Song of best love - Prolog • OurStories.cz ~ naše povídky

Znáte to, když váš nejlepší kamarád je světoznámá proslulá rocková hvězda? Já ano. Život Ester Johnsonové nikdy nebyl růžový. Ale její nejlepší kamarád byla její opora. A teď ona bude jeho opora na turné po Evropě. Jak to ale dopadne, když nejlepší kamarád chce být víc než jen kamarád?

15.03.2014 (16:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1034×

Znáte to, když váš nejlepší kamarád je světoznámá proslulá rocková hvězda? Já ano.

Moje jméno je Ester Johnsonová. Ale kamarádi mi říkají Tera. Moji rodiče se mi jménem vysoce pomstili. To bude asi kvůli tomu porodu… Mám devatenáct let a jediný člověk, kvůli kterému bych skočila do ohně, je můj nejlepší kamarád. Jménem Nathan Kollbs, ale zástup fanynek ho zná jako frontmana skupiny Soupriz.

Pocházím z rozvedené rodiny. Naši se rozvedli, když mi byl jeden rok. Docela drastické, nemyslíte? Celý můj život žiju s mým otcem. Mamku jsem nikdy nepoznala, nemám žádnou její fotku. A na otázky typu Jak vypadala maminka? mi otec přestal odpovídat už v pěti letech. To se asi nedozvím. Můj otec pracuje jako prodavač v obchodě s hudebními nástroji. Ke kterým jsem já neměla absolutně žádný vztah. Má hnědé vlasy, hnědé oči a neustále nosí jeho oblíbenou černou košili.

Ve škole jsem nebývala nijak zvlášť oblíbená. Byla jsem ta malá baculatá šprtka. Která nosila oblečení ze sekáčů, protože jsme neměli na dražší oblečení, ale to mi nevadilo. Zato můj nejlepší kamarád Nathan byl ten z bohaté vrstvy, narodil se se zlatou lžičkou v puse. Naši otcové byli nejlepší kamarádi, proto jsme se znali od narození. Já mu pomáhala s učením. On mně ve škole. Byli jsme super dvojka. Jak jsme rostli, začali jsme každý mít jiné zájmy. Jeho to táhlo k hudbě, mě zas k psaní. Ale nejlepší kamarádi jsme zůstávali pořád.

Uběhlo pár let a já už nejsem ta malá tlustá šprtka, ale vysoká a hubená šprtka. Na svých 180 centimetrů jsem právem hrdá. Mohla jsem jít na nejlepší univerzity. Já však nešla nikam. Táta onemocněl a někdo se o něj starat musel. Táta později umřel a teď žiju sama. Nathan ale šel za svým cílem a stal se jedním z nejznámějších zpěváků naší doby. Jeho kapela vyprodává stadiony. Fanynky šílely. Agenti se hrnuli, aby je mohli propagovat. Chodila jsem na koncerty, které se pořádaly v mém rodném Londýně.

Jejich skupina se skládala z více lidí. Pokud počítám i maskérky, fotografy, kameramany atd. Ale ten základ z pěti lidí: Nathan samozřejmě, že zpěv. Zpívá naprosto úžasně. Ve škole se na to pokoušel sbalit tolik holek. Obvykle se mu to dařilo. Ale taky hraje na kytaru. Pak je tam Phil. Je to blázen do metalu, ale říká, že to, co hraje, mu nevadí. A rád se vždy sladí jenom do jedné barvy. Někdy je to zvláštní, když dojde třeba celý v neonově růžové, ale časem jsme si na to zvykli. A samozřejmě hraje na bicí.

Marcus. Ten hraje na kytaru a strašně rád nám povídá o tom, kterou holku zase sbalil. Někdy si říkám, že si to „možná“ vymýšlí. Ethan. Klavírní virtuóz vyhozený z konzervatoře, protože odmítal hrát to, co mu zadali, a tak celkově dělal problémy. Jinak hraje na opravdu vysoké úrovni. A nakonec Trevor. To je taková tichá myška a většinou hraje taky na kytaru, ale k určitým písním vytáhne i housle. Moc k sobě nejdou charakterově, ale pořád jsou užasná skupina. A teď je čeká evropské turné.

Zatím je to jenom prolog. Je tam popsaný vyloženě život Tery. V dalších kapitolách by se to mělo více rozjet. :) Doufám, že se vám prolog líbil a řeknete mi svůj názor. :)

Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování