono,“ provokovala jsem.

„Dvě minuty,“

„Já tam nechci,“ vyděsila jsem se.

„Ester! Neštvi. Musím jít. Weronika mě nutí jít pustit televizi, aby se na tebe mohla dívat live. Od té doby, co spolu žijeme, je panovačnější než obvykle,“ zasmál se.

„Dylane, ona byla panovačná vždycky. Pozdravuj ji,“

„Jasně, a hlavně nám neudělej ostudu,“ napomenul mě.

„Já? Nikdy!“ řekla jsem šokovaně. Dylan se jenom zasmál a rozloučil se se mnou.

Mobil jsem si dala do kapsy a nadechla se. A jdeme na to.

„Přivítejte autorku nejnovějšího bestselleru Ester Johnson,“ promluvila Kelly a zvedla na znamení mého příchodu ruku. Pomalými kroky jsem se blížila k červené sedačce, na které před chvílí Kelly seděla. Když jsem si s ní potřásla rukou, tak jsem si sedla, a abych se uklidnila, dala si nohu přes nohu. „Takže, Ester. Pověz nám něco o svojí knížce,“ vyzvala mě.

„Knížka Song of best love pojednává o dívce a jejím nejlepším příteli. Dívka je zblázněná do zpěváka poměrně známé kapely. Čirou náhodou se s tímto zpěvákem potká na jeho koncertě a začne příběh plný bulváru, peněz, zrady, lží, ale také přátelství a lásky, jelikož její nejlepší přítel je do ní zamilovaný a dvakrát se mu nelíbí, že si něco začíná s tím zpěvákem,“ pověděla jsem naučený text.

Kelly se na mě usmála. „A teď to popište vlastními slovy, ne slovy naučenými z obalu knihy,“ zasmála se a já si nervózně promnula ruce. 

„Moje slova? Opravdu nechápu, jak to někdo může číst,“ zasmála jsem se.

„Je to bestseller, takže to nějakou kvalitu mít musí,“ poskytla mi vřelý úsměv Kelly.

„Song of best love mi připadá jako kniha pro mladší čtenáře. Takové teenagerky, které rády ubíhají do nereálných světů. Popravdě, kdo má takové štěstí a stane se jí to, co Marii. Moc holek ne. Ale tím je ta kniha jiná. Je tak nerealistická a vypohádkováná, až je to až realistické. Čtenář se dokáže ztotožnit s Marii a jejími rozhodnutími. Taktéž mi hodně holek píše, jak se zamilovaly do Dana, a i kdyby Enthony zpíval sebelíp, nikdy by se nic jako v této knížce nestalo,“ řekla jsem a podívala se na usměvavou a hlavou kývající Kelly.

„Konečně spisovatel, co řekne vlastní názor,“ usmívala se dál.  Pak začaly obvyklé otázky typu odkud pocházíš, jak ses dostala ke psaní, inspirace a takové věci. Celou dobu jsem poslušně odpovídala a nervozita ze mě opadla.

„Děkuji, že ses odvážila sem dojít. Prosím, trochu si odsedni a udělej místo dalšímu,“ usmála se a já se posunula. Nevím, kdo má jít po mně. Myslím, že Dylan a Weronika na mě budou pyšní, zvládla jsem to na jedničku. Usmívala jsem se do kamery jako blázen. „A teď, dámy, přivítejme muže, který byl zvolen časopisem Celebrites nejtalentovanějším a nejhezčím mužem roku. Nathan Kollbs,“ promluvila a moje srdce se potopilo, úsměv mi spadl a já koukala do prázdna. Neviděla jsem Nathana přes rok a teď mám sedět vedle něho nevím jak dlouho? Tohle bude ještě zajímavé.

Nathan vystoupil ze stejného místa jako já. Vypadal pořád stejně, možná měl trochu delší vlasy a jeho oči už nezářily takovým štěstím jako kdysi, ale když se rozhlédl po okolí a uviděl mě, jak tam sedí, trochu se zaseknul. Takže to ani on nečekal. Pak už plynule došel k pohovce. Políbil Kelly na líčka a posadil se.

Jeho rozhovor probíhal, dalo by se říct, že i normálně. Otázky na kapelu, zpěv, turné, milostný život. Potom ale vyslovila otázku, které jsme se bála.

„Asi vás to zaráží, že jste tady oba dva, ale Ester, ty jsi byla Nathanova nejlepší kamarádka, a za poslední rok vás nikdo neviděl spolu. Co se stalo?“ zeptala se. Narovnala jsem se na pohovce a podívala se na Nathana, který se na mě otočil a díval se mi do očí s otázkou, kdo promluví.

„Samozřejmě, že se vídáme. Jen jsme teď na sebe neměli kvůli našim aktivitám takový čas jako předtím,“ pronesla jsem neurčitě. 

Kelly vypadala, jako by jí to nestačilo, ale dál to nerozebírala. Začala jsem se modlit, ať to rychle skončí.

S rychlostí jsem se po rozloučení snažila dostat z pódia. Je to zbabělé, ale tohle utíkání mi vycházelo celý rok.

„Tero, počkej,“ zavolal na mě. V duchu jsem zaklela a zastavila se. Otočila jsem se a podívala se na Nathana, který se ke mně pomalu blížil s rukama v kapsách. Polkla jsem a čekala. „Sluší ti to,“ řekl, když se ke mně přiblížil.

„Děkuji, ale promiň, musím jít,“ odpověděla jsem rychle a chtěla odejít.

„Počkej,“ zastavil mě. „Nechceš jít třeba na kafe?“ zeptal se.

„Nathane, nemyslím…“ začala jsem.

„Prosím,“ prosil. Povzdychla jsem si a zadívala se do jeho očí, které mě taktéž prosily.

„Dobře,“ šeptla jsem.

Seděli jsme v malé kavárně nedaleko divadla, kde se odehrávalo natáčení.

„Je to tady pěkné,“ pronesla jsem neutrálně. Nathan se na mě smutně usmál.

„Jo, je,“ zašeptal. Seděli jsme naproti sebe v trapném tichu a oba doufali, že ten druhý začne konverzaci. Nathan po chvíli pokrčil rameny a z kabátu vytál moji knihu. Zvýšila jsem obočí a zvědavě se na něj podívala. „Chtěl bych věnování,“ usmál se nervózně. S úsměvem jsem zavrtěla hlavou a z kabelky vytáhla propisku. Otevřela jsem knihu na první straně, kde se psalo:

Song of best love
Napsala: Ester Johnson.

„Nějaké věnování?“ zeptala jsem se.

„Mému nejlepšímu, nejhloupějšímu a smutnému kamarádovi?“ zeptal se.

„Nathane,“ řekla jsem s povzdechem.

„Je mi to líto. Kolikrát to musím ještě říct, abys mi odpustila? Bez tebe ten rok byl příšerný. Prosím, Tero,“ pronesl smutně.

„Chce to čas,“ řekla jsem neurčitě.

„Kolik?“ zeptal se.

„Nevím,“ zesmutněla jsem. Nathan chtěl něco říct, ale pak mu zazvonil mobil. „Nate… Teď se to nehodí… nemůžou to vyřešit? Fajn, hned jsem tam,“ povzdechl si a vrátil telefon do kapsy. „Musím jít,“ řekl. „Můžu ti zavolat?“ zeptal se po chvíli, co jsem na něj nemluvně koukala.

„Jasně,“ divila jsem se.

„A dáš mi číslo?“ zeptal se. Mám druhé číslo, došlo mi. Asi týden po návštěvě baru, kdy mi Nathan nepřetržitě volal, mi ruply nervy a telefon letěl z okna.

„Víš co? Tu knihu ti donesu. Bydlíš tam, kde předtím?“ zeptala jsem se. Nathan zakýval. „Tak já ti ji večer přinesu,“ usmála jsem se na něj.

„Já odjíždím z Anglie,“ zašeptal.

„Tak ti ji hodím do schránky,“ řekla jsem a pokrčila rameny. Nathan se na mě smutně podíval a zakýval poraženecky hlavou.

„Dobře. Ahoj, bylo fajn tě znovu vidět,“ řekl přiškrceným hlasem a odešel.

Povzdechla jsem si a otevřela knížku znovu na stránce. Začala jsem psát.

Pro Nathana. Mého nejlepšího kamaráda, bratra, spřízněnou duši.
554 693 576

Ester „Tera“ Johnsonová. 

Je to tady, epilog. Konec povídky. Je to pro mě docela zvláštní pocit. Tuhle povídku jsem vydávala asi půl roku (přesněji od 18. března). Celkově se jednalo o 34 stránek (ve Wordu) a 20 715 slov. To je u mě rekord.  

Chtěla bych vám všem, co jste četli tuhle povídku, ze srdce poděkovat. Byla radost ji psát. Snad vás konec nezklamal (i když, jak jsem četla ty komentáře, tak se docela bojím, že mě ukamenujete). Nechtěla jsem žádný vyložený happy-end, líbí se mi takový otevřený konec, kde si každý může vymyslet, jak to s Ester a Nathanem vlastně skončí.

Byla bych ráda, kdybyste mi napsali, jak se vám líbí epilog, jestli jsem vás teda nezklamala, a prosím... žádné kameny. :( :D :*

-TheSinna

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Song of best love - 20. kapitola = Epilog: