OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Středeční pohádka 2. díl - Zlatovláska

27.08.2014 (10:00) • Lieutenant, Rin • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 939×

Zlatovláska se posadila k velkému rozpraskanému zrcadlu a pomalu česala své krásné dlouhé vlasy. Když tu najednou šedivý vlas.

„Mám jich ještě dost,“ pomyslela si a dál česala. Netušila ale, že se jí na hlavě už tvoří malé náměstíčko. Jelikož byla zlatovláska pořád ve věži sama, měla místo přátel pár vycvičených krys a jednoho krkavce. Krkavec, který se jmenoval Zoban, se jí rád vrtal ve vlasech. Vši byly jeho nejmilejší pochoutka. Zlatovláska v domnění, že jí dělá masáž hlavy, si to nechala líbit.

Bohužel po pár týdnech její vlasy začly řídnout natolik, že už si toho začala všímat. Jelikož se nemohla dostat z věže ani pro šampón, Zoban jí venku trhal kopřivy. Z kopřiv si dělala vývar, ve kterém vlasy myla, aby byly pevné a lesklé. Ale co teď? Plešatí, a v zimě Zoban marně vrtal ve sněhu tunely, kopřivy prostě nenacházel. A tak se stalo, že Zlatovlásce zbyly pouze poslední dva vlásky. Vši se držely vší silou, ale po pleši jim to klouzalo. Když se rozzuřený Zoban snažil ty klouzající mrchy pochytat, vytrhnul jeden její vlas, který mu zůstal viset na zobáku. Aby si toho nevšimla, rychle se zdejchnul na zámek, obrat blechy z princových psů.

Když princ spatřil krkavce, jak klove do jeho psů, sundal svůj diamanty, tedy zirkony vykládaný střevíc a hodil ho po něm. Po krkavci zůstal pouze ten vlas. Když spatřil zlatý vlas, řekl si, že na zlatě by zbohatl tak, že by měl na diamanty pravé, a rozhodl se hledat ten zlatý důl…

Princ se zaradoval: „Budu mít týden co jíst!“

Vzal vlas, osedlal svého podvyživeného poníka a valil k překupníkovi. Překupník ho nepotěšil, řekl mu, že je to jen vlas, ale kdyby jich měl více, tak vydělá v parukářském průmyslu majlant. V tu chvíli princ litoval, že krkavce takhle odehnal. Kdyby ho sledoval, ukázal by mu určitě tu miliardu vydělanou z vlasů. Nečekal, že když se vrátí domů, uvidí Zobana, jak zvesela vybírá blešky.

Týdny Zobana sledoval, až jednou ho konečně zavedl na vytoužené místo. Na parapetu okna na vrcholu věže viděl pramen vlasů. Neváhal a pokoušel se vylézt nahoru. Nešlo to. Pak se pokoušel uplatit Zobana, ať mu ty vlasy donese. Nevyšlo. Rozrušený jel za překupníkem a snažil se ho ukecat, ať mu půjčí horolezeckou výbavu, že mu dá do zástavy poníka. Když se ale překupník na poníka podíval, usoudil, že za to mu může nabídnout buď sadu příborů, nebo sekyru. Princ dlouho přemýšlel, ale usoudil nakonec, že jíst může rukama a že sekyrka se bude hodit. Co nejrychleji spěchal k tajemné věži. Vzal sekyru a posekal pár stromů okolo s tím, že si vyrobí žebřík. Jenže blbec zapomněl, že nemá na hřebíky. Žebřík se dá i svázat, ale provaz taky neměl. Tak se svlíkl do slipů a z ostatního oblečení svázal ten žebřík. Šťastný jako vši na klouzačce lezl nahoru.

Do věže vnikl oknem a nedbaje spící Zlato(ne)vlásky rychle hledal poklad. Sbíral vlasy po zemi, za skříní, dokonce i z hřebenu jich pár obral. Ale pořád to nebylo dost. Zlato(ne)vláska se probudila, rychle si klekla před polonahého prince a začla mu děkovat za to, že ji přišel vysvobodit. Když viděl její holou lebku, řekl si, že je chudák asi po chemoterapiích a rozhodl se s ní zůstat.

To ale ještě není konec…

Princi se jeho holohlavá přítelkyně nelíbila, chtěl jí pořídit paruku, ale bohužel na to neměl. Jednoho dne, když se z krysího hnízda vyklubaly mladé, tahaly na nožkách malé chomáčky zlatých vlasů. Princ neváhal a prohledal jejich hnízdo. Oči se mu rozzářily, když viděl množství vlasů, kterým by naplnil pytel. Slíbil Zlato(ne)vlásce, že jí z toho nechá udělat paruku, aby byla zase krásná. Jenže když slyšel od kupce cenu, za kterou je může prodat, koupil jí raději ošklivou paruku ze slámy a peníze si nechal.

A pokud neumřeli, tak jsou šťastní dodnes. Zlato(ne)vláska je ráda, že jí nefouká na pleš a princ si skrblí pytel zlaťáků…

Autor: Lieutenant (Shrnutí povídek), Rin, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Středeční pohádka 2. díl - Zlatovláska: